Absorpce kůží

Z Encyklopedie BOZP
Přejít na: navigace, hledání

Neporušená lidská kůže tvoří určitou bariéru pro vstup cizorodých látek do těla. Na jejím povrchu je tenká vrstva keratinizovaných buněk, škára (stratum corneum), pod ní se nachází vrstvy živých buněk, epidermis a dermis. Kůže netvoří kompaktní celek, je protkána kanálky potních a mazových žláz. Spodní vrstva, dermis, je prokrvena krevními vlásečnicemi. Po absorpci kůží se látka dostane do krevního oběhu a s krví pak do celého těla. Účinek látky aplikované na kůži může být buď lokální (řada látek kůži dráždí, některé leptají) a nebo systémový, pokud se látka vstřebá. Lipofilní látky mohou procházet přes buněčné membrány epidermálních a dermálních buněk. Na rozdíl od nich hydrofilní látky procházejí kanálky potních a mazových žláz. Průřez těchto kanálků tvoří však jen asi 0.1 - 1 % povrchu kůže. Je těžké předpovídat schopnost látek procházet kůží. Svou roli zde hraje mnoho faktorů, jako např. vlhkost kůže, teplota, věk... Jak bylo naznačeno, kůží mohou procházet jak látky lipofilní, tak hydrofilní. Jsou známy případy smrtelných otrav po absorpci kůží. Největší bariérou pro vstup cizorodých látek je povrchová vrstva, stratum corneum. Touto vrstvou mohou nejlépe procházet polární aprotická rozpouštědla, jako dimethylsulfoxid, dimethylformamid, a pod. Tato rozpouštědla, zejména dimethylsulfoxid, mohou velmi významně usnadňovat přestup v nich rozpuštěných látek. Ochranné schopnosti kůže jsou výrazně oslabeny, je-li povrchová vrstva porušena. Stačí k tomu i malé oděrky.[1]


Reference

  1. Osud cizorodých prvků v organismu : vstup, metabolické přeměny a vylučování [online]. Praha : Vysoká škola chemicko technologická [2009-03-06]. Dostupný na www: <http://www.vscht.cz/kot/resources/studijni-materialy/tox-011/prezentace.ppt>.
Absorpce kůží - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Skin absorption Hautabsorption Absorptivité; par absorption d’un poison
Osobní nástroje