Benzen

Z Encyklopedie BOZP
Přejít na: navigace, hledání

Největší nebezpečí v pracovním prostředí představuje s ohledem na svou toxicitu benzen, který je prokázaný karcinogen. S ohledem k jeho genotoxickým vlastnostem pro něj nelze stanovit teoreticky bezpečný limit (PEL, NPK), takže jakýkoli jeho výskyt v ovzduší je nežádoucí. Nejčastější cestou vstupu benzenu do organismu je inhalace. Bylo zjištěno, že přibližně polovina vdechnutého množství benzenu je organismem absorbována. Vzhledem k jeho vysoké rozpustnosti v tucích je benzen distribuován zejména do tkání bohatých na tuk, jako jsou tuková tkáň, kostní dřeň a mozek. Toxicita benzenu pocházejícího z inhalační expozice se u lidí projevuje poškozením centrálního nervového systému, hematologickými a imunologickými následky. Expozice velmi vysokým koncentracím (většími než 3200 mg.m-3) vedou ke vzniku neurotoxického syndromu, zánětům respiračního traktu a krvácení do plic. Trvalá expozice vysokým koncentracím může zapříčinit poškození kostní dřeně vedoucí k pancytopenii.

Hodnocení rizika expozice benzenu bylo nově posuzováno za použití metod matematické extrapolace z vysoké na nízkou expozici. Při užití epidemiologických dat dávají různé matematické modely odhady vzestupu pravděpodobného úmrtí na leukemii v důsledku třicetileté pracovní expozice 3 μg.m-3 benzenu sahající od 3 do 46 z 1000 lidí vystavených škodlivině. Odhadovaná rizika z nízkých expozic sahají od 0,08 do 10 případných případů úmrtí na leukemii na milion lidí pro celoživotní expozici benzenu 1 μg.m-3. Pomocí různých matematických modelů byla odhadnuta jako nejpravděpodobnější míra individuálního rizika 8,1.10-6.[1]

Reference

  1. SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.


Benzen - (Diskuse k heslu)
Osobní nástroje