Ionizující záření

Z Encyklopedie BOZP
Přejít na: navigace, hledání

Pojmem ionizující záření rozumíme taková záření, která ionizují prostředí, jímž procházejí. Patří sem záření vznikající rozpadem radioaktivních látek alfa (a), beta (b) nebo gama (g), rentgenové záření vznikající dopadem urychlených elektronů na kovovou anodu rentgenky, záření vyvolané částicemi urychlenými v urychlovačích nebo neutronové záření, pocházející například z jaderného reaktoru nebo z některých jaderných reakcí.

  1. Ionizující záření způsobuje ionizaci původně neutrálních atomů a molekul. Při ní se od atomu působením záření odtrhne jeden nebo několik elektronů a z neutrálního atomu vznikne kladný iont. Ionizující záření také působí na fotografickou emulzi, která po vyvolání více nebo méně zčerná. Další účinky záření jsou chemické, tepelné nebo biologické. Výsledek působení záření závisí jednak na tzv. aktivitě zářiče a dalších faktorech. [1]
  2. Ionizující záření je souhrnné označení pro záření, jehož kvanta mají energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky. Za energetickou hranici ionizujícího záření se obvykle považuje energie 5 keV pro
  • fotonové záření (X,γ),
  • elektronové záření β-,
  • α záření.

Druhy ionizujícího záření:

  • Záření alfa – proud α-částic, tj. jader helia,
  • Záření beta – záření urychlených elektronů nebo pozitronů,
  • Záření gama – energetické fotony, tj. druh elektromagnetického záření,
  • neutronové záření.

Přírodní zdroje ionizujícího záření:

  • kosmické záření,
  • sluneční záření,
  • přírodní radioizotopy.

Umělé zdroje ionizujícího záření:

  • Urychlovače částic - Cyklotron, Synchrotron, případně lineární urychlovače mezi něž patří i rentgenky (Rentgen, CT, mamograf) a CRT displeje,
  • Jaderné zbraně,
  • Jaderný reaktor,
  • Uměle vytvořené nestabilní chemické prvky (neptunium, plutonium, americium, kalifornium atp.),
  • Zařízení pro scintilační a stopovací diagnostické metody,
  • Terapeutická zařízení - cesiové a kobaltové gamma ozařovače, Leksellův gama-nůž,
  • Radiofarmaka a tracery.

Ionizující záření, ve formě jak dlouhodobého slabého, tak i krátkodobého intenzivního ozáření, má negativní účinky na člověka a ostatní živé organismy. Působí-li na biologický materiál, dochází k absorbci ionizujících částic nebo vlnění atomy daného materiálu. Ionizované části molekul se stávají vysoce reaktivními a vedou k řadě chemických reakcí, které buňku buď rovnou usmrtí, nebo vedou ke změnám genetické informace (reakce radikálů s DNA způsobuje porušení fosfodiesterových vazeb a tím zpřetrhání jejího řetězce) K měření jeho účinků se používají tyto jednotky:

  • sievert,
  • gray,
  • rem,
  • bequerel.

Jednou z veličin charakterizujících ionizující záření je lineární přenos energie. [2]


Reference

  1. http://www.cez.cz/edee/content/microsites/nuklearni/k22.htm
  2. MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Ionizující záření - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Ionizing radiation Ionisierende Strahlung Rayonnement ionisant
Osobní nástroje