Měření úrovně osvětlení

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Při měření osvětlení ve vnitřních prostorech se jako základní veličiny charakterizující podmínky vidění a zrakové pohody měří:

  • úroveň osvětlení v kontrolních bodech, která se vyjadřuje:
    • u denního osvětlení a u denní složky sdruženého osvětlení vzhledem k neustálé proměnlivosti hodnotami činitele denní osvětlenosti – D, udávaný v % ;
    • u umělého osvětlení a u doplňujícího umělého osvětlení při sdruženém osvětlení vzhledem k jeho relativní stálosti hodnotami osvětlenosti – E, v lx (luxech);
  • jasy ploch v zorném poli uživatelů vnitřního prostoru, důležitých pro vidění a zrakovou pohodu - hodnoty jasů se udávají v cd/m2.

Jako doplňující veličiny pro vyhodnocení podmínek osvětlení a zrakové pohody se podle potřeby měří:

  • činitel odrazu světla důležitých povrchů (např. pracovních ploch, stěn, podlah, stropů, vnitřního zařízení apod.);
  • činitel prostupu světla materiálů propouštějícího světlo (osvětlovací otvory vystavené s odlišným znečištěním);
  • úhly (úhly polohy ploch od směru pohledu, úhly stínění, úhly clonění svítidel,
  • úhly srovnávací atd.).

Měřicí přístroje - pro měření osvětlení se používají fotoelektrické luxmetry a jasoměry. [1]

Reference

  1. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Měření úrovně osvětlení - (Diskuse k heslu)