Manipulace s břemeny

Z Encyklopedie BOZP
Přejít na: navigace, hledání

Jakékoliv přepravování nebo nošení břemen jedním nebo více pracovníky, zahrnující zvedání, pokládání, posouvání, tahání, nošení, nebo přemisťování, jež v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých podmínek může být příčinou poškození svalově kosterního aparátu zaměstnance.[1]

Ruční manipulací s břemenem se rozumí přepravování nebo nošení břemene jedním nebo současně více zaměstnanci včetně jeho zvedání, pokládání, strkání, tahání, posunování nebo přemisťování, při kterém v důsledku vlastností břemene nebo nepříznivých ergonomických podmínek může dojít k poškození páteře zaměstnance nebo onemocnění z jednostranné nadměrné zátěže. Za ruční manipulaci s břemenem se pokládá též zvedání a přenášení živého břemene.

Hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného mužem při občasném zvedání a přenášení je 50 kg, při častém zvedání a přenášení je 30 kg. Hygienický limit pro kumulativní hmotnost je 10 000 kg za osmihodinovou směnu.

Hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene přenášeného ženou při občasném zvedání a přenášení je 20 kg, při častém zvedání a přenášení je 15 kg. Hygienický limit pro kumulativní hmotnost je 6 500 kg za osmihodinovou směnu.

Nově se vymezuje, co se rozumí občasným zvedáním, a přenášením a častým přenášením. Jsou stanoveny i limity pro práci v sedě – muži 5 kg, ženy 3 kg. Protože přeprava břemene je možná i pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, stanovují se limity pro tažné a tlačné svalové síly odděleně pro muže a ženy. I u tohoto faktoru se zavádí právní úprava hygienických limitů pro práci ve směně delší, než je osmihodinová. Zvláštní úprava ruční manipulace s břemenem je pak vymezena odkazem na vyhlášku č. 288/2003 Sb., která upravuje tuto problematiku pro těhotné a kojící zaměstnankyně do konce devátého měsíce po porodu a pro mladistvé. Občasným zvedáním se rozumí manipulace nepřesahující souhrnně 30 minut za osmihodinovou směnu. Pokud je manipulace s břemeny delší, považuje se za častou. Nejčastější příčinou nepřiměřené fyzické zátěže je ruční zdvihání, ukládání a přenášení břemen. Břemenem se nově rozumí i živé břemeno (přenášení pacientů, klientů, zátěž u veterinárních zařízení).

Při hodnocení tohoto typu fyzické zátěže je nutné zvažovat následující okolnosti:

  • pracovní polohu, v níž je manipulace s břemeny prováděna
  • způsob manipulace (zvedání, ukládání, posunování)
  • hmotnost břemene
  • tvar, rozměry břemene
  • nebezpečné vlastnosti břemene
  • způsob úchopu břemene
  • dráhu pohybu s břemenem
  • vzdálenost břemene od těla, těžiště, úhel otáčení trupu, sklon trupu
  • vzdálenost při přenášení břemene
  • frekvenci pohybů s břemenem
  • kumulativní hmotnost břemene za pracovní dobu
  • prostorové uspořádání pracovního místa a pracoviště
  • věk, pohlaví.

Jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, přípustné minutové hodnoty celkové fyzické zátěže mužů nebo žen musí být sníženy o 20 % a kumulativní hmotnost zvedaných a přenášených břemen muži nebo ženami nesmí být zvýšeny o více než 20 % v žádné směně. Při přepravě břemene pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku nesmí svalové síly tlačné vynakládané

  • mužem překročit hodnotu 310 N a tažné 280 N,
  • ženou překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.


Tabulka č. 1 Příloha k metabolické úrovni pro tělesné polohy

   Poloha těla	 Metabolizmus  (W.m-2)
   Sezení	   -  0
   Klečení	   - 10
   Skrčení	   - 10
   Stání	   - 15
   Skloněné stání  - 20


[2]

Reference

  1. Bezpečnost a hygiena práce, 2002, č. 7-9, s. 45.
  2. MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Manipulace s břemeny - (Diskuse k heslu)
Německy:
Lastenhandhaben (s)
Osobní nástroje