Protivýbuchová ochrana

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Vybuch prevence.png

Obecně se protivýbuchové prevence dělí do tří základních skupin.

Protivýbuchová prevence je založena na následujících možnostech:

  1. Odstranění látkových předpokladů výbuchu - vzniku výbušné atmosféry.
  2. Omezení energetických zdrojů, tj. omezení možnosti iniciace výbušné směsi.
  3. Konstrukční opatření pro omezení účinku výbuchu. V tomto případě je výbuch připuštěn, ale účinky výbuchu jsou eliminována na minimum díky konstrukčním úpravám zařízení.

Realizace opatření uvedených v bodech 1 a 2 zabraňují vzniku výbuchu. Nelze-li spolehlivě vyloučit vznik výbuchu pomocí opatření spadajících do výše uvedených bodů 1 a 2, je nutné použít konstrukčních opatření pro omezení účinků výbuchu uvedené v bodě 3.



Nebezpečí výbuchu hrozí všude tam, kde jsou splněny základní předpoklady výbuchu:

  1. Je k dispozici hořlavá látka, která se může vyskytovat ve formě plynu, páry hořlavé kapaliny, aerosolu hořlavé kapaliny nebo prachu.
  2. V posuzovaném prostoru se vyskytuje oxidační prostředek.
  3. Poměr hořlavé látky a oxidačního prostředku je takový, že se může tvořit nebezpečná koncentrace.

Vyloučíme-li jeden z těchto tří základních předpokladů vytváření výbušné atmosféry, pak vyloučíme nebezpečí výbuchu.[1]

Reference


Protivýbuchová ochrana - (Diskuse k heslu)