Psychická zátěž

Z Encyklopedie BOZP
Přejít na: navigace, hledání

1. Psychická zátěž je pracovní zátěž, kladoucí nároky na psychické procesy zejména pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování, které vyplývají z požadavku na zpracování informací.

Jde o pracovní zátěž se zvýšenými nároky na psychické procesy zejména na pozornost, paměť, představivost, myšlení, rozhodování apod. Vědomí zvýšené odpovědnosti, rizika atd., ovlivňující emoční stabilitu. [1]

2. Diagnosticita mentální zátěže je míra, v jaké jsou metoda nebo nástroj schopny rozlišovat mezi různými druhy nebo zdroji mentální pracovní zátěže, jako jsou například vnímavostní požadavky atd., nebo jejími účinky, například rozlišování mezi únavou, účinky monotonie, přesycení nebo sníženou bdělostí. Mentální zátěž představuje zvýšené požadavky na zpracování informací, zvýšené nároky na pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování.

Mentální zátěž vyplývá z požadavků na zpracovávání informací, které klade nároky na pozornost, paměť, představivost, myšlení a rozhodování. Z hlediska udržení mentální způsobilosti pracovníka plnit náročné (a tudíš i stresující) úkoly v požadované kvalitě a v časových termínech je významných pět referenčních bodů.

A – tento bod vymezuje hranici maximální pracovní zátěže

B – bod představuje největší dávku pracovní zátěže, kterou je pracovník schopný pokrýt bez přerušení spojitého průběhu v plnění úkolu

C – bod představuje ukončení relaxace, která částečně kompenzoval předešlý úbytek mentální energie

D – bod reprezentuje maximální hodnotu okamžité psychické zátěže, které je pracovník schopný odolat

E – bod představuje stav psychického zhroucení pracovníka v důsledku totálního odčerpání jeho mentální energie. Po tomto zhroucení již pracovník není schopný plnit ani standardní pracovní úkoly, jeho návrat na původní úroveň mentální energie není jistý proces

MENTÁLNÍ ZÁTĚŽ NA RŮZNÝCH ÚROVNÍCH PROJEKTU

Mentální zátěž na různých úrovních uvádí tabulka jež znázorňuje maticí úrovní projekčního procesu a jejich vztah k důsledkům, pokud se týká mentálního vypětí, spolu s příklady použitelných řešení.

Mentalni zatez.JPG






















METODY HODNOCENÍ MENTÁLNÍ PRACOVNÍ ZÁTĚŽE

K hodnocení mentální pracovní zátěže mohou být použity zejména následující metody:

  • fyziologické měření: tyto metody poskytují informace o fyziologickém stavu (fyziologické odezvě) zaměstnanců za daných pracovních podmínek,
  • subjektivní měření ( subjektivní škálování): tyto metody poskytují informace o tom, jak zaměstnanci subjektivně hodnotí různé aspekty mentální pracovní zátěže na svých pracovištích, například použitím psychometrických stupnic, a o tom, jak se cítí v pracovních podmínkách,
  • hodnocení výkonnosti: tyto metody nabízejí možnost vyhodnotit lidské psychické a psychomotorické výkony za daných pracovních podmínek, například za účelem hodnocení poklesu nebo změny výkonnosti vlivem mentální pracovní zátěže,
  • analýza práce a úkolů: tyto metody hodnotí části úkolů, fyzické a psychosociální pracovní podmínky, podmínky dané prostředím a organizací pracovních procesů jako zdrojů mentální zátěže. [2]

Reference

  1. MUDr. Eva Hanáková
  2. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.



Psychická zátěž - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Mental stress Psychische Belastung Ballast morale
Skutečnosti o Psychická zátěž — kliknutím na + vyhledáte podobné stránky.RDF kanál
Asociovaný termínFyzická zátěž  +
Nadřazený termínZátěž  + a Pracovní zátěž  +
Osobní nástroje