Strojní zařízení

Z Encyklopedie BOZP
Přejít na: navigace, hledání

V Nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, se v 1, odst.a) definuje: Za „strojní zařízení“ se považuje „stroj“, kterým je výrobek sestavený ze součástí nebo částí, z nichž je alespoň jedna pohyblivá, z příslušných pohonných jednotek, ovládacích a silových obvodů a ostatních částí, vzájemně spojených za účelem přesně stanoveného použití, zejména zpracování, úpravy, dopravy nebo balení materiálu.[1]


MEZNÍ SÍLY PRO OBSLUHU STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ

Mezní síly jsou uvažované síly člověka limitované při obsluze strojního zařízení. Vynakládaná svalová síla způsobuje zátěž svalově kosterního systému. Nežádoucí zátěž svalově kosterního systému vyvolává riziko únavy, diskomfortu a onemocnění. Proto je žádoucí, aby konstrukce strojních zařízení co nejvíce eliminovala zdravotní rizika a optimalizovala vynakládání svalové síly s ohledem na činnosti spojené s jeho obsluhou.

Posuzování rizika vynakládaných sil je založeno na následujícím postupu:

  • 1. krok – stanovení výchozí maximální izometrické síly (FB /N/) vynakládanou pro relevantní činnosti předpokládané uživatelské populace.

Předběžně zjištěné (vypočítané) mezní izometrické výkonnostní síly pro některé obvyklé činnosti pro profesionální a domácí použití jsou uvedeny v ČSN EN 1005-3, tabulce 1.

  • 2. krok – stanovení přizpůsobení vynakládané maximální izometrické síly s ohledem na rychlost, frekvenci a dobu trvání činnosti. Pomocí zavedených korekčních činitelů (rychlosti – mv , frekvence – mf , doby trvání činnosti - md ) se maximální izometrická síla zmenšuje.

Výpočet snížené vynakládané síly – FBr :

                        FBr = FB x  mv  x  mf x  md
  • 3. krok – Zhodnocení přípustnost a rizika

Oba předchozí kroky se týkaly výkonnosti založené na maximální izometrické síle. Hodnota FBr ukazuje nejvyšší možnou mez vynaložené síly. Zdravotní rizika však vznikají již pod touto mezí. Zavedením dalšího činitele mr se tato skutečnost zohledňuje. Je vzata v úvahu zátěž tělesných tkání (především svalů, šlach a kloubů) stejně jako bezpečná hranice snesitelnost (přípustnosti). K posouzení rizika se může použít ergonomické metody tří zónového systému hodnocení podle ČSN EN 614-1: 2006 (83 3501) Hodnocení snesitelnosti (přípustnosti) a rizika :

       FR = FBr x  mr   
    

kde: FR – je riziková síla, mr – je činitel rizika, vymezující tři rizikové oblasti

Tabulka č. 1 Vymezující rizikové oblasti a činitel rizika mr

        Riziková oblast     Činitel rizika mr      Zhodnocení  - zavedení opatření
          Doporučená        ≤ 0,5                  Není nutný zásah, riziko zanedbatelné
          Nedoporučená      < 0,5 – 0,7            Analýza rizikových faktorů žádoucí
          Nepřípustná	     > 0,7	            Nutný zásah, riziko je zřejmé a nelze jej akceptovat


Mezi faktory ovlivňující riziko u strojního zařízení se řadí zejména:

  • pracovní polohy (extrémní polohy kloubů)
  • zrychlení a přesnost pohybů (namáhání tkání – svalů, kloubů)
  • vibrace (způsobení potíží svalově kosterního systému)
  • interakce člověk – stroj (volba pracovního tempa)
  • osobní ochranné pracovní prostředky (omezování pohyblivosti obsluhy)
  • vnější prostředí (extrémní teploty)

[2]

Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
  2. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.

POZNÁMKA

  • Termín strojní zařízení zahrnuje také montážní celek strojů, který za účelem dosažení stejného cíle uspořádán a ovládán tak, aby fungoval jako integrální celek.
  • Schématické znázornění stroje - viz příloha A, normy ČSN EN 292-1.


Strojní zařízení - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Machinery Maschinen (e) Machines (f)
Skutečnosti o Strojní zařízení — kliknutím na + vyhledáte podobné stránky.RDF kanál
Nadřazený termínPracovní vybavení  +
VizStroje  +
Osobní nástroje