Systémový přístup v ergonomii

Z Encyklopedie BOZP
Přejít na: navigace, hledání

Metodologicky je ergonomický výzkum studia práce charakterizován především skutečností, že ergonomie je systémovou disciplínou interdisciplinární povahy. Tím je ovlivněn i výběr metod, z nichž nejzákladnější a všeobecnou metodou je systémový přístup. Systémový přístup představuje způsob myšlení, způsob řešení problému či způsob jednání, při němž jsou jevy chápány komplexně v jejich vnitřních i vnějších souvislostech. Systémový přístup v ergonomii je v podstatě takový způsob řešení ergonomické problematiky, při němž je zdůrazněna souvislost a vazby všech vzájemně se podmiňujících se komponent systému, jež mají přesně určené vlastnosti. Systémový přístup v ergonomii se uplatňuje ve všech fázích konstrukčního či projektového postupu složitých systémů, kdy součástí jeho koncepce je integrování lidských, technických a dalších kritérií. V praxi to předpokládá využití takových metod a technik, s jejichž pomocí je možné studovat souhrn jevů různé kvality ve vzájemných vazbách (tedy systémově) a s určitým přesně definovaným cílovým zaměřením.[1]

Ergonomie, jako jedna z vědních disciplín o práci, má hlavní přínos v tom, že přichází se systémovým přístupem k řešení problematiky člověka ve výrobním i nevýrobním procesu. Vychází z poznatku, že celek složený z člověka, stroje a prostředí (tj. pojetí systémové) není pouhou skladbou, složením těchto elementů, ale že jejich seskupením a vytvořením vazeb mezi nimi (informační, energetické,..) se vytváří nová kvalita, nové celistvé uskupení (tzv. systém) se specifickými vlastnostmi a hodnotami.

Systémový přístup spočívá v komplexním přístupu při aplikování účinných metod či technik při vyšetřování systémů ve vztahu k jejich okolí, při zkoumání jejich struktury (tj. prvků a vazeb), při hledání vhodných podmínek za nichž bude systém úspěšně plnit požadovanou funkci apod. Jde v podstatě o charakteristický přístup vyznačující se množinou vztahů mezi člověkem a jeho okolím, přičemž je zdůrazňován význam poznání spolupůsobení všech zúčastněných elementů (komponent) v systému na celkovou efektivitu těchto vztahů. Jedině systémový přístup umožňuje, abychom mohli řešit často protikladné požadavky pracovních podmínek a mohli optimalizovat pracovní výkon. Jde o nový pohled na analýzu nejslabších článků systému a podmínek výkonnosti člověka, stejně jako efektivnosti technických a organizačních opatření při rozmanitém spolupůsobení vlivů pracovního prostředí.[2]


Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
  2. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.



Systémový přístup v ergonomii - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
System approach in ergonomics System-Ansatz in der Ergonomie Système d'approche de l'ergonomie
Osobní nástroje