Lasery: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Lasery jsou zdrojem elektromagnetického záření, jehož charakteristickými vlastnostmi jsou '''fázová koherence, monochromatičnost, vysoká intenzita''' a '''malá rozbíhavost svazku záření'''. | + | Lasery jsou zdrojem [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]], jehož charakteristickými vlastnostmi jsou '''fázová koherence, monochromatičnost, vysoká intenzita''' a '''malá rozbíhavost svazku záření'''. |
[[Soubor:laser.jpg|thumb|220px|left]] | [[Soubor:laser.jpg|thumb|220px|left]] | ||
Aktuální verze z 12. 3. 2018, 14:48
Lasery jsou zdrojem elektromagnetického záření, jehož charakteristickými vlastnostmi jsou fázová koherence, monochromatičnost, vysoká intenzita a malá rozbíhavost svazku záření.
Princip laseru
Čerpací (budící) záření vyvolává emisi v aktivní látce, která je ohraničena rovnoběžnými zrcadly. Po vybuzení stimulované emise dochází k odrazu světla mezi zrcadly a k mnohonásobnému průchodu záření aktivní látkou, čímž se navyšuje jeho intenzita. Po dosažení dostatečné intenzity rovnoběžný koherentní paprsek uniká přes polopropustné zrcadlo ven.
Laser se skládá z těchto hlavních částí:
- Aktivní prostředí: je tvořeno látkou, která obsahuje oddělené kvantové energetické hladiny elektronů. Může jím být pevná látka s příměsemi, kapalina i směs plynů.
- Rezonátor: využívá laser k zesilování světla. Rezonátor jsou dvě vzájemně rovnoběžné zrcadla a zároveň kolmé na osu laseru. Jedno z nich je nepropustné a druhé je polopropustné. Zrcadla jsou většinou rovinná, ale mohou být i zakřivena.
- Zdroj záření: slouží k dodávání energie elektronům v aktivním prostředí, aby se mohly přesouvat z nižší energetické hladiny na vyšší energetickou hladinu. Zdroj záření může být např. elektrický proud, výbojka, chemická reakce nebo jiné lasery.
- Laserový paprsek: vycházející z aktivního prostředí přes polopropustné zrcadlo je koherentní (nerozbíhavý) a monochromatický (jednobarevný).[1]
Typy laserů
Existuje mnoho typů laserů a také mnoho kritérií, podle kterých je můžeme rozdělovat. Nejčastěji je dělíme podle aktivního prostředí a to na:
- pevnolátkové
- polovodičové
- plynové
- kapalinové
- plazmové
- lasery s volnými elektrony
V dalším způsobu rozdělení může být zohledněn časový režim jeho provozu. V takovém případě rozlišujeme:
- kontinuální
- impulzní
- kvazikontinuální
K dalším typům způsobů dělení pak patří například dělení podle počtu energetických hladin (2, 3 a více hladinové), vlnové délky vydávaného záření (infračervené lasery, lasery v oblasti viditelného světla, ultrafialové lasery a rentgenové lasery) nebo podle způsobu čerpání energie (opticky, elektricky, chemicky, termodynamicky či jadernou energií).[2]
POZNÁMKA
- Záření laserů sice neproniká do hloubky tkání, přesto z hlediska možného poškození zdraví jsou kritickými orgány oko a kůže.
- Uplatnění laserů je pestré a rozsáhlé. Jsou součástí mnoha laboratorních přístrojů, měřicích a vytyčovacích zařízení ve stavebnictví a geodezii, používají se k vytváření speciálních optických efektů. Uplatňují se v chirurgii a jiných lékařských oborech. Ve strojírenství slouží ke svařování kovových součástek, dělení materiálu.
- Pro záření laserů jsou nejvyšší přípustné hodnoty stanoveny hygienickým předpisem diferencovaně. Kritériem je vlnová délka emitovaného záření mm!, která rozhoduje o hloubce průniku záření do oka a do kůže.[3]
Reference
- ↑ Laser. In: WikiSkripta [online] síť lékařských fakult MEFANET [cit. 2018-03-12]. ISSN 1804-6517. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Laser
- ↑ Typy laserů. In: WikiSkripta [online] síť lékařských fakult MEFANET [cit. 2018-03-12]. ISSN 1804-6517. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Typy_laser%C5%AF
- ↑ KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
Lasery - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Laser | Laser (r) | Laser |