...vaše brána do světa bezpečnosti
Hladina prahu slyšení: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | # Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu [[akustika|akustického]] tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním [[sluch|sluchem]]. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší. Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | + | # Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu [[akustika|akustického]] tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním [[sluch|sluchem]]. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší. Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomie''. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> |
| − | # Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | + | |
| + | # Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.<ref>KRÁL, Miroslav. ''Ergonomický výkladový slovník''. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | ||
| Řádek 9: | Řádek 10: | ||
[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]] | [[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]] | ||
[[Kategorie:Ochranné prostředky, značení a signály]] | [[Kategorie:Ochranné prostředky, značení a signály]] | ||
| − | + | ||
| + | |||
[[Asociovaný termín::Hluk| ]] | [[Asociovaný termín::Hluk| ]] | ||
[[Nadřazený termín::Audiometrie| ]] | [[Nadřazený termín::Audiometrie| ]] | ||
[[Asociovaný termín::sluch| ]] | [[Asociovaný termín::sluch| ]] | ||
| + | |||
| + | [[clav:Hladiny]] | ||
| + | [[google:%22hladina{{m}}prahu{{m}}sly%C5%A1en%C3%AD%22]] | ||
Aktuální verze z 10. 12. 2018, 14:41
- Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu akustického tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním sluchem. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší. Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. [1]
- Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.[2]
Reference
| Hladina prahu slyšení - (Diskuse k heslu) | ||
