Hladina prahu slyšení: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
 
# Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
 
# Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
# Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu akustického tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním sluchem. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší.
+
# Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu [[akustika|akustického]] tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním [[sluch|sluchem]]. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší.
 
Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým  vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 
Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým  vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 
== Reference ==
 
== Reference ==
Řádek 6: Řádek 6:
 
{{jazyky3|en=|de=|fr=|}}
 
{{jazyky3|en=|de=|fr=|}}
  
[[Kategorie:Ergonomie]]
+
[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
 +
[[Kategorie:Ochranné prostředky, značení a signály]]
 
[[google:%22hladina{{m}}prahu{{m}}sly%C5%A1en%C3%AD%22]]
 
[[google:%22hladina{{m}}prahu{{m}}sly%C5%A1en%C3%AD%22]]
 
[[Asociovaný termín::Hluk| ]]
 
[[Asociovaný termín::Hluk| ]]
 
[[Nadřazený termín::Audiometrie| ]]
 
[[Nadřazený termín::Audiometrie| ]]
 +
[[Asociovaný termín::sluch| ]]

Verze z 28. 3. 2018, 11:57

  1. Pro určitou frekvenci a pro určitý typ sluchátka práh slyšení vyjádřený jako hladina slyšení. Vhodné zkušební podmínky jsou uvedeny např. v ISO 6189 a ISO 8253-1.[1]
  2. Prahem slyšitelnosti rozumíme nejnižší průměrnou hladinu akustického tlaku zvuku vnímanou osobami ve věku 18 až 25 let s normálním sluchem. Pro zvuk o kmitočtu 1 kHz je tato hodnota posunuta o 4,2 dB proti vztažné hodnotě 0 dB. Pro čisté tóny, šum a řeč se prahy slyšitelnosti poněkud liší.

Práh bolesti nastává při hladinách akustického tlaku 130 až 140 dB. Velká intenzita zvuku podráždí nejen smyslové buňky vnitřního ucha vzdušnou cestou ale i přímým vedením kostí. Hmatový práh je 120 dB. [2]

Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
  2. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Hladina prahu slyšení - (Diskuse k heslu)