Práce z domova

Z Encyklopedie BOZP
(přesměrováno z Home office)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

V praxi se můžeme častěji setkávat s pojmy jako home office, homeworking, práce z domova apod., což v dané podobě v rámci českých právních předpisů není přímo uváděno. Vlastní možnost práce z domova je však zakotvena, a to konkrétně pomocí termínu „jiné dohodnuté místo“, který je uveden v § 2, odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

V daném odstavci je vymezeno, že „Závislá práce musí být vykonávána na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě“. Práci mimo pracoviště zaměstnavatele se pak v zákoníku práce věnuje ještě § 317, avšak jeho ustanovení neřeší tyto práce z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). Pracoviště zaměstnavatele, ale i jiné dohodnuté místo jsou tak z hlediska BOZP na stejné úrovni, s platností stejných podmínek, což v praxi může přinášet mnohé obtíže. Týká se to zejména zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, který je v podmínkách mimo pracoviště zaměstnavatele obtížně aplikovatelný.

To, že osoba vykonává práci z domova, je potřeba stanovit v pracovní smlouvě, a to také v části ohledně místa výkonu práce. Při práci z domova je vhodné toto místo specifikovat blíže, nejen uvedením obce, ale například přesnou adresou. V pracovní smlouvě je vhodné specifikovat (dohodnout) také rozvržení pracovní doby a to i přesto, že si v tomto případě pracovní dobu rozvrhuje sám zaměstnanec.

Pracovní smlouva zaměstnance, který pracuje z domova, obsahovat také následující body:

  • dny a časový rámec, ve kterých bude práce vykonávána a také určení, kdy práci vykonávat nelze a způsob, jakým bude pracovní doba evidována,
  • závazek zaměstnance k čerpání bezpečnostních přestávek,
  • způsob odměňování za práci,
  • ujednání ohledně pracovních prostředků, event. náhrada za použití pracovních prostředků ve vlastnictví zaměstnance,
  • náhrada nákladů za energie, poplatky apod.
  • čas a způsob předávání výsledků práce a kontrola odvedené práce.

Součástí pracovní smlouvy v návaznosti může být také povinnost zaměstnance udržovat pracovní místo v odpovídajícím stavu, možnost vstupu zaměstnavatele anebo jím pověřené osoby do bytu zaměstnance a to především za účelem spojeným se zajištěním BOZP. Tato návštěva musí být limitována prostorem, ve kterém se práce provádí a musí být provedena po předchozím včasném upozornění.

Při práci z domova je také nutné zohlednit zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, který uvádí, že stavbu je možné užívat pouze k účelům, pro které byla povolena (§ 126). Zde může být problém například při užívání některých strojů, které by při instalaci v nevhodných prostorech mohly narušovat statiku stavby. Prováděné práce by tak neměly ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. V případě prací, které jsou v rozporu s účelem užívání stavby je tak vhodné požádat o vyjádření stavební úřad. Toto opatření se však s jistotou netýká prací kancelářského charakteru.


Výskyt rizik je samozřejmě spojen s druhem vykonávané práce. S jistotou lze však předpokládat, že se nejčastěji jedná o rizika spojená s duševní a administrativní prací. V menší míře se jedná o rizika spojená s manuální prací. Tyto práce mohou být děleny do dvou kategorií a to na práce s použitím nářadí a nástrojů, a na práce bez použití nářadí a nástrojů. Nově se zjišťuje, že při práci doma se vyskytují také rizika psychosociální. Jedná se například o problémy s pocity nesounáležitosti se skupinou, nedostatek soudržnosti, narůstající tlak atd. Rizika se mohou tedy vyskytovat např. při používání nářadí a nástrojů. Nelze ale vyloučit, a to zejména u práce administrativního a intelektuálního charakteru, rizika ohrožení zdraví neionizujícím zářením (práce s PC), nevhodným osvětlením, mikroklimatem či pracovní polohou. Home office není vhodné dávat do podoby určitého provizorního pracoviště. V případě, kdy není možné vyčlenit pro pracovnu celou místnost, uvádí je vhodné vyčlenit pracovní místo v rohu místnosti, kdy takové uspořádání přispívá i k lepšímu soustředění se na práci.

Ohledně pracovních podmínek, je nutné z pozice zaměstnavatele dávat velkou důležitost pracovním podmínkám viz osvětlení, teplota na pracovišti, větrání, hluk a hygienické vybavení – voda, toalety. Zde by měl zaměstnavatel určit, jaké parametry je nutné při práci doma dodržovat.

Snižování rizik řeší někteří zaměstnavatelé například tak, že poskytují zaměstnanci všechny prostředky potřebné k provedení práce na dálku v domácím prostředí. Poskytován je tak například i veškerý nábytek, pracovní zařízení a technická infrastruktura. Toto vybavení je dodáváno a instalováno firmou, která je pak zodpovědná za to, že pracovní místo je v souladu s požadavky ergonomie, bezpečnosti atp. Další možností je, že zaměstnavatel poskytne zaměstnanci přesné pokyny pro vytvoření vhodného pracovního místa, aby to co instaluje, bylo v souladu s platnými předpisy. Obvyklejší je postup, kdy zaměstnavatel poskytne pracovníkovi kontrolní seznam, který pracovník vyplní a zašle společnosti s prohlášením, že je vše, je jak má být. Vždy je to však zaměstnavatel, kdo musí nést náklady za změny, které mají být provedeny doma u pracovníka a to buď přímo, nebo pomocí náhrady. Zaměstnavatelé běžně instalují internetové připojení a poskytují počítače a tiskárny.

Je zřejmé, že při práci z domova dochází k propojení pracovního a soukromého prostředí, což klade vyšší nároky na odpovědnost, kterou musí zaměstnanec přijímat z hlediska strukturování času pro práci a pro soukromý život. Pokud to zaměstnanec dokáže, lze předpokládat, že je zaměstnanec v menším stresu. Pokud to však nedokáže, přinese mu to dříve či později problémy, jak z hlediska plnění pracovních úkolů, tak i po stránce vlastního osobního života, resp. vztahů s partnerkou, partnerem a dalšími blízkými osobami. S prací z domova je spojena také jistá míra sociální izolace, kdy je zaměstnanec vytržen z dění ve své firmě a to nejen z hlediska pracovních vztahů, ale také z hlediska vztahů kolegiálních. Výše uvedené může vést ke vzniku psychických, popř. až zdravotních komplikací.

Stěžejní skupinou rizik u výkonu práce formou home office jsou rizika ergonomická. Jde o ergonomické uspořádání pracoviště, které je i na pracovišti zaměstnavatele častým problémem.

Pokud dojde k pracovnímu úrazu na takovém pracovišti, je prvořadé, zda byla naplněna materiální i formální stránka pracovního úrazu, tedy že došlo k poškození zdraví nebo smrti zaměstnance a to nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, případně pro plnění pracovních úkolů (§ 380 odst. 1, 2 zákoník. práce). Pokud je tedy možno úraz, který zaměstnanec při práci doma utrpěl, posuzovat jako úraz pracovní, náleží zaměstnanci odškodnění.

POZNÁMKA

V platných právních předpisech se sice nevyskytuje termín domácí práce, ale ve vládním nařízení, jímž se provádí zákon o sociálním zabezpečení osob povolaných k službě v branné moci a jejich rodinných příslušníků č. 131/1950 Sb. se vyskytuje termín domácký dělník. S obdobným termínem je pak možné se setkat ještě v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde se uvádí, že domáckým zaměstnancem jsou zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují.

[1]

Reference

  1. SENČÍK, Josef. BOZP při práci mimo pracoviště zaměstnavatele s ohledem na home office. Bezpečnost a hygiena práce, 2014, roč. 64, č. 4, s. 17-24. ISSN 0006-0453.



Práce z domova - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Teleworking Telearbeit Télétravail