Kategorizace prací: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | Zařazování pracovních činností do definovaných skupin podle určitých znaků. V hygieně práce je cílem kategorizace prací hodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců. Způsob provádění této kategorizace je dán vyhláškou č. 89 Ministerstva zdravotnictví z 15. února 2001.<ref>''Bezpečnost a hygiena práce'', 2002, č. 7-8, str.41</ref> | |
− | + | ||
+ | Kategorizace prací je souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. <ref>MUDr. Eva Hanáková</ref> | ||
+ | |||
+ | Kategorizace prací vyjadřuje standardním způsobem pravděpodobnost a závažnost předpokládaných zdravotních dopadů. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. | ||
+ | • Kategorie 1 – nepředpokládá se poškození zdraví. | ||
+ | • Kategorie 2 – poškození zdraví se může vyskytnout u vnímavých jedinců. | ||
+ | • Kategorie 3 – představuje riziko poškození zdraví u všech exponovaných jedinců. | ||
+ | Expozice zaměstnanců překračuje stanovený limit pro daný faktor, k ochraně zdraví je nutné používat osobní ochranné pracovní prostředky, mohou se vyskytovat nemoci z povolání. | ||
+ | • Kategorie 4 – přestavuje nejzávažnější riziko. | ||
+ | Riziko nelze vyloučit ani při používání dostupných OOPP. Kategorie 4 není definována pro pracovní polohu, zátěž chladem, psychickou zátěž a zrakovou zátěž. | ||
+ | Účelem kategorizace je získat objektivní a srovnatelné podklady především pro určení rizikových prací, optimalizaci pracovních podmínek a pro racionální opatření | ||
+ | k odstranění nedostatků v zabezpečení ochrany zdraví při práci. Kategorizace prací může být pro organizaci i vodítkem při kolektivním vyjednávání v případě rozdílných náhledů na výkon práce v souvislosti se mzdovým a jiným zvýhodněním. | ||
+ | Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 432/2003 Sb.), kterým se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. | ||
+ | Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.<ref>MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0. </ref> | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
[[Kategorie:Ochrana zdraví, hygiena práce]] | [[Kategorie:Ochrana zdraví, hygiena práce]] | ||
[[Kategorie:Právo]] | [[Kategorie:Právo]] | ||
− | + | [[Kategorie:Ergonomie]] | |
− | {{jazyky3|en=|de=Arbeitskategorisierung (f)|fr=Catégorization des travaux (f)| | + | {{jazyky3|en=|de=Arbeitskategorisierung (f)|fr=Catégorization des travaux (f)|}} |
Verze z 30. 9. 2014, 22:17
Zařazování pracovních činností do definovaných skupin podle určitých znaků. V hygieně práce je cílem kategorizace prací hodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců. Způsob provádění této kategorizace je dán vyhláškou č. 89 Ministerstva zdravotnictví z 15. února 2001.[1]
Kategorizace prací je souhrnné hodnocení úrovně zátěže pracovníků faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek, které jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti, a úrovně zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. [2]
Kategorizace prací vyjadřuje standardním způsobem pravděpodobnost a závažnost předpokládaných zdravotních dopadů. Podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví, se práce zařazují do čtyř kategorií. • Kategorie 1 – nepředpokládá se poškození zdraví. • Kategorie 2 – poškození zdraví se může vyskytnout u vnímavých jedinců. • Kategorie 3 – představuje riziko poškození zdraví u všech exponovaných jedinců. Expozice zaměstnanců překračuje stanovený limit pro daný faktor, k ochraně zdraví je nutné používat osobní ochranné pracovní prostředky, mohou se vyskytovat nemoci z povolání. • Kategorie 4 – přestavuje nejzávažnější riziko. Riziko nelze vyloučit ani při používání dostupných OOPP. Kategorie 4 není definována pro pracovní polohu, zátěž chladem, psychickou zátěž a zrakovou zátěž. Účelem kategorizace je získat objektivní a srovnatelné podklady především pro určení rizikových prací, optimalizaci pracovních podmínek a pro racionální opatření k odstranění nedostatků v zabezpečení ochrany zdraví při práci. Kategorizace prací může být pro organizaci i vodítkem při kolektivním vyjednávání v případě rozdílných náhledů na výkon práce v souvislosti se mzdovým a jiným zvýhodněním. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 432/2003 Sb.), kterým se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok.[3]
Reference
Kategorizace prací - (Diskuse k heslu) | ||
Německy: | Francouzsky: | |
Arbeitskategorisierung (f) | Catégorization des travaux (f) |