...vaše brána do světa bezpečnosti
Kybernetika: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání (Nová stránka: Kybernetika je vědní obor zabývající se '''obecnými principy řízení a přenosu informací''' ve strojích, živých organismech a ve společnosti. Slovo „kybernetika“ j...) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Kybernetika je vědní obor zabývající se '''obecnými principy řízení a přenosu informací''' ve strojích, živých organismech a ve společnosti. | Kybernetika je vědní obor zabývající se '''obecnými principy řízení a přenosu informací''' ve strojích, živých organismech a ve společnosti. | ||
| − | Slovo „kybernetika“ je převzato z řečtiny, kde kybernetos znamená kormidelník. Poprvé použil tohoto slova filosof Platon ve smyslu vědy o řízení lodi. Teprve po stu letech zavedl opět tento název profesor matematiky messachussetskéh technologického ústavu '''Norbert Wiener''' ve své knize | + | Slovo „kybernetika“ je převzato z řečtiny, kde kybernetos znamená kormidelník. Poprvé použil tohoto slova filosof Platon ve smyslu vědy o řízení lodi. Teprve po stu letech zavedl opět tento název profesor matematiky messachussetskéh technologického ústavu '''Norbert Wiener''' ve své knize „Cybernetics or control and communication in the animal and the machine“ z roku 1948. |
Kybernetika bývá členěna do těchto '''tří hlavních částí''': | Kybernetika bývá členěna do těchto '''tří hlavních částí''': | ||
| − | # Teorie '''přenosu informací''' - je založena na metodách statistiky a teorie pravděpodobnosti. | + | # Teorie '''přenosu informací''' - je založena na metodách statistiky a teorie pravděpodobnosti. Jejím úkolem je řešit problémy propustnosti přenosových kanálů v přenosové soustavě, problémy optimálního kódování informací a stanovit podmínky pro maximální množství, které může být přeneseno kanálem za jednotku času. |
| − | Jejím úkolem je řešit problémy propustnosti přenosových kanálů v přenosové soustavě, problémy optimálního kódování informací a stanovit podmínky pro maximální množství, které může být přeneseno kanálem za jednotku času. | ||
# Teorie '''zpracování informací''' - má původ v oboru strojů na zpracování informací a dat. | # Teorie '''zpracování informací''' - má původ v oboru strojů na zpracování informací a dat. | ||
# Teorie '''řízení''' - zabývá se studiem problémů řízení v technických systémech (např. v automatické regulaci strojů), v živých organismech (např. v řídící funkci mozku), ve společnosti (např. v analýze podnikání). | # Teorie '''řízení''' - zabývá se studiem problémů řízení v technických systémech (např. v automatické regulaci strojů), v živých organismech (např. v řídící funkci mozku), ve společnosti (např. v analýze podnikání). | ||
===POZNÁMKA=== | ===POZNÁMKA=== | ||
| − | U živých organismů je to nervová soustava, která je význačným reprezentantem pro přenos informací v lidském těle. Obdobně, jakou technických soustav, tak i u jednotlivých nervových cest můžeme měřit přenosovou kapacitu kanálů, abychom určili množství informací, které může kanál za časovou jednotku přenést. Ze smyslů člověka má největší přenosovou kapacitu zrak, po něm hmat a potom sluch. | + | U živých organismů je to nervová soustava, která je význačným reprezentantem pro přenos informací v lidském těle. Obdobně, jakou technických soustav, tak i u jednotlivých nervových cest můžeme měřit přenosovou kapacitu kanálů, abychom určili množství informací, které může kanál za časovou jednotku přenést. Ze smyslů člověka má největší přenosovou kapacitu [[zrak]], po něm hmat a potom [[sluch]]. |
<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | <ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | ||
| Řádek 19: | Řádek 18: | ||
[[aip:2045]] | [[aip:2045]] | ||
[[cswiki:Kybernetika]] | [[cswiki:Kybernetika]] | ||
| − | [[enwiki:Cybernetics] | + | [[enwiki:Cybernetics]] |
[[google:Kybernetika]] | [[google:Kybernetika]] | ||
[[nkp:Kybernetika]] | [[nkp:Kybernetika]] | ||
Aktuální verze z 19. 5. 2010, 13:41
Kybernetika je vědní obor zabývající se obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích, živých organismech a ve společnosti.
Slovo „kybernetika“ je převzato z řečtiny, kde kybernetos znamená kormidelník. Poprvé použil tohoto slova filosof Platon ve smyslu vědy o řízení lodi. Teprve po stu letech zavedl opět tento název profesor matematiky messachussetskéh technologického ústavu Norbert Wiener ve své knize „Cybernetics or control and communication in the animal and the machine“ z roku 1948. Kybernetika bývá členěna do těchto tří hlavních částí:
- Teorie přenosu informací - je založena na metodách statistiky a teorie pravděpodobnosti. Jejím úkolem je řešit problémy propustnosti přenosových kanálů v přenosové soustavě, problémy optimálního kódování informací a stanovit podmínky pro maximální množství, které může být přeneseno kanálem za jednotku času.
- Teorie zpracování informací - má původ v oboru strojů na zpracování informací a dat.
- Teorie řízení - zabývá se studiem problémů řízení v technických systémech (např. v automatické regulaci strojů), v živých organismech (např. v řídící funkci mozku), ve společnosti (např. v analýze podnikání).
POZNÁMKA
U živých organismů je to nervová soustava, která je význačným reprezentantem pro přenos informací v lidském těle. Obdobně, jakou technických soustav, tak i u jednotlivých nervových cest můžeme měřit přenosovou kapacitu kanálů, abychom určili množství informací, které může kanál za časovou jednotku přenést. Ze smyslů člověka má největší přenosovou kapacitu zrak, po něm hmat a potom sluch. [1]
Reference
- ↑ KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
| Kybernetika - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Cybernetics | Kybernetik (e) | Cybernétique (f) |
