Encyklopedie BOZP - Příspěvky uživatele [cs]

Konstituenta

2019-11-21T14:31:08Z

Marcela: Založena nová stránka: Vzájemný vztah mezi agens a reakcí člověka vznikající jako důsledek působení stresorů (strainu). Konstituenta se popisuje prostřednictvím pol…

Vzájemný vztah mezi [[agens]] a reakcí člověka vznikající jako důsledek působení stresorů ([[strain|strainu]]). Konstituenta se popisuje prostřednictvím pole přenosu, které lze matematicky modelovat pomocí diferenciálních rovnic.

== Reference ==
Jokl, M. Teorie vnitřního prostředí budov. ČVUT. 1993.

[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]]

Agens

2019-11-21T14:27:45Z

Marcela: Založena nová stránka: Činitel chemické nebo biologické povahy, který může být původcem profesionálního onemocnění (nemoci z povolání). == Reference == Jokl, M. Teorie vnit…

Činitel chemické nebo biologické povahy, který může být původcem profesionálního onemocnění ([[nemoci z povolání]]).

== Reference ==
Jokl, M. Teorie vnitřního prostředí budov. ČVUT. 1993.

[[Kategorie:Nebezpečné činitele a hodnocení rizik]]

Strain

2019-11-21T14:21:26Z

Marcela: Založena nová stránka: Subjektivní odezva lidí na pobyt v interiéru budovy. Synonymem k tomuto pojmu je pojem „stresor“. == Reference == Jokl, M. Teorie vnitřního prostředí bud…

Subjektivní odezva lidí na pobyt v interiéru budovy. Synonymem k tomuto pojmu je pojem „[[stresor]]“.

== Reference ==
Jokl, M. Teorie vnitřního prostředí budov. ČVUT. 1993.

[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]]
[[Kategorie:Psychologické aspekty]]

Syndrom vyhoření

2018-06-12T08:51:39Z

Marcela:

Syndrom vyhoření (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. burnout) byl poprvé popsán v roce 1974 '''H. Freudenbergerem''' v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues. Existují různé definice (např. ztráta profesionálního zájmu nebo osobního zaujetí u příslušníka pomáhajících profesí nebo vyhoření jako výsledek procesu, v němž lidé velice intenzívně zaujatí určitým úkolem nebo ideou ztrácejí své nadšení), které shodují v určitých bodech:
*prožitek vyčerpání.
*profese týkající se práce s lidmi nebo alespoň kontakt s lidmi a závislost na jejich hodnocení.
*klíčovou složkou syndromu je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání a „opotřebení“ a často i celková únava.
všechny hlavní složky syndromu vyhoření vycházejí z chronického stresu.
Nejpodstatnějším znakem je chronický stres vycházející z pracovní činnosti, který může být doprovázen další zátěží z osobního života, sociálního i fyzikálního okolí atd. Profese je charakteristická vysokými nároky na výkon, bez možnosti delší úlevy a závažnými následky v případě omylu. Výkon takové práce bývá spojen s velkou odpovědností a nasazením, někdy s pociťováním „poslání“ profese.
Vyhoření je tedy důsledek nerovnováhy mezi profesním očekáváním a profesní realitou, mezi ideály a skutečností.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Burnout syndrome|de=Burnout-Syndrom|fr=Syndrome de burn-out}}
[[Kategorie:Psychologické aspekty]]

[[Nadřazený termín::stres| ]]
[[clav:syndrom vyhoření]]
[[enwiki:Burnout (psychology)]]
[[cswiki:Syndrom vyhoření]]
[[google:Syndrom{{m}}vyhoření]]
[[aip:14086]]

Dýchací zóna

2018-06-12T08:41:38Z

Marcela:

Prostor v bezprostřední blízkosti tváře, ze kterého je ovzduší pracovníkem vdechováno; pro technické účely se používá následující přesnější definice: polokulový prostor (obecně o poloměru 0,3 m) se středem v polovině spojnice obou uší, vymezený rovinou tváře procházející touto spojnicí, vrcholem hlavy a ohryzkem; definici nelze aplikovat v případě použití ochranných zařízení.

===POZNÁMKA===
Tuto definici nelze v žádném případě použít při používání svářečského obličejového štítu. V těchto případech je za dýchací zónu považován pouze prostor za svářečským obličejovým štítem.

== Reference ==

ČSN EN 1540 (833610). ''Expozice pracoviště - Terminologie''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2013.

[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
[[Kategorie:Ochranné prostředky, značení a signály]]

{{jazyky3|en=Breathing Zone|de=Atemzone (e)|fr=|zdroj=ČSN EN ISO 10882-2|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}

Dýchací zóna

2018-06-12T08:41:24Z

Marcela:

Prostor v bezprostřední blízkosti tváře, ze kterého je ovzduší pracovníkem vdechováno; pro technické účely se používá následující přesnější definice: polokulový prostor (obecně o poloměru 0,3 m) se středem v polovině spojnice obou uší, vymezený rovinou tváře procházející touto spojnicí, vrcholem hlavy a ohryzkem; definici nelze aplikovat v případě použití ochranných zařízení (EN 1540).

===POZNÁMKA===
Tuto definici nelze v žádném případě použít při používání svářečského obličejového štítu. V těchto případech je za dýchací zónu považován pouze prostor za svářečským obličejovým štítem.

== Reference ==

ČSN EN 1540 (833610). ''Expozice pracoviště - Terminologie''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2013.

[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
[[Kategorie:Ochranné prostředky, značení a signály]]

{{jazyky3|en=Breathing Zone|de=Atemzone (e)|fr=|zdroj=ČSN EN ISO 10882-2|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}

Dovednost člověka

2018-06-12T06:52:04Z

Marcela:

Dovednost je praktická schopnost člověka vykonat určitou činnost bezchybně, rychle a úsporně.
Dovednosti se získávají na základě vloh, pomocí zkušenosti a tréninku. Jsou předpokladem pro úspěšnou realizaci lidských aktivit.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Human skills|de=|fr=|}}

[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
[[Kategorie:Lidé|π]]
[[Nadřazený termín::Člověk - standardní údaje| ]]

[[enwiki:Human{{m}}skills]]
[[google:Dovednosti{{m}}člověka]]

Dispozice člověka

2018-06-12T06:51:31Z

Marcela:

Dispozice člověka představují anatomicko-fyziologické či psychické předpoklady k činnosti člověka. Rozlišují se vrozené a získané.
Dispozice člověka také znamená předpoklad nebo pohotovost jedince. Je vázána na výrazné osobní vlastnosti nebo na vyhraněné motivační zaměření.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
== Reference ==
<references/>
{{jazyky3|en=|de=|fr=|)}}

[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
[[Kategorie:Lidé|π]]
[[Nadřazený termín:: Člověk - standardní údaje| ]]
[[google:dispozice{{m}}%C4%8Dlov%C4%9Bka]]

Denní vidění

2018-06-12T06:50:45Z

Marcela:

Vidění normálního oka adaptovaného na hladinu jasu minimálně několika kandel na metr čtvereční.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
==POZNÁMKA==
* Při fotopickém vidění jsou hlavními světelnými čidly oka čípky.

Duplicitní teorie vidění ukazuje, že pod určitou úrovní jasu funguje jeden systém světločivých prvků – oblast tzv. skotopického vidění (tyčinkové vidění), naproti tomu při vyšších úrovních osvětlení se zapojuje druhý systém – tzv. fotopické vidění (čípkové vidění). Přechod není ostrý. Mezi těmito dvěma hranicemi se uplatňuje tzv. mezopické vidění.
Duplicitní povaha vidění má význam v podmínkách velmi nízkého osvětlení. Za denního světla (fotopické vidění) člověk nejlépe vidí přímou fixací, takže obraz předmětu, který chce pozorovat, dopadá na zadní pól sítnice (žlutou skvrnu), v noci (fotopické vidění) je nejlépe vidět periferií.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>

== Reference ==
<references/>
{{jazyky3|en=Daily visual sense|de=Täglich Sehsinn|fr=Sens de la vue quotidienne|zdroj=KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.}}

[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
[[Kategorie:Lidé|π]]
[[Viz též::Fotoskopické vidění| ]]
[[Nadřazený termín::Zrak| ]]
[[google:Denní{{m}}vidění]]

Absolutní vlhkost

2018-06-12T06:49:17Z

Marcela:

Absolutní vlhkost je poměr hmotnosti vodní páry ze vzorku okolního vzduchu ke hmotnosti suchého vzduchu v tomtéž vzorku. Absolutní vlhkost vzduchu (též hustota vodní páry nebo měrná hmotnost vodní páry) vyjadřuje hmotnost vodní páry obsažené v jednotce objemu vzduchu. V meteorologii se vyjadřuje nejčastěji v gramech vodní páry na metr krychlový vzduchu.
Je-li m hmotnost vodní páry v daném objemu V, pak absolutní vlhkost vzduchu lze vyjádřit jako:

[[Soubor:Abs_vlhkost.JPG|thumb|left]]

<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Absolute humidity|de=Absolutfeuchte|fr=Humidité absolue}}
[[Kategorie:Materiály, suroviny a jejich vlastnosti]]
[[Kategorie:Materiály, látky, energie|π]]
[[clav:vlhkost]]
[[cswiki:Vlhkost{{m}}vzduchu]]
[[enwiki:Humidity]]
[[google:absolutní vlhkost]]
[[aip:4169]]

[[Asociovaný termín::Mikroklima| ]]

Abdukce

2018-06-12T06:47:34Z

Marcela:

Abdukce je pohyb (odtažení) končetiny ve směru od středové roviny. Abdukce je odchýlení od osy těla.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
[[Kategorie:Lidé|π]]
{{jazyky3|en=Adaptation|de=|fr=Enlèvement|)}}
[[enwiki:abduction]]
[[google:abdukce]]

Adaptace zraku

2018-06-12T06:46:28Z

Marcela:

#Adaptace zraku představuje samočinné, neustálené zrakové procesy, při kterých se přizpůsobuje citlivost zraku jasu pozorovaného okolí. Adaptace zvyšuje citlivost oka na světlo až desettisíckrát oproti vychozí poloze.<ref>HATINA, Teodor...[et al.]. Encyklopedický súbor bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci [CD-ROM]. Bratislava : Inštitút pre výskum práce a rodiny, 2007. 572 s. ISBN 978-80-7138-124-2. </ref>
#Proces, během kterého se zrak přizpůsobuje předchozím a současným podnětům s různým jasem, spektrálním složením nebo zorným úhlům.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
#Adaptace zraku je proces, během kterého se zrak přizpůsobuje předchozím a současným podnětům s různým jasem, spektrálním složením nebo zorným úhlům. Adatace zraku je proces zaostřování na detalily pozorovaného okolí nebo předmětu.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
== Reference ==
<references/>

{{jazyky3|en=Visual adaptation|de=Visuell adaptation|fr=|}}
[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
[[Kategorie:Lidé|π]]
[[clav:zrak]]
[[cswiki:Adaptace{{m}}zraku]]
[[enwiki:Visual{{m}}adaptation]]
[[google:Adaptace{{m}}zraku]]
[[vutbr:Adaptace{{m}}zraku]]
[[aip:5017]]

[[Nadřazený termín::Adaptace| ]]
[[Nadřazený termín::Zrak| ]]

Mentální kapacita

2018-06-12T06:44:42Z

Marcela:

Je vymezena rozsahem a charakterem myšlenkových operací, jako schopnost rozlišování, zapamatování, vybavování, rozhodování, vypracování a přepracování dynamických stereotypů; schopnost přecházení z jednoho typu úlohy na druhou; schopnost adaptace na změněné podmínky a řada dalších znaků osobnosti.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Lidský činitel, antropometrie]]
[[Kategorie:Psychologické aspekty]]
[[google:Mentalni kapacita]]

{{jazyky3|en=Mental capacity|de=Geistige Leistungsfähigkeit (e)|fr=La capacité mentale (f)|zdroj=KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.}}

[[Viz::Kapacita člověka| ]]

Pracovní tempo

2018-06-12T06:39:25Z

Marcela:

'''Problematika adekvátnosti množství práce a pracovního tempa má svůj legislativní základ v § 300 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce'''. Tento paragraf obsahuje následující vymezení:

(1) Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnance, předpisy k zajištění bezpečnosti a [[ochrany zdraví|ochrana zdraví]] při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Množství požadované práce a pracovní tempo je možné určit také normou spotřeby práce.

(2) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby podmínky podle odstavce 1, popřípadě norma spotřeby práce, byla-li jím určena, byly vytvořeny před zahájením práce.

(3) Množství požadované práce a pracovní tempo, popřípadě zavedení nebo změnu normy spotřeby práce určuje zaměstnavatel, nejsou-li sjednány v kolektivní smlouvě, po projednání s odborovou organizací.
<ref>Zákon č. 262/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů</ref>

Zde je potřeba zdůraznit, že v zákoníku práce již není pro zaměstnavatele stanovena povinnost zavést normu spotřeby práce. Množství požadované práce, pracovní tempo nebo normu spotřeby práce je v návaznosti '''oprávněn zavést nebo změnit zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací''' (pokud existuje v dané organizaci), případně mohou být sjednány v '''kolektivní smlouvě'''. Důležitou otázkou je zde vymezení fyziologických a neuropsychických možností zaměstnance. I když tyto možnosti jsou do značné míry individuální a obtížně stanovitelné, je tady určitá základní povinnost, která představuje '''nutnost brát ohledy na lidský organismus a jeho vnitřní možnosti mechanické, psychické, fyzikální a biochemické. Fyziologickým a neuropsychickým možnostem zaměstnance''' musí také odpovídat '''soulad mezi přidělovanou prací, [[pracoviště|pracovištěm]] zaměstnance a systémem [[organizace práce]]'''.

== Související legislativa ve vybraných zemích ==

* '''Velká Británie''' - The Working Time Regulations z roku 1988, zákon, v němž je implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, upravuje nejen dobu pracovní jako takovou, ale také přestávky v práci, nepřetržitý odpočinek v týdnu a též pracovní tempo. V tomto dokumentu nalezneme určení pracovního tempa, tzv. Pattern of work, tedy jakýsi vzorec, předloha či schéma práce, v části druhé (Rights and Obligations Concerning Working Time). Konkrétní ustanovení je pak upraveno v bodu 8, který stanoví, že pokud je práce zaměstnance ohrožena sníženou ochranou zdraví a bezpečí tím způsobem, že je jednotvárná a hrozí vysoká únava, má zaměstnavatel dbát na dostatečné přestávky v práci a nezvyšovat tempo práce.

* '''Německo''' - Arbeitszeitgesetz, tedy zákon o pracovní době, který upravuje délku pracovní doby, stanovuje přestávky během pracovní doby, dobu odpočinku v týdnu, práci v neděli a svátek a dále bezpečnostní předpisy pro noční práci. I zde je implementována Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby.

* '''Rakousko''' - Arbeitszeitgesetz a ten je spolu s Arbeitsruhegesetz zákonem, který upravuje pracovní dobu, přestávky v práci, dále upravuje dobu odpočinku v týdnu či náhradní dobu odpočinku. Arbeitnehmerinnenschutzgesetz, neboli zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, se zabývá obecnými povinnostmi zaměstnavatelů a zaměstnanců, prevencí a vyhodnocováním bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Upravuje nezbytná opatření pro prevenci pracovních rizik. V § 6 zakotvuje povinnost zaměstnavatele zvážit při určování množství a tempa práce na zaměstnance vhodnost delegace takovéto práce. Měl by tedy věnovat zvýšenou pozornost fyzickému a psychickému stavu zaměstnance, jeho věku a kvalifikaci.

* '''Slovensko''' má ve svém zákoníku práce, tj. zákon č. 311/2001 Z.z., obdobně vymezen § 133 k normování práce. Je zde také kladen důraz na komunikaci mezi zaměstnavateli a odbory, resp. aby normy spotřeby práce byly součástí kolektivních smluv. V případě sporů mají důležitou roli příslušné inspektoráty práce v návaznosti na odstavec 3 výše uvedeného ustanovení, nicméně dle ověření přímo na inspektorátech práce na Slovensku neexistuje konkrétní metodika pro inspektoráty, jak v dané věci přistupovat apod.

== Pracovní normy a normování práce ==

[[Pracovní normy]] zahrnují všechny předpisy nebo pravidla, která určují, jakým způsobem se má určitá práce hospodárně vykonávat, jaké kvalifikace je k tomu zapotřebí a jakého množství pracovního času je za určitých podmínek třeba k jejímu vykonání. Za pracovní normy jsou pokládány:

* normy technologického a pracovního postupu – určují, jakým způsobem má být vykonávána konkrétní práce, která se uskutečňuje za určitých předepsaných technicko-organizačních podmínek,
* normy kvalifikační – stanovují, jaká kvalifikace je vyžadována pro provedení daného pracovního úkolu a tím zužují okruh zaměstnanců, kteří mohou takovou práci vykonávat,
* normy spotřeby práce.

== Možný systém k posuzování adekvátnosti množství práce a pracovního tempa ==

S ohledem na množství pracovních pozic v jednotlivých odvětvích, jejich předpoklady, požadavky, specifika je nemožné, aby vznikl jednotný komplexní systém, který by byl ve všech detailech aplikovatelný na každou pracovní pozici. Dále je častým jevem, že i stejné pracovní pozice v různých firmách mají jiná specifika. Taktéž platí, že některé pracovní pozice jsou velmi obtížně normovatelné, viz např. zdravotnictví, sociální služby. Z těchto důvodů se musí takový systém pohybovat na vyšší úrovni obecnosti.

Součástí takového systému musí být '''kontrolní subjekt''', který je mimo daného zaměstnavatele a který je schopen posoudit adekvátnost nastavení množství práce a pracovního tempa na základě příslušných podnětů. Jedná se jednak o '''[[Státní úřad inspekce práce|oblastní inspektoráty práce]]''', které v návaznosti na zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, se zaměřují na technicko-organizační nastavení pracovních podmínek ve vztahu k množství práce a pracovního tempa u určité pracovní pozice bez posuzování fyziologické a neuropsychické zátěže. Dozorovým orgánem pro oblast fyziologické a neuropsychické zátěže je pak místně příslušná '''[[Krajská hygienická stanice]]''', což už spadá pod rezort [[Ministerstvo zdravotnictví|Ministerstva zdravotnictví]].

Další důležitou částí tohoto systému se jeví '''expertní subjekt''', protože s ohledem na rozsáhlost celé problematiky nelze předpokládat, že by ve všech směrech mohli vše odpovídajícím způsobem posoudit zástupci kontrolních subjektů. Expertní subjekt by mohl fungovat na podkladě určitého pověření ze strany kontrolních subjektů, popř. příslušného ministerstva. Jeho úkolem bude zpracovávat posuzování adekvátnosti určení množství práce a pracovního tempa ke konkrétní pracovní pozici v podnikové praxi dle požadavku ze strany kontrolního subjektu. Dále bude souběžně získávat data a vést databázi k pracovním pozicím, související vzorové příklady nastavení apod. Dále by tento expertní subjekt poskytoval podpůrné konzultace pro zaměstnavatele v dané problematice, jak zavést, upravit způsob určování množství práce a pracovního tempa.

Z hlediska chodu takového systému je důležitá také '''pozice zaměstnavatelů'''. Vytvoření určitých doporučení, jak přistupovat k adekvátnímu nastavení množství práce a pracovního tempa u jednotlivých pracovních pozic, by bylo stěžejní. V návaznosti se jeví potřebné klást důraz na preventivní stránku v přístupu ze strany kontrolních subjektů. Pokusit se také pozitivně motivovat zaměstnavatele k zodpovědnosti v dané oblasti.

Nakonec je potřeba uvést zaměstnance, odbory, resp. jiní zástupce zaměstnanců, kteří dávají zpětnou vazbu o nastavení příslušných podmínek jednak přímo svým zaměstnavatelům, popř. také kontrolním subjektům.<ref>MICHALÍK, David. Vybrané pohledy na problematiku adekvátnosti množství práce a pracovní tempo. ''Bezpečnost a hygiena práce'', 2016, roč. 66, č. 11, s. 19-21. </ref>

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Psychologické aspekty]]
[[Kategorie:Sociální aspekty, společnost|π]]
[[Viz též::Intenzita práce| ]]
[[Asociovaný termín::Pracovní normy| ]]
[[Asociovaný termín::Normování práce| ]]
{{jazyky3|en=|de=Arbeitstempo|fr=|zdroj=}}

Pracovní prostředí

2018-06-12T06:36:05Z

Marcela:

# Soubor materiálních podmínek (fyzikálních, chemických, prostorových), za kterých je vykonávána práce. Stav pracovního prostředí je určován zejména stavebním, objemovým a dispozičním řešením objektů a pracovišť, bezpečnostní úrovní technologií, strojů a zařízení, akustickými, světelnými a mikroklimatickými podmínkami (včetně čistoty ovzduší) a úrovní organizace a řízení práce. Zdroj: TS 1972
# Prostředí - fyzikální, chemické, biologické, organizační, sociální a kulturní činitele, působící na osoby v pracovním procesu. <ref>KRÁL, Miroslav. ''Ergonomický výkladový slovník''. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Pracoviště]]
[[Kategorie:Pracovní a životní prostředí|π]]
[[Asociovaný termín::Životní prostředí| ]]

{{jazyky3|en=Work Environment|de=Arbeitsmilieu (s)|fr=Ambiance de travail (f)|zdroj=ISO/TC 159 SC4}}

Pracovní pohoda

2018-06-12T06:32:21Z

Marcela:

Vyjadřuje subjektivní pocit člověka v pracovním prostředí, kdy se cítí dobře a kdy může bez újmy na zdraví pracovat s největším výkonem. Je to stav, kdy existuje optimální psychofyziologická zátěž člověka během pracovní činnosti.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>

==POZNÁMKA==
Podle ČSN ISO 5805 - pohoda (komfort) je subjektivní stav pohody člověka ve vztahu k rušivému okolí. Tento stav závisí na účinném spolupůsobení všech fyzikálních faktorů přítomných v rušivém prostředí a na individuální citlivosti člověka na tyto faktory.

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Psychologické aspekty]]
[[clav:pohoda pracovní]]
[[aip:4036]]
[[google:pracovn%C3%AD{{m}}pohoda]]

{{jazyky3|en=Working comfortable|de=|fr=|}}

Pracovní pohoda

2018-06-12T06:31:31Z

Marcela:

Vyjadřuje subjektivní pocit člověka v pracovním prostředí, kdy se cítí dobře a kdy může bez újmy na zdraví pracovat s největším výkonem. Je t stav, kdy existuje optimální psychofyziologická zátěž člověka během pracovní činnosti.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>

==POZNÁMKA==
Podle ČSN ISO 5805 - pohoda (komfort) je subjektivní stav pohody člověka ve vztahu k rušivému okolí. Tento stav závisí na účinném spolupůsobení všech fyzikálních faktorů přítomných v rušivém prostředí a na individuální citlivosti člověka na tyto faktory.

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Psychologické aspekty]]
[[clav:pohoda pracovní]]
[[aip:4036]]
[[google:pracovn%C3%AD{{m}}pohoda]]

{{jazyky3|en=Working comfortable|de=|fr=|}}

Elektrický spotřebič

2018-06-11T12:51:55Z

Marcela:

Elektrický spotřebič je kompletní zařízení, využívající elektrickou energii. Toto zařízení se často skládá z více součástek a je kombinací různých druhů přeměn energií. <ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_spot%C5%99ebi%C4%8D</ref>

'''Rozdělení elektrických spotřebičů dle užívání:'''
A - spotřebiče poskytované formou pronájmu dalšímu provozovateli nebo přímému uživateli
B - spotřebiče používané ve venkovním prostoru (na stavbách, při zemědělských pracích,...)
C - spotřebiče používané při průmyslové a řemeslné činnosti ve vnitřních prostorách
D - spotřebiče používané ve veřejně přístupných prostorách (školy, kavárny,...)
E - spotřebiče používané při administrativní činnosti

<ref>ČSN EN 33 1600</ref>

Parametry bezpečnosti (bezpečnostní předpisy) u elektrických zařízení jsou určeny k zabránění úrazům elektrickým proudem. Proto výrobci el. spotřebičů (ale i dovozci) jsou povinni před uvedením výrobku na trh provádět základní zkoušky (dle ČSN 34 5610, ČSN 34 5611, …) a rovněž získat osvědčení autorizované zkušebny EZÚ Praha (Elektrotechnický zkušební ústav).<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_spot%C5%99ebi%C4%8D</ref>

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Ruční nářadí]]
[[Kategorie:Stroje, technická zařízení a nářadí|π]]

{{jazyky3|en=|de=|fr=|}}

Teplo

2018-06-11T12:49:02Z

Marcela:

# Teplo je '''forma [[energie]]'''. Teplo je způsobeno pohybem atomů, molekul nebo jiných částeček v záležitosti. Rychleji částečky se pohybují v objektu, více tepla ta věc má. Hrnec vařící se vody má více tepla, například, než blok leda to je stejná velikost.<ref>http://wikipedia.infostar.cz/h/he/heat.html</ref>
# Teplo (nesprávně užívaný termín tepelná energie) je část vnitřní energie, kterou systém vymění (tj. přijme nebo odevzdá) při styku s jiným systémem, aniž by přitom docházelo ke konání práce. Mluvíme o '''tepelné výměně'''. Teplo popisuje procesy, v nichž se odehrává spousta „mikroprací“, tj. srážek jednotlivých částic, které přímo nemůžeme sledovat ani měřit. O práci mluvíme, když způsobenou změnu energie můžeme vyjádřit jako součin veličin, obvykle síly a posunutí, či tlaku a změny objemu, nebo konečně jako součin napětí, proudu a času. O teplo jde tehdy, když se '''změna energie jako součin jiných měřitelných veličin vyjádřit nedá'''.
Teplo je '''fyzikální veličinou''' popisující změnu termodynamického stavu systému, nikoli stav samotný.
'''Jednotky tepla''' jsou shodné s jednotkami energie a práce.
Měřením tepla se zabývá '''kalorimetrie'''; teplo se měří kalorimetry.
Šířením tepla bez konání práce se zabývá '''termokinetika''', tepelnými ději obecně '''termodynamika'''.
<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Teplo</ref>
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Energie a záření]]
[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]]

{{jazyky3|en=Heat|de=Wärme (e)|fr=Chaleur|}}
[[Viz::horko| ]]
[[clav:Teplo]]
[[cswiki:Teplo]]
[[enwiki:Heat]]
[[google:Teplo]]
[[aip:2105]]

Chlad

2018-06-11T12:45:18Z

Marcela:

Chlad je pocit zimy, který cítí organismus, jestliže je vystaven nižší teplotě, než je teplota jeho těla. Organismus se následně snaží s tímto pocitem bojovat, pokud přetrvává, dochází k vysílení organismu, jeho útlumu a v extrémním případě může vést i ke smrti jedince. Každý druh je schopen do určité míry snážet jiné teploty bez toho, aniž by to pro něho bylo kritické. Vnímání chladu se děje pomocí termoreceptorů.
Jako reakce na chlad u člověka dochází k postavení ochlupení tzv. „husí kůži“, kdy se vytvoří izolační vrstva, zadržující teplejší vzduch blíže k tělu. Jde o evoluční relikt z dob, kdy měl člověk hustší ochlupení, u současného člověka je jeho izolační efekt poměrně nízký. Husí kůže se může objevit také v důsledku silného vzrušení, například strachu.
Pokud pocit chladu přetrvává, dochází k bolestivému svalovému třasu, kdy se tělo snaží pohybem získávat teplo pro zahřátí organismu, čímž dochází k rychlému spotřebovávání energie a tím oslabováním organismu.Pokud teplota člověka klesne pod 30 °C dochází ke ztrátě vědomí. Lokálním projevem chladu je vznik omrzlin, které nejčastěji vznikají na periferii organismu (prsty, ruce, nohy, nos, uši). V případě podchlazení je vhodné postupně zvyšovat teplotu, extrémní přesun do vyhřáté místnosti je jako forma první pomoci zcela nevhodné. <ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Chlad</ref>
== Reference ==
<references/>
Organismy se proti chladu aktivně chrání a to buď pomocí srsti, ochlupení, choulením či v případě člověka oblečením.{{jazyky3|en=Cold|de=Kälte|fr=Froid|zdroj=http://cs.wikipedia.org/wiki/Chlad|}}
[[Viz::zima| ]]
[[Nadřazený termín::tepelná nebezpečí| ]]
[[Asociovaný termín::hypotermie| ]]
[[Asociovaný termín::omrzliny| ]]
[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]]

Vibrace

2018-06-11T12:44:16Z

Marcela:

# Pohyb pružného tělesa nebo prostředí jehož jednotlivé body mechanicky kmitají kolem své rovnovážné polohy. Vibrace představují pohyb pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body kmitají kolem své rovnovážné polohy. Vibrace jsou v podstatě rovnovážné kmity a chvění strojů, zařízení, nástrojů a předmětů. Vibrace je charakterizována kmitočtem, velikostí výchylky, rychlostí, zrychlením a energií.<ref>NOVOTNÝ, Karel. ''Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce''. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s. </ref>
# Mechanické kmity a chvění strojů, nástrojů a předmětů. Patří sem také otřesy, které se liší tím, že mají nepravidelné hrubé kmity o vysoké amplitudě a nepravidelné frekvenci.
# Kmitání hmoty, které je charakterizováno amplitudou, kmitočtem, rychlostí kmitu a zrychlením. Na člověka působí vibrace a otřesy buď místně (přímým přenosem z nástroje na ruce nebo jinou část těla) nebo celkově (zpravidla prostřednictvím podložky, např.vibrační pole v okolí zdroje vibrací, v jehož působení člověk stojí či sedí).<ref>KRÁL, Miroslav. ''Ergonomický výkladový slovník''. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>

==POZNÁMKA==
Metody stanovující limity vibrací upravuje: Vyhláška MZ ČR č. 13/1977 Sb., a navazující hygienické předpisy Směrnice MZ č. 41/1977, Směrnice MZ č. 53/1980 a dále technické normy ČSN ISO 263 1-l až 3, ČSN ISO 5349.

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]]

{{jazyky3|en=Vibration|de=Schwingung (e)|fr=Vibration (f)|zdroj=}}

[[Nadřazený termín::fyzikální rizika| ]]

Fyzická zátěž

2018-06-11T12:43:17Z

Marcela:

# Taková činnost, kdy se aktivuje hlavně svalstvo, jehož hlavním rysem je svalový stah, podle kterého dělíme fyzickou práci na práci převážně statickou nebo dynamickou. U dynamické práce po stahu následuje relaxace svalu. U statické práce sval nemění svou délku, ale roste jeho napětí. <ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
# Fyzická zatěž je pracovní zátěž pohybového systému, srdečně cévního a dýchacího systému s odrazem v látkové přeměně a termoregulaci organismu. <ref>MUDr. Eva Hanáková</ref>
# Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při fyzické práci dynamické, vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty.
Fyzická zátěž je pracovní zátěž pohybového systému, srdečně cévního a dýchacího systému s odrazem v látkové přeměně a termoregulaci organismu. Celková fyzická zátěž se posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a srdeční frekvence, který by neměl pro práci dynamickou vykonávanou převážně velkými svalovými skupinami překročit pro muže a ženy hodnoty uvedené v příslušném nařízení vlády (361/2007 Sb.,).
'''[[Energetický výdej]]''' při dlouhodobě vykonávané práci má odpovídat přibližně jedné třetině fyzické zdatnosti pracovníka.
Při hodnocení fyzické namáhavosti práce se kromě energetického výdeje používají i některé parametry oběhového a dýchacího systému, jejichž hodnoty odpovídají energetické náročnosti práce, např. srdeční frekvence.

'''Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při fyzické práci dynamické, vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty.'''
Hodnocení fyzické zátěže z hlediska krátkodobé a dlouhodobé únosnosti (měření energetického výdeje metodou nepřímé kalorimetrie, srdeční frekvence, časové snímky) se provádí dle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v platném znění a vyhlášky č. 288/2003 Sb.
* Celková fyzická zátěž se posuzuje z hlediska energetické náročnosti práce pomocí hodnot energetického výdeje vyjádřených v netto hodnotách a srdeční frekvence.
* Hygienickými limity celkové fyzické zátěže se rozumí hodnoty energetického výdeje směnové průměrné, směnové přípustné, roční a minutové přípustné a hodnoty srdeční frekvence průměrné, nejvyšší přípustné a zvýšené nad výchozí hodnotu přepočtené na osmihodinovou směnu.
* Hodnoty energetického výdeje při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou upraveny odděleně podle věku a pohlaví v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulkách č. 1 až 3.
* Hygienické limity srdeční frekvence při práci s celkovou fyzickou zátěží podle odstavce 2 jsou upraveny v příloze č. 5 k tomuto nařízení, části A, tabulce č. 4; pro mladistvé se přípustné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci nestanoví.
* Hygienický limit pro minutovou hodnotu srdeční frekvence je nejvýše 150 tepů za minutu.
Jde-li o práci ve směnách delších než osmihodinových, minutové přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence musí být sníženy o 20 % a průměrné směnové hodnoty nesmí být zvýšeny o více než 20 %.
<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]]
[[Nadřazený termín::Zátěž| ]]
[[Asociovaný termín::Psychická zátěž| ]]
[[Nadřazený termín::Pracovní zátěž| ]]

{{jazyky3|en=Physical load|de=Physische Belastung (e)|fr=Charge physigue (f)|}}

Madlo

2018-06-08T12:26:42Z

Marcela: Založena nová stránka: Madlo je prvek sloužící k přidržování při chůzi po schodišti nebo šikmé rampě. Může být součástí zábradlí nebo sam…

Madlo je prvek sloužící k přidržování při chůzi po [[schodiště|schodišti]] nebo [[šikmá rampa|šikmé rampě]]. Může být součástí zábradlí nebo samostatně osazeno na konstrukci ohraničující schodiště, např. na stěně, ne na konstrukci oddělující výtahovou šachtu.

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Sklon schodišťového ramene

2018-06-08T12:25:12Z

Marcela: Založena nová stránka: Sklon schodišťového ramene (α) je úhel mez vodorovnou rovinou a výstupní čárou. Vyjadřuje se též tangentou to…

Sklon [[schodišťové rameno|schodišťového ramene]] (α) je úhel mez vodorovnou rovinou a [[výstupní čára|výstupní čárou]]. Vyjadřuje se též tangentou tohoto úhlu, tj. podílem výšky a šířky [[schodišťový stupeň|schodišťového stupně]].

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Výstupní čára

2018-06-08T12:23:03Z

Marcela: Založena nová stránka: Výstupní čára je pomyslná čára spojující přední hrany schodišťových stupňů v teoretické ose výstupu. Začíná na hraně prv…

Výstupní čára je pomyslná čára spojující přední hrany [[schodišťový stupeň|schodišťových stupňů]] v teoretické ose výstupu. Začíná na hraně prvního (nástupního) stupně a končí na hraně posledního (výstupního) stupně [[schodiště]].

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Podstupnice

2018-06-08T12:21:45Z

Marcela: Založena nová stránka: Podstupnice je přední přibližně svislá plocha schodišťového stupně. Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce == Reference == …

Podstupnice je přední přibližně svislá plocha [[schodišťový stupeň|schodišťového stupně]].

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Stupnice

2018-06-08T12:20:50Z

Marcela: Založena nová stránka: Stupnice je horní vodorovná plocha schodišťového stupně, na kterou se našlapuje. Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce == Refe…

Stupnice je horní vodorovná plocha [[schodišťový stupeň|schodišťového stupně]], na kterou se našlapuje.

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Schodnice

2018-06-08T12:19:43Z

Marcela: Založena nová stránka: Schodnice je šikmý nosník, podporující schodišťové rameno nebo schodišťové stupně. [[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce…

Schodnice je šikmý nosník, podporující [[schodišťové rameno]] nebo [[schodišťový stupeň|schodišťové stupně]].

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Podesta

2018-06-08T12:18:29Z

Marcela: Založena nová stránka: Podesta je vodorovná plošina, spojující nebo ukončující schodišťová ramena nebo šikmé rampy, je určená pro pře…

Podesta je vodorovná plošina, spojující nebo ukončující [[schodišťové rameno|schodišťová ramena]] nebo [[šikmá rampa|šikmé rampy]], je určená pro přechod a odpočinek osob pohybujících se po [[schodiště|schodišti]] nebo šikmé rampě. Podle výškového umístění vzhledem k podlažím se rozeznávají podesty podlažní, neboli hlavní a mezipodlažní, neboli vedlejší.

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Schodišťový stupeň

2018-06-08T12:16:34Z

Marcela: Založena nová stránka: Schodišťový stupeň, schod je prvek schodišťového ramene určený k překonávání různých výškových úrovní, jehož rozměr vych…

Schodišťový stupeň, schod je prvek [[schodišťové rameno|schodišťového ramene]] určený k překonávání různých výškových úrovní, jehož rozměr vychází z délky jednoho lidského kroku.

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Schodišťové rameno

2018-06-08T12:15:19Z

Marcela:

Schodišťové rameno je souvislá sestava [[schodišťový stupeň|schodišťových stupňů]], ve které jsou nejméně tři výšky schodišťových stupňů.

Překonávání rozdílu výškových úrovní jednou nebo dvěma výškami schodišťových stupňů se nepovažuje za schodišťové rameno.

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Schodišťové rameno

2018-06-08T12:14:36Z

Marcela: Založena nová stránka: Schodišťové rameno je souvislá sestava schodišťových stupňů, ve které jsou nejméně tři výšky schodišťových stupňů. ==POZN…

Schodišťové rameno je souvislá sestava [[schodišťový stupeň|schodišťových stupňů]], ve které jsou nejméně tři výšky schodišťových stupňů.

==POZNÁMKA==

Překonávání rozdílu výškových úrovní jednou nebo dvěma výškami schodišťových stupňů se nepovažuje za schodišťové rameno.

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Šikmá rampa

2018-06-08T12:11:38Z

Marcela: Založena nová stránka: Šikmá rampa – sklonitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Je tvořena nášlapnou plochou rovinnou nebo zakřiv…

Šikmá rampa – sklonitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Je tvořena nášlapnou plochou rovinnou nebo zakřivenou.

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Schodiště

2018-06-08T12:10:14Z

Marcela:

Schodiště je stupňovitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Skládá se ze [[schodišťové rameno|schodišťových ramen]] a schodišťových [[podesta|podest]].

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Schodiště

2018-06-08T12:09:59Z

Marcela:

'''Schodiště''' je stupňovitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Skládá se ze [[schodišťové rameno|schodišťových ramen]] a schodišťových [[podesta|podest]].

[[Kategorie:Stavby, vybavení a konstrukce]]

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

Schodiště

2018-06-08T12:09:17Z

Marcela: Založena nová stránka: Schodiště je stupňovitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Skládá se ze [[schodišťové rameno|schodišťový…

Schodiště je stupňovitá stavební konstrukce určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí. Skládá se ze [[schodišťové rameno|schodišťových ramen]] a schodišťových [[podesta|podest]].

== Reference ==

ČSN P ISO 6707-1 (730000). ''Pozemní a inženýrské stavby - Terminologie - Část 1: Obecné termíny''. Praha: Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2018.

HZS

2018-06-08T08:54:33Z

Marcela: Přesměrování na Hasičský záchranný sbor

#redirect [[Hasičský záchranný sbor]]

[[Kategorie:Zkratky, veličiny a jednotky]]

Americký ústav chemických inženýrů

2018-06-08T08:52:20Z

Marcela:

Americký ústav chemických inženýrů (AIChE) je profesní organizace pro chemické inženýry. V rámci jejích aktivit mj. působí Centrum pro chemickou procesní bezpečnost (Center for Chemical Process Safety - CCPS), které se zabývá bezpečností v chemickém, farmaceutickém a petrochemickém průmyslu.
Dostupné z WWW: <http://www.aiche.org/>
<ref>Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2016. 87 s. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/images/soubory/prevence-zavaznych-havarii/metodiky/vykladovy-terminologicky-slovnik-11-2016-final.pdf>. </ref>
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Materiály, látky, energie|π]]
[[Kategorie:Instituce a organizace]]

{{jazyky3|en=The American Institute of Chemical Engineers|de=|fr=|}}

Klasifikace, označování a balení látek a směsí

2018-06-08T08:51:22Z

Marcela:

Zkratka je známá ve spojení '''Nařízení CLP'''. Jedná se o NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1272/2008, ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
'''Účel a oblast působnosti nařízení'''
'''Nařízení CLP stanovuje kritéria pro klasifikaci, označování a balení látek a směsí.

'''Jeho hlavním cílem je:'''
* vytvoření jednotného mezinárodního systému, který zajistí vysokou ochranu lidského zdraví a životního prostředí;
* vypracování standardizovaného systému pro země, který nemají takovýto systém zaveden;
* omezení testování látek na zvířatech snížením množství testování a hodnocení látek;
*zajištění volného trhu.
'''T.j., účelem tohoto nařízení je zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb látek, směsí a předmětů prostřednictvím:'''
*harmonizace kritérií pro klasifikaci látek a směsí a pravidel označování a balení nebezpečných látek a směsí;
*stanovení seznamu látek s jejich harmonizovanými klasifikacemi a prvky označení;
*uložení povinnosti:
# výrobcům, dovozcům a následným uživatelům klasifikovat látky a směsi uváděné na trh;
# dodavatelům označovat a balit látky a směsi uváděné na trh;
# výrobcům, výrobcům předmětů a dovozcům klasifikovat a oznámit látky, které nejsou uváděny na trh a které podléhají registraci nebo oznámení podle [[nařízení REACH]] - nařízení (ES) č. 1907/2006. <ref>Třetí ruka - http://www.tretiruka.cz/chlp/narizeni-ghs-clp-/</ref>

Jedním z hlavních cílů nařízení CLP je stanovit, zda '''látka nebo směs vykazuje vlastnosti, které vedou k tomu, že je klasifikována jako nebezpečná'''. V tomto kontextu je klasifikace výchozím bodem pro sdělení, že se jedná o látku nebezpečnou.

Když relevantní informace (např. toxikologické údaje) o látce nebo směsi splňují klasifikační kritéria v nařízení CLP, nebezpečnost látky nebo směsi se stanovuje přiřazením určité třídy a kategorie nebezpečnosti. Třídy nebezpečnosti v nařízení CLP pokrývají nebezpečnost v oblasti fyzikální, v oblastech lidského zdraví a životního prostředí a také jiná nebezpečí.

Jakmile je látka nebo směs klasifikována, identifikovaná nebezpečí musejí být sdělena ostatním aktérům v dodavatelském řetězci, včetně spotřebitelů. Označování nebezpečnosti umožňuje, aby klasifikace nebezpečnosti pomocí štítků a bezpečnostních listů, mohla být sdělena uživateli látky nebo směsi, a upozornila jej na přítomnost nebezpečí a nutnost řídit související rizika.

Nařízení CLP stanovuje pro prvky označování podrobná kritéria: piktogramy, signální slova a standardní věty pro nebezpečnost, prevenci, odezvu, skladování a likvidaci, pro každou třídu a kategorii nebezpečnosti. Stanovuje také obecné normy balení s cílem zajistit bezpečné dodávání nebezpečných látek a směsí. Kromě komunikace nebezpečnosti prostřednictvím požadavků na označení představuje nařízení CLP také základ pro četná legislativní ustanovení o řízení rizik souvisejících s chemickými látkami.

== Součástí systému klasifikace, označování a balení jsou také následující postupy ==

'''Harmonizovaná klasifikace a označování'''
Klasifikace a označování určitých nebezpečných chemických látek jsou harmonizovány, aby mohlo být zajištěno adekvátní řízení rizik v celé EU.

Členské státy a výrobci, dovozci nebo následní uživatelé mohou navrhovat harmonizovanou klasifikaci a označení látky. Pouze členské státy mohou navrhnout revizi stávající harmonizace a předkládat návrhy harmonizované klasifikace a označení, když je chemická látka účinnou látkou v biocidních přípravcích nebo v přípravcích na ochranu rostlin.

Alternativní chemické názvy ve směsích
Prostřednictvím tohoto postupu si dodavatelé mohou vyžádat použití alternativního chemického názvu pro látku, která je přítomna ve směsi, aby chránili důvěrný charakter svého podnikání a zejména svá práva k duševnímu vlastnictví. Veškeré žádosti týkající se alternativních chemických názvů, schválené agenturou ECHA, budou platné ve všech členských státech EU.

'''Seznam klasifikací a označení'''
Oznamovací povinnost podle nařízení CLP vyžaduje, aby výrobci a dovozci předkládali informace týkající se klasifikace a označení pro látky, které uvádějí na trh, k záznamu do seznamu klasifikací a označení spravovaného agenturou ECHA.

'''Toxikologická střediska'''
K nařízení CLP byla v roce 2017 přidána nová příloha VIII, implementující harmonizované požadavky na informace potřebné pro oznámení na základě článku 45. Tyto informace se předkládají stanoveným orgánům v členském státě a jsou použity při reakci na nouzovou situaci ohrožující zdraví (toxikologická střediska).

V příloze VIII je definován jednoznačný identifikační kód vzorce (UFI), který bude vyžadován na štítku označujícím směs a představovat jednoznačnou vazbu mezi směsí uváděnou na trh a informacemi, které budou k dispozici pro účely reakce na nouzovou situaci ohrožující zdraví.

[[Soubor:Vystrazne_symboly_clp.png|centre|thumb|'''Výstražné symboly dle CLP''', zdroj:https://echa.europa.eu/cs/regulations/clp/clp-pictograms]]
<ref>Porozumnět nařízení CLP, dostupné z: https://echa.europa.eu/cs/regulations/clp/understanding-clp</ref>

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Chemické látky a směsi]]
[[Kategorie:Materiály, suroviny a jejich vlastnosti]]
[[Kategorie:Skladování a manipulace]]
[[Kategorie:Ochranné prostředky, značení a signály]]

[[Nadřazený termín::chemické látky a směsi| ]]
{{jazyky3|en=Classification, Labelling and Packaging of substances and mixtures|de=|fr=}}

CLP

2018-06-08T08:50:43Z

Marcela:

#REDIRECT [[Klasifikace, označování a balení látek a směsí]]

[[Kategorie:Zkratky, veličiny a jednotky]]

Nařízení CLP

2018-06-08T08:50:40Z

Marcela: Přesměrování na Klasifikace, označování a balení látek a směsí

#redirect [[Klasifikace, označování a balení látek a směsí]]

[[Kategorie:Chemické látky a směsi]]
[[Kategorie:Materiály, suroviny a jejich vlastnosti]]
[[Kategorie:Skladování a manipulace]]
[[Kategorie:Ochranné prostředky, značení a signály]]

NCHLaS

2018-06-08T08:49:44Z

Marcela:

NCHLaS = nebezpečné chemické látky a směsi

[[Kategorie:Zkratky, veličiny a jednotky]]
[[Kategorie:Chemické látky a směsi]]

NCHLaS

2018-06-08T08:49:01Z

Marcela: Založena nová stránka: NCHLaS = nebezpečné chemické látky a směsi Kategorie:Zkratky, veličiny a jednotky

NCHLaS = nebezpečné chemické látky a směsi

[[Kategorie:Zkratky, veličiny a jednotky]]

Evropská agentura pro chemické látky

2018-06-08T08:22:24Z

Marcela:

[[Soubor:Logo ECHA2.jpg|left|190px|]]

'''Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)''' usiluje o zajištění bezpečného používání chemických látek. Dohlíží na uplatňování průlomové legislativy EU týkající se chemických látek, která jednak chrání lidské zdraví a [[životní prostředí]], jednak působí ve prospěch inovací a konkurenceschopnosti v EU.

Jejím cílem je pomáhat podnikům s dodržováním evropských právních předpisů v oblasti chemických látek a biocidů. Jedná se o tyto předpisy:
* [[nařízení REACH]] (registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek)
* [[nařízení CLP]] (klasifikace, označování a balení látek a směsí)
* nařízení o biocidních přípravcích (BPR)
* nařízení o postupu předchozího souhlasu (PIC).

Dále spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zainteresovanými stranami při prosazování bezpečného používání chemických látek. Poskytuje informace o chemických látkách a o jejich bezpečném používání pomocí jedinečné bezplatné databáze. Spolupracuje s Evropskou komisí a členskými státy EU při identifikaci látek, které vzbuzují obavy, a přijímat rozhodnutí ohledně řízení rizik na úrovni EU. A podporuje inovace v chemickém průmyslu hledáním alternativ, které rizikové látky nahradí.

[[Kategorie:Instituce a organizace]]
[[Kategorie:Chemické látky a směsi]]
[[Kategorie:Materiály, suroviny a jejich vlastnosti]]
[[Kategorie:Materiály, látky, energie|π]]

== Reference ==

https://echa.europa.eu/cs/home

https://europa.eu/european-union/about-eu/agencies/echa_cs

Soubor:Logo ECHA2.jpg

2018-06-08T08:18:20Z

Marcela:

Evropská agentura pro chemické látky

2018-06-08T08:11:43Z

Marcela:

'''Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)''' usiluje o zajištění bezpečného používání chemických látek. Dohlíží na uplatňování průlomové legislativy EU týkající se chemických látek, která jednak chrání lidské zdraví a [[životní prostředí]], jednak působí ve prospěch inovací a konkurenceschopnosti v EU.

Jejím cílem je pomáhat podnikům s dodržováním evropských právních předpisů v oblasti chemických látek a biocidů. Jedná se o tyto předpisy:
* [[nařízení REACH]] (registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek)
* [[nařízení CLP]] (klasifikace, označování a balení látek a směsí)
* nařízení o biocidních přípravcích (BPR)
* nařízení o postupu předchozího souhlasu (PIC).

Dále spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zainteresovanými stranami při prosazování bezpečného používání chemických látek. Poskytuje informace o chemických látkách a o jejich bezpečném používání pomocí jedinečné bezplatné databáze. Spolupracuje s Evropskou komisí a členskými státy EU při identifikaci látek, které vzbuzují obavy, a přijímat rozhodnutí ohledně řízení rizik na úrovni EU. A podporuje inovace v chemickém průmyslu hledáním alternativ, které rizikové látky nahradí.

Nařízení CLP

2018-06-08T08:11:11Z

Marcela: Přesměrování na CLP

#redirect [[CLP]]

Evropská agentura pro chemické látky

2018-06-08T08:08:19Z

Marcela: Založena nová stránka: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) usiluje o zajištění bezpečného používání chemických látek. Dohlíží na uplatňování průlomové legislativy…

Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) usiluje o zajištění bezpečného používání chemických látek. Dohlíží na uplatňování průlomové legislativy EU týkající se chemických látek, která jednak chrání lidské zdraví a [[životní prostředí]], jednak působí ve prospěch inovací a konkurenceschopnosti v EU.
Jejím cílem je pomáhat podnikům s dodržováním evropských právních předpisů v oblasti chemických látek a biocidů. Jedná se o tyto předpisy:
• nařízení REACH (registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek)
• nařízení CLP (klasifikace, označování a balení látek a směsí)
• nařízení o biocidních přípravcích (BPR)
• nařízení o postupu předchozího souhlasu (PIC).
Dále spolupracuje s mezinárodními organizacemi a zainteresovanými stranami při prosazování bezpečného používání chemických látek. Poskytuje informace o chemických látkách a o jejich bezpečném používání pomocí jedinečné bezplatné databáze. Spolupracuje s Evropskou komisí a členskými státy EU při identifikaci látek, které vzbuzují obavy, a přijímat rozhodnutí ohledně řízení rizik na úrovni EU. A podporuje inovace v chemickém průmyslu hledáním alternativ, které rizikové látky nahradí.

ECHA

2018-06-08T08:07:59Z

Marcela: Přesměrování na Evropská agentura pro chemické látky

#redirect [[Evropská agentura pro chemické látky]]

[[Kategorie:Zkratky, veličiny a jednotky]]

REACH

2018-06-08T08:02:48Z

Marcela:

#REDIRECT [[Nařízení REACH]]

[[Kategorie:Zkratky, veličiny a jednotky]]