Hluchota

Z Encyklopedie BOZP
Verze z 10. 12. 2018, 13:44, kterou vytvořil Mechurova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Hluchota (surditas) = stav sluchu je takový, že ho nelze využít ke slyšení ani rozumění řeči a je lhostejno, která část ucha způsobuje takové postižení.

Náleží mezi poruchy a vady sluchu a dělíme ji na:

  1. Praktická hluchota = člověk reaguje na velmi silné akustické podněty bez možnosti tyto podněty podle akustické informace rozlišit. (Obdobným příkladem může být postižení zraku, kdy nemocný rozlišuje pouze světlo a stín.)
  2. Totální hluchota = je stav, kdy postižený nemá žádný akustický vjem ani při vysoce intenzivní akustické stimulaci. (Příklad slepce, který nedokáže rozlišit světlo a tmu.)
  3. Psychodenní hluchota = je zvláštní syndrom, jehož hlavním příznakem je scházející nebo nepravidelná, popřípadě deformovaná reakce na zvuk, přestože je sluchový orgán organicky nepoškozený.


Reference

Nemoc-pomoc: typy poruch a vad sluchu [online] [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=592