Lasery

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Lasery jsou zdrojem elektromagnetického záření, jehož charakteristickými vlastnostmi jsou fázová koherence, monochromatičnost, vysoká intenzita a malá rozbíhavost svazku záření.

Laser.jpg


Princip laseru

Čerpací (budící) záření vyvolává emisi v aktivní látce, která je ohraničena rovnoběžnými zrcadly. Po vybuzení stimulované emise dochází k odrazu světla mezi zrcadly a k mnohonásobnému průchodu záření aktivní látkou, čímž se navyšuje jeho intenzita. Po dosažení dostatečné intenzity rovnoběžný koherentní paprsek uniká přes polopropustné zrcadlo ven.

Laser se skládá z těchto hlavních částí:

  • Aktivní prostředí: je tvořeno látkou, která obsahuje oddělené kvantové energetické hladiny elektronů. Může jím být pevná látka s příměsemi, kapalina i směs plynů.
  • Rezonátor: využívá laser k zesilování světla. Rezonátor jsou dvě vzájemně rovnoběžné zrcadla a zároveň kolmé na osu laseru. Jedno z nich je nepropustné a druhé je polopropustné. Zrcadla jsou většinou rovinná, ale mohou být i zakřivena.
Princip laseru
  • Zdroj záření: slouží k dodávání energie elektronům v aktivním prostředí, aby se mohly přesouvat z nižší energetické hladiny na vyšší energetickou hladinu. Zdroj záření může být např. elektrický proud, výbojka, chemická reakce nebo jiné lasery.
  • Laserový paprsek: vycházející z aktivního prostředí přes polopropustné zrcadlo je koherentní (nerozbíhavý) a monochromatický (jednobarevný).[1]


Typy laserů

Existuje mnoho typů laserů a také mnoho kritérií, podle kterých je můžeme rozdělovat. Nejčastěji je dělíme podle aktivního prostředí a to na:

  • pevnolátkové
  • polovodičové
  • plynové
  • kapalinové
  • plazmové
  • lasery s volnými elektrony

V dalším způsobu rozdělení může být zohledněn časový režim jeho provozu. V takovém případě rozlišujeme:

  • kontinuální
  • impulzní
  • kvazikontinuální

K dalším typům způsobů dělení pak patří například dělení podle počtu energetických hladin (2, 3 a více hladinové), vlnové délky vydávaného záření (infračervené lasery, lasery v oblasti viditelného světla, ultrafialové lasery a rentgenové lasery) nebo podle způsobu čerpání energie (opticky, elektricky, chemicky, termodynamicky či jadernou energií).[2]


POZNÁMKA

  1. Záření laserů sice neproniká do hloubky tkání, přesto z hlediska možného poškození zdraví jsou kritickými orgány oko a kůže.
  2. Uplatnění laserů je pestré a rozsáhlé. Jsou součástí mnoha laboratorních přístrojů, měřicích a vytyčovacích zařízení ve stavebnictví a geodezii, používají se k vytváření speciálních optických efektů. Uplatňují se v chirurgii a jiných lékařských oborech. Ve strojírenství slouží ke svařování kovových součástek, dělení materiálu.
  3. Pro záření laserů jsou nejvyšší přípustné hodnoty stanoveny hygienickým předpisem diferencovaně. Kritériem je vlnová délka emitovaného záření mm!, která rozhoduje o hloubce průniku záření do oka a do kůže.[3]

Reference

  1. Laser. In: WikiSkripta [online] síť lékařských fakult MEFANET [cit. 2018-03-12]. ISSN 1804-6517. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Laser
  2. Typy laserů. In: WikiSkripta [online] síť lékařských fakult MEFANET [cit. 2018-03-12]. ISSN 1804-6517. Dostupné z: https://www.wikiskripta.eu/w/Typy_laser%C5%AF
  3. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.



Lasery - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Laser Laser (r) Laser