Meze hořlavosti

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
  1. Rozsah koncentrací směsi hořlaviny se vzduchem, ve které probíhá spalování této hořlavé látky.
  2. Meze hořlavosti, často nazývané také meze výbušnosti, je rozsah koncentrace směsi plynu nebo páry ve vzduchu (obecně v okysličovadle), v němž vytvořená směs se vzduchem může hořet (nebo explodovat), jestliže je přítomen plamen nebo jiný zdroj vznícení. Příslušné meze se nazývají dolní a horní mez hořlavosti [Lower and Upper Flammability Limit]; dolní a horní mez výbuchu (DMV a HMV) [Lower and Upper Explosive Limit]. Dolní mez výbuchu se stanovuje také u prachů. Uznává se existence detonačních limitů, které se používají pro charakterizaci detonačních vlastností směsi hořlavina - vzduch. Detonační limity leží uvnitř limitů hořlavosti / výbušnosti.[1]


Reference

  1. Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 55 s. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf>.
Meze hořlavosti - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Flammable Limit Brennbarkeitsgrenze (f) Limite d´inflammabilité (f)