Mikroklima: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Řádek 2: Řádek 2:
 
# Tepelný a vlhkostní stav prostředí daný teplotou vzduchu, účinnou teplotou okolních ploch, rychlostí proudění vzduchu a relativní vlhkostí vzduchu. Spolu s metabolickým teplem a tepelným odporem oděvu rozhoduje o tepelném pocitu člověka (stavu tepelné pohody) v daném prostředí.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
 
# Tepelný a vlhkostní stav prostředí daný teplotou vzduchu, účinnou teplotou okolních ploch, rychlostí proudění vzduchu a relativní vlhkostí vzduchu. Spolu s metabolickým teplem a tepelným odporem oděvu rozhoduje o tepelném pocitu člověka (stavu tepelné pohody) v daném prostředí.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
  
 +
Z fyzikálních veličin charakterizujících mikroklima se měří teplota a výsledná teplota vzduchu, radiační teploty, povrchové teploty objektů, rozdíl teplot v úrovni hlavy a kotníků pracovníka, dále relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu.
 +
 +
Teplota vzduchu – zjišťuje se teploměry; při měření teploty vzduchu nesmí být naměřená hodnota ovlivněna sálavou složkou z okolních ploch.
 +
 +
Výsledná teplota – měří se kulovým teploměrem;  výsledná hodnota teploty zahrnuje i vliv rychlosti proudění vzduchu i sálavých zdrojů na teplotu vzduchu.
 +
 +
Radiační teploty (prostorová, rovinná) – měří se v provozech se zdroji sálavého tepla pomocí radiometrů, při nízké rychlosti proudění vzduchu (do 0,2 m.s-1); radiační teplota se může přímo nahradit výslednou teplotou kulového teploměru, jinak ji lze stanovit výpočtem.
 +
 +
Povrchové teploty – měří se kontaktními teploměry nebo bezkontaktními přístroji. Měření je nezbytné hlavně pokud jde o zjištění teplot povrchů, kterých se pracovník přímo dotýká nebo při existenci horkých či chladných povrchů na pracovišti.
 +
 +
Teplotní veličiny se udávají ve stupních Celsia (°C), při stanovení teplotního rozdílu se hodnota udává buď ve stupních Kelvina (°K), nebo °C.
 +
 +
Relativní vlhkost vzduchu – měří se vlhkoměry. Je to veličina sloužící i ke stanovení teploty rosného bodu (při této teplotě dochází ke kondenzaci vodní páry ze vzduchu). Relativní vlhkost se udává v %.
 +
Rychlost proudění vzduchu – měří se anemometry; udává se v m.s-1. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 13. 5. 2015, 21:09

  1. Soubor fyzikálních faktorů ovlivňujících stav pracovního prostředí ve vymezeném prostoru. Je vytvářeno podmínkami tepelnými, vlhkostními, čistotou ovzduší, prouděním vzduchu, případně dalšími fyzikálními vlivy.
  2. Tepelný a vlhkostní stav prostředí daný teplotou vzduchu, účinnou teplotou okolních ploch, rychlostí proudění vzduchu a relativní vlhkostí vzduchu. Spolu s metabolickým teplem a tepelným odporem oděvu rozhoduje o tepelném pocitu člověka (stavu tepelné pohody) v daném prostředí.[1]

Z fyzikálních veličin charakterizujících mikroklima se měří teplota a výsledná teplota vzduchu, radiační teploty, povrchové teploty objektů, rozdíl teplot v úrovni hlavy a kotníků pracovníka, dále relativní vlhkost vzduchu a rychlost proudění vzduchu.

Teplota vzduchu – zjišťuje se teploměry; při měření teploty vzduchu nesmí být naměřená hodnota ovlivněna sálavou složkou z okolních ploch.

Výsledná teplota – měří se kulovým teploměrem; výsledná hodnota teploty zahrnuje i vliv rychlosti proudění vzduchu i sálavých zdrojů na teplotu vzduchu.

Radiační teploty (prostorová, rovinná) – měří se v provozech se zdroji sálavého tepla pomocí radiometrů, při nízké rychlosti proudění vzduchu (do 0,2 m.s-1); radiační teplota se může přímo nahradit výslednou teplotou kulového teploměru, jinak ji lze stanovit výpočtem.

Povrchové teploty – měří se kontaktními teploměry nebo bezkontaktními přístroji. Měření je nezbytné hlavně pokud jde o zjištění teplot povrchů, kterých se pracovník přímo dotýká nebo při existenci horkých či chladných povrchů na pracovišti.

Teplotní veličiny se udávají ve stupních Celsia (°C), při stanovení teplotního rozdílu se hodnota udává buď ve stupních Kelvina (°K), nebo °C.

Relativní vlhkost vzduchu – měří se vlhkoměry. Je to veličina sloužící i ke stanovení teploty rosného bodu (při této teplotě dochází ke kondenzaci vodní páry ze vzduchu). Relativní vlhkost se udává v %. Rychlost proudění vzduchu – měří se anemometry; udává se v m.s-1. [2]

Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
  2. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Mikroklima - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Microclimate Mikroklima (s) Microclimat (m)