Nedoslýchavost: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
Nedostatek způsobený zhoršením [[sluch|sluchu]], který dostačuje k tornu, aby ovlivnil schopnosti jednotlivce při činnostech každodenního života, obvykle označované jako srozumitelnost konverzace řeči při nízkých hladinách hluku v pozadí.
+
Nedostatek způsobený zhoršením [[sluch|sluchu]], který dostačuje k tomu, aby ovlivnil schopnosti jednotlivce při činnostech každodenního života, obvykle označované jako srozumitelnost konverzace řeči při nízkých hladinách [[hluk|hluku]] v pozadí.
  
 
Mezní hranicí nedoslýchavosti je hladina prahu slyšení při jejímž překročení se předpokládá existence stupňů nedoslýchavosti (nebo hluchoty).
 
Mezní hranicí nedoslýchavosti je hladina prahu slyšení při jejímž překročení se předpokládá existence stupňů nedoslýchavosti (nebo hluchoty).
Řádek 5: Řádek 5:
  
 
Nedoslýchavost patří k nejčastějším onemocněním populace.  
 
Nedoslýchavost patří k nejčastějším onemocněním populace.  
Při '''audiometrickém hodnocení''' se sluch považuje za normální,  pokud na žádné frekvenci není sluchová ztráta větší než 20 dB.  Je-li na některé frekvenci sluchový práh vyšší než 20 dB, jde o nedoslýchavost, a to bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje, či nikoliv.  
+
Při '''[[audiometrie|audiometrickém]] hodnocení''' se sluch považuje za normální,  pokud na žádné frekvenci není sluchová ztráta větší než 20 dB.  Je-li na některé frekvenci sluchový práh vyšší než 20 dB, jde o nedoslýchavost, a to bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje, či nikoliv.  
Poruchy sluchu se dělí do dvou základních skupin – '''převodní''' (hypacusis conductiva) a '''nervové''' (hypacusis perceptiva). Dle místa poškození se nervová nedoslýchavost dále dělí na periferní a centrální .  
+
[[Poruchy sluchu]] se dělí do dvou základních skupin – '''převodní''' (hypacusis conductiva) a '''nervové''' (hypacusis perceptiva). Dle místa poškození se nervová nedoslýchavost dále dělí na periferní a centrální .  
  
'''Akutní nedoslýchavost''' je bez zjevné příčiny náhle vzniklá, většinou percepční jednostranná [[poruchy sluchu|porucha sluchu]] až hluchota. Současně bývá provázena  ušními šelesty (90 %) a/nebo pocity tlaku v uchu (50 %) a/nebo závratí (30 %) a/nebo diplacusí  - dva zvuky (ozvěna) v 15 ti %.
+
'''Akutní nedoslýchavost''' je bez zjevné příčiny náhle vzniklá, většinou percepční jednostranná porucha sluchu až hluchota. Současně bývá provázena  ušními šelesty (90 %) a/nebo pocity tlaku v uchu (50 %) a/nebo závratí (30 %) a/nebo diplacusí  - dva zvuky (ozvěna) v 15 ti %.
 
Věk je významným rizikovým faktorem pro ztrátu sluchu. '''Sluchová ztráta narůstá se zvyšujícím se věkem, ve věkové kategorii 65 -74 let trpí poruchou sluchu 33 %, v kategorii 75 - 84 let 45 %. Nad 85 let trpí nedoslýchavostí 92 %.''' Sluchový práh u mužů je o něco horší než u žen, zvláště ve vyšších frekvencích. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 
Věk je významným rizikovým faktorem pro ztrátu sluchu. '''Sluchová ztráta narůstá se zvyšujícím se věkem, ve věkové kategorii 65 -74 let trpí poruchou sluchu 33 %, v kategorii 75 - 84 let 45 %. Nad 85 let trpí nedoslýchavostí 92 %.''' Sluchový práh u mužů je o něco horší než u žen, zvláště ve vyšších frekvencích. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
  

Verze z 27. 3. 2018, 14:13

Nedostatek způsobený zhoršením sluchu, který dostačuje k tomu, aby ovlivnil schopnosti jednotlivce při činnostech každodenního života, obvykle označované jako srozumitelnost konverzace řeči při nízkých hladinách hluku v pozadí.

Mezní hranicí nedoslýchavosti je hladina prahu slyšení při jejímž překročení se předpokládá existence stupňů nedoslýchavosti (nebo hluchoty). [1]

Nedoslýchavost patří k nejčastějším onemocněním populace. Při audiometrickém hodnocení se sluch považuje za normální, pokud na žádné frekvenci není sluchová ztráta větší než 20 dB. Je-li na některé frekvenci sluchový práh vyšší než 20 dB, jde o nedoslýchavost, a to bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje, či nikoliv. Poruchy sluchu se dělí do dvou základních skupin – převodní (hypacusis conductiva) a nervové (hypacusis perceptiva). Dle místa poškození se nervová nedoslýchavost dále dělí na periferní a centrální .

Akutní nedoslýchavost je bez zjevné příčiny náhle vzniklá, většinou percepční jednostranná porucha sluchu až hluchota. Současně bývá provázena ušními šelesty (90 %) a/nebo pocity tlaku v uchu (50 %) a/nebo závratí (30 %) a/nebo diplacusí - dva zvuky (ozvěna) v 15 ti %. Věk je významným rizikovým faktorem pro ztrátu sluchu. Sluchová ztráta narůstá se zvyšujícím se věkem, ve věkové kategorii 65 -74 let trpí poruchou sluchu 33 %, v kategorii 75 - 84 let 45 %. Nad 85 let trpí nedoslýchavostí 92 %. Sluchový práh u mužů je o něco horší než u žen, zvláště ve vyšších frekvencích. [2]

Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
  2. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.


Nedoslýchavost - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Hearing loss Hörverlust Perte d'audition (f)