Opakovaná pracovní činnost

Protože různé rizikové faktory se mohou vyskytovat ve větším nebo menším rozsahu a v různých kombinacích, mohou se očekávat různé úrovně rizika. Proto je nutné podrobněji analyzovat všechny rizikové faktory, které mají dopad na četnost pracovních úkonů. Úroveň rizika je posuzována s ohledem na metodu OCRA, pomocí indexu OCRA. Postup metody pro jednoúčelové práce:

1. Index OCRA - vzorcem {2}:

   Index OCRA =FF/RF    {2}                                                                      
                                                                            
     kde:    FF  –   viz  vztah {1}, uvedený v metodě 1  
             RF  –  referenční četnost pracovních úkonů pro obě HK (výpočet dále dle 3)

2. Zavedení „násobitelů“ hlavních rizikových faktorů a jejich význam:

Při navrhování úkolu souvisejícího se strojním zařízením se hodnotí referenční četnost pracovních úkonů v pracovním cyklu. Analýza musí zahrnout rizikové faktory, které může konstruktér ovlivňovat volbou příslušného násobitele pro každý rizikový faktor. Tyto násobitelé se snižují od 1 do 0 podle toho, jak se úroveň rizika zvyšuje. Pro výpočet referenční četnosti (počet za minutu) pracovních úkonů (RF) v pracovním cyklu platí následující rovnice {3}:

      RF = CF ´ PoM ´ ReM  ´  AdM ´ FoM ´ (RcM  ´  DuM)                                        

kde: CF - je „konstantní četnost“ pracovních úkonů za minutu = 30;

     PoM; ReM; AdM; FoM  –  jsou násobitele pro rizikové faktory poloh, opakovatelnosti, přídavných faktorů, síly.                                     
     RcM  –   je násobitel pro rizikový faktor „nedostatek pro zotavení“.
     DuM –   je násobitel pro celkové trvání opakovaného úkolu ve směně.

Uvedené rizikové faktory a odpovídající násobitele ovlivněné konstruktérem jsou posuzovány jako nevhodné polohy nebo pohyby (PoM); vysoká četnost stejných pohybů (násobitel opakovanosti – ReM); výskyt přídavných faktorů (AdM); časté nebo velké vynaložení síly (FoM). Ostatní faktory uvažované v rovnici {3} (RcM ´ DuM) jsou všeobecně mimo přímého vlivu konstruktéra.

3.Užití „násobitelů“ v jejich praktické aplikaci V praktickém určování referenční četnosti pracovních úkonů se postupuje tak, že se začíná od CF (30 úkonů za minutu), která musí být vážená příslušnými násobiteli vzhledem k jejich povaze výskytu. Získaná hodnota tak představuje referenční četnost (za minutu) pracovních úkonů (RF) pro zkoumaný úkol v běžných podmínkách, přinejmenším se dvěma desetiminutovými přestávkami (a polední přestávkou) a délkou směny 480 minut. Za těchto podmínek se volí konstanta pro (RcM ´ DuM) rovna 0,6.