Přípustné expoziční limity

Z Encyklopedie BOZP
Verze z 27. 8. 2015, 13:56, kterou vytvořil Mechurova (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Přípustné expoziční limity (PEL-P) jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu vědomostí a znalostí vystaveni zaměstnanci po zákonem stanovenou pracovní dobu, aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdravotního stavu, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a pracovní výkonnosti.

Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty NPK-P musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu. Dodržování přípustných expozičních limitů neskýtá vždy dostatečnou ochranu osob zvýšeně vnímavých k účinkům dané látky.

V ČR platný celosměnový časově vážený průměr koncentrace plynu, páry nebo aerosolu v pracovním ovzduší, jemuž mohou být podle současného stavu vědomostí a znalostí vystaveni zaměstnanci po zákonem stanovenou pracovní dobu, aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdravotního stavu, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a pracovní výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty NPK-P musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu. Dodržování přípustných expozičních limitů neskýtá vždy dostatečnou ochranu osob zvýšeně vnímavých k účinkům dané látky.[1]


Pro oblast pracovního prostředí existují v zásadě dvojí limity, které stanovuje Ministerstvo zdravotnictví ČR a krajské hygienické stanice:

  • limity průměrné, časově vážené,
  • limity přípustné.

Přípustné expoziční limity (PEL – P) jsou celosměnové časově vážené průměry koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž mohou být podle současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní směně, aniž by u nich došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti. Výkyvy koncentrace chemické látky nad hodnotu přípustného expozičního limitu až do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného expozičního limitu překročena. Přípustné expoziční limity platí za předpokladu, že zaměstnanec je zatěžován tělesnou prací, při které jeho průměrná plicní ventilace nepřekračuje 20 litrů za minutu, a doba výkonu práce nepřesahuje 8 hodin. V případě vyšší plicní ventilace nebo delší doby výkonu práce se přípustné expoziční limity stanoví podle přílohy č. 2 v části A Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.. U prachu jsou vyhlašovány pouze hodnoty PEL. Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší je taková koncentrace chemické látky, které nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny vystaven. Při hodnocení pracovního ovzduší lze porovnávat s nejvyšší přípustnou koncentrací dané chemické látky časově vážený průměr koncentrací této látky měřené po dobu nejvýše 15 minut. Takové úseky s vyšší koncentrací smí být během osmihodinové směny nejvýše čtyři, hodnocené s odstupem nejméně jedné hodiny. Biologické monitorování expozice (biologické expoziční testy) - stanovení původní látky nebo jejího metabolitu v moči, nebo krvi, méně často ve vydechovaném vzduchu, mají stanoveny vlastní limity. Biologické monitorování efektu - sledování reversibilních biochemických změn způsobených expozicí (např. kyselina δ-aminolevulová v moči po expozici olovu, nebo tvorba protilátek). Použitelnost BET je dána:

  • znalostí biotransformacea vylučování-nalezení vhodného biomarkeru (možnost jeho stanovení, specifičnost)
  • znalostí vztahu mezi expozicí a hladinou biomarkerů.

Biologické limity jsou většinou odvozeny z PEL, jsou aplikovány pro 8 h expozice pro 5 denní pracovní týden. Při nastavení limitů bylo vycházeno zejména z doporučení aplikovaných v SRN a USA -limitní hodnoty nemají povahu ostrého rozhraní mezi nebezpečnými a bezpečnými expozicemi a ve srovnání s PEL je limitů BET relativně málo.

Cytogenetická analýza periferních lymfocytů – sledování chromozomálních aberací (chromozomálních odchylek) v biologickém materiálu (krvi) při expozici chemickým látkám s karcinogenním účinkem. Limitní hodnoty jsou minimální standardy. Samy o sobě nejsou zárukou zdraví a bezpečnosti, ale v kombinaci s dalšími opatření na ochranu zdraví mohou zdraví a bezpečnost zaměstnanců chránit. [2]


Reference

  1. Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 55 s. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf>.
  2. MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
Přípustné expoziční limity - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Permissible exposure limits Zuläsige Expositionslimiten Limite d´exposition admissible