Poruchy a vady sluchu

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Sluchová vada je TRVALÁ léčbě vzdorující nedoslýchavost/hluchota.

Sluchová porucha je DOČASNÁ nedoslýchavost/hluchota, kterou lze léčbou napravit.


Všechny vady a poruchy jsou v kombinaci: příčina + místo postižení + stupeň postižení:

  • příčina:hereditální či nehereditální
  • místo postižení: porucha/vada sluchu převodní, percepční, smíšená
  • stupeň postižení: normální sluch, nedoslýchavost, hluchota


Dělení podle příčiny:

  • nehereditální (tj. geneticky dané, vrozené) - jejich příčinou je mutace genů.
  • hereditální (získané)
a) prenatální - získané během těhotenství (např. vlivem podáním toxických léků, nemocemi matky, Rh kompaktibilitou, virózou atd.)
b) perinatální a postnatální - získané při porodu nebo během dalšího vývoje a života (např. novorozenecká žloutenka či sepse, léky, úrazy, nádory atd.)

Dělení podle místa postižení: a) převodní (hypacusis conduktiva) = struktury vnějšího a středního ucha zajišťují především převod akustického signálu z vnějšího prostředí k vlastním sluchovým buňkám. Poškození těchto oblastí (tedy poškození vnějšího a středního ucha) způsobuje poruchu nebo vadu převodního typu b) percepční nebo též senzorineurální (hypacusis senzorineuralis) = vzniká při poruše vnitřního ucha a sluchových drah, kde nedochází k přeměně signálu na neurologické vzruchy, nebo nedochází ke správnému vedení nervových impulsů do mozku. Percepční nedoslýchavost vzniká buď jako 1) nitroušní (kochlearis) = jde o postižení sluchových buněk vnitřního ucha v hlemýždi nebo jako 2)porucha či vada sluchových drah = je poškozen nervový spoj mezi vnitřním uchem a sluchovou kůrou mozkovou (za kochleou) nebo je poškozeno 3) centrální (centralis) sluchové centrum v mozku c) smíšená (hypacusis centralis) = kdy je problém v obou oblastech, jak percepřní tak převodní


  • Vada převodní, tj. vada lokalizovaná v převodním ústrojí sluchového systému (počínaje zevním zvukovodem až k oválnému okénku středního ucha), která se vyznačuje obvykle poklesem slyšitelnosti v celém frekvenčním spektru. Příčiny poruchy funkce sluchu jsou např. perforace bubínku, středoušní záněty, záněty Eustachovy trubice, otoskleróza.
  • Vada percepční, pod kterou je zahrnována porucha činnosti vlasových buněk a dalších elementů vnitřního ucha, a porucha vláken sluchového nervu. Může se projevit ohraničeným poklesem slyšitelnosti, a to výpadkem funkce ve vyšších frekvencích. Charakteristický pokles sluchu se projevuje ve stáří (tzv. presbyakusie). Z nadměrného působení hluku to vede k tzv. profesionální nedoslýchavosti.
  • Vada centrální, s lokalizací poruch v centrálních etážích dráhy sluchového analyzátoru. Tyto poruchy bývají obvykle hůře definovatelné, kde ke kvantitativnímu snížení sluchu se přidružují i poruchy kvalitativní, např. slovní hluchota, kdy člověk slyší zvuk slova, ale není schopen přiřadit mu jeho význam.

[1]




Dělení podle stupně postižení:

  • normální sluch - člověk nemá komunikační potíže a při audiometrickém vyšetření sluchový práh na žádné vyšetřované frekvenci nepřekračuje hladinu intenzity 20db. Překračuje-li tuto hladinu, jedná se o poruchu nebo vadu sluchu, bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje či nikoliv.
  • nedoslýchavost - je sluchová vada nebo porucha, vznikající jako důsledek postižení organické stavby nebo funkce struktur sluchového orgánu.
  • hluchota - stav sluchu je takový, že ho nelze využít ke slyšení ani rozumění řeči a je lhostejno, která část ucha způsobuje toto postižení.



[2]



Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
  2. Nemoc-pomoc: Typy poruch a vad sluchu [online] [cit. 2018-03-27]. Dostupné z: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=592