Pracovní úrazy: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
Podle '''zákoníku práce''' se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění [[pracovních úkolů|Pracovní úkol]] nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
+
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
 +
 
 +
 
 +
Podle '''zákoníku práce''' se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění [[Pracovní úkol|pracovních úkolů]] nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
  
 
Pracovním úrazem '''není úraz''', který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
 
Pracovním úrazem '''není úraz''', který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
  
Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby '''evidence a registrace pracovních úrazů''' (např. těžké, hromadné, ostatní a ostatní pracovní úrazy) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. '''494/2001 Sb.''', kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam  o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze '''smrtelný pracovní úraz'''.
+
Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby '''evidence a registrace pracovních úrazů''' (např. [[pracovní úraz těžký|těžké]], [[pracovní úraz hromadný|hromadné]], a [[pracovní úraz ostatní|ostatní pracovní úrazy]]) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. '''170/2014 Sb.''', kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam  o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá [[záznam o vyšetřování úrazu|záznam o úrazu]], definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze '''[[Pracovní úraz smrtelný|smrtelný pracovní úraz]]'''.
  
Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku.
+
Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 170/2014 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. <ref>JANÁKOVÁ, Anna. ''Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci''. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X. </ref>
 +
 
 +
K '''[[odškodňování pracovních úrazů|odškodnění pracovního úrazu]]''' nakonec ve svém důsledku není třeba ani záznam o úrazu ani kniha úrazů, je možno provést důkaz o vzniku úrazu a o tom, že skutečně šlo o úraz pracovní i jinými důkazními prostředky - zejména svědecky. Pracovními úrazy totiž nejsou výhradně jen úrazy utrpěné v pracovní době a na pracovišti, ale i úrazy utrpěné tzv. při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním a výklad těchto pojmů je velice široký (mimo jiné je obsažen v ustanoveních § 25 a 26 nař. vl. č. 108/1994 Sb.,), vždyť např. za pracovní úrazy se považují i úrazy utrpěné pro plnění pracovních úkolů, kdy zaměstnanec kontrolního úřadu je za výkon své činnosti napaden ve svém volnu mimo pracoviště apod. Z toho důvodu je nejlepší, když zaměstnavatel stanoví v pracovním řadu přesná pravidla pro ohlašování pracovních úrazů a seznámí zaměstnance s nimi. Případy, že zaměstnanec oznámí svůj úraz např. až za dva dny a bude tvrdit, že se jedná o úraz pracovní asi nelze v praxi zcela vyloučit, ale každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance (mistra, vedoucího čety apod.) a ten by měl mít neustálý přehled o tom, co jeho podřízení skutečně dělají a zda konají činnost, při které může dojít k poškození na zdraví, aby např. dotyčný nemohl tvrdit, že před týdnem přenášel břemena a udělal si kýlu, když nikdo z vedoucích zaměstnanců nebude vědět jaká břemena že přenášel apod. a jeho stanovisko bude také při sepisování záznamu o úrazu rozhodující. Povinnost každého vedoucího zaměstnance zaměstnavatele neustále den za dnem hodinu za hodinu dohlížet na BOZP svých podřízených totiž není podle § 132 zákoníku práce samoúčelná.<ref>http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/faq/pracovni_uraz.php</ref>
  
<ref>JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X. </ref>
 
  
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references/>
 
<references/>
  
[[Viz též::úrazy| ]]
+
[[Nadřazený termín::Úrazy| ]]
  
[[Kategorie:Ochrana zdraví, hygiena práce]]
+
[[Viz::Záznam o vyšetřování úrazu| ]]
[[Kategorie:Právo]]
+
[[Viz::Odškodňování pracovních úrazů| ]]
 +
[[Viz::Prevence úrazů| ]]
 +
[[Viz::Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při pracovních úrazech| ]]
 +
[[Nadřazený termín::Mimořádná událost| ]]
 +
[[Podřazený termín::Pracovní úraz smrtelný| ]]
 +
[[Podřazený termín::Pracovní úraz těžký| ]]
 +
[[Podřazený termín::Pracovní úraz hromadný| ]]
 +
[[Podřazený termín::Pracovní úraz ostatní| ]]
 +
 
 +
[[Kategorie:Mimořádné události a nežádoucí situace|π]]
  
 
[[clav:úrazy pracovní]]
 
[[clav:úrazy pracovní]]
 
[[aip:1860]]
 
[[aip:1860]]
[[cswiki:Pracovní úraz]]
+
[[enwiki:Industrial injury]]
[[enwiki:Cybernetics]]
 
 
[[google:Pracovní úraz]]
 
[[google:Pracovní úraz]]
[[nkp:Pracovní úraz]]
 
[[stk:Pracovní úraz]]
 
[[cvut:Pracovní úraz]]
 
[[vutbr:Pracovní úraz]]
 
[[uk:Pracovní úraz]]
 
  
{{jazyky3|en=Industrial Accident |de=Arbeitsunfall (r)|fr=Accident du travail (m)|zdroj=JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X.}}
+
 
 +
{{jazyky3|en=Occupational Injury |de=Arbeitsunfall (r)|fr=Accident du travail (m)|}}

Aktuální verze z 11. 4. 2019, 10:10

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.


Podle zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby evidence a registrace pracovních úrazů (např. těžké, hromadné, a ostatní pracovní úrazy) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. 170/2014 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze smrtelný pracovní úraz.

Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 170/2014 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. [1]

K odškodnění pracovního úrazu nakonec ve svém důsledku není třeba ani záznam o úrazu ani kniha úrazů, je možno provést důkaz o vzniku úrazu a o tom, že skutečně šlo o úraz pracovní i jinými důkazními prostředky - zejména svědecky. Pracovními úrazy totiž nejsou výhradně jen úrazy utrpěné v pracovní době a na pracovišti, ale i úrazy utrpěné tzv. při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním a výklad těchto pojmů je velice široký (mimo jiné je obsažen v ustanoveních § 25 a 26 nař. vl. č. 108/1994 Sb.,), vždyť např. za pracovní úrazy se považují i úrazy utrpěné pro plnění pracovních úkolů, kdy zaměstnanec kontrolního úřadu je za výkon své činnosti napaden ve svém volnu mimo pracoviště apod. Z toho důvodu je nejlepší, když zaměstnavatel stanoví v pracovním řadu přesná pravidla pro ohlašování pracovních úrazů a seznámí zaměstnance s nimi. Případy, že zaměstnanec oznámí svůj úraz např. až za dva dny a bude tvrdit, že se jedná o úraz pracovní asi nelze v praxi zcela vyloučit, ale každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance (mistra, vedoucího čety apod.) a ten by měl mít neustálý přehled o tom, co jeho podřízení skutečně dělají a zda konají činnost, při které může dojít k poškození na zdraví, aby např. dotyčný nemohl tvrdit, že před týdnem přenášel břemena a udělal si kýlu, když nikdo z vedoucích zaměstnanců nebude vědět jaká břemena že přenášel apod. a jeho stanovisko bude také při sepisování záznamu o úrazu rozhodující. Povinnost každého vedoucího zaměstnance zaměstnavatele neustále den za dnem hodinu za hodinu dohlížet na BOZP svých podřízených totiž není podle § 132 zákoníku práce samoúčelná.[2]


Reference

  1. JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X.
  2. http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/faq/pracovni_uraz.php



Pracovní úrazy - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Occupational Injury Arbeitsunfall (r) Accident du travail (m)