Pracovní úrazy: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
 
(Není zobrazeno 25 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
 +
 +
 
Podle '''zákoníku práce''' se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění [[Pracovní úkol|pracovních úkolů]] nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
 
Podle '''zákoníku práce''' se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění [[Pracovní úkol|pracovních úkolů]] nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.
  
 
Pracovním úrazem '''není úraz''', který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
 
Pracovním úrazem '''není úraz''', který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.
  
Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby '''evidence a registrace pracovních úrazů''' (např. těžké, hromadné, ostatní a ostatní pracovní úrazy) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. '''494/2001 Sb.''', kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam  o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá [[záznam o vyšetřování úrazu|záznam o úrazu]], definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze '''smrtelný pracovní úraz'''.
+
Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby '''evidence a registrace pracovních úrazů''' (např. [[pracovní úraz těžký|těžké]], [[pracovní úraz hromadný|hromadné]], a [[pracovní úraz ostatní|ostatní pracovní úrazy]]) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. '''170/2014 Sb.''', kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam  o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá [[záznam o vyšetřování úrazu|záznam o úrazu]], definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze '''[[Pracovní úraz smrtelný|smrtelný pracovní úraz]]'''.
 +
 
 +
Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 170/2014 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. <ref>JANÁKOVÁ, Anna. ''Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci''. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X. </ref>
  
Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku.
+
K '''[[odškodňování pracovních úrazů|odškodnění pracovního úrazu]]''' nakonec ve svém důsledku není třeba ani záznam o úrazu ani kniha úrazů, je možno provést důkaz o vzniku úrazu a o tom, že skutečně šlo o úraz pracovní i jinými důkazními prostředky - zejména svědecky. Pracovními úrazy totiž nejsou výhradně jen úrazy utrpěné v pracovní době a na pracovišti, ale i úrazy utrpěné tzv. při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním a výklad těchto pojmů je velice široký (mimo jiné je obsažen v ustanoveních § 25 a 26 nař. vl. č. 108/1994 Sb.,), vždyť např. za pracovní úrazy se považují i úrazy utrpěné pro plnění pracovních úkolů, kdy zaměstnanec kontrolního úřadu je za výkon své činnosti napaden ve svém volnu mimo pracoviště apod. Z toho důvodu je nejlepší, když zaměstnavatel stanoví v pracovním řadu přesná pravidla pro ohlašování pracovních úrazů a seznámí zaměstnance s nimi. Případy, že zaměstnanec oznámí svůj úraz např. až za dva dny a bude tvrdit, že se jedná o úraz pracovní asi nelze v praxi zcela vyloučit, ale každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance (mistra, vedoucího čety apod.) a ten by měl mít neustálý přehled o tom, co jeho podřízení skutečně dělají a zda konají činnost, při které může dojít k poškození na zdraví, aby např. dotyčný nemohl tvrdit, že před týdnem přenášel břemena a udělal si kýlu, když nikdo z vedoucích zaměstnanců nebude vědět jaká břemena že přenášel apod. a jeho stanovisko bude také při sepisování záznamu o úrazu rozhodující. Povinnost každého vedoucího zaměstnance zaměstnavatele neustále den za dnem hodinu za hodinu dohlížet na BOZP svých podřízených totiž není podle § 132 zákoníku práce samoúčelná.<ref>http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/faq/pracovni_uraz.php</ref>
  
<ref>JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X. </ref>
 
  
K '''odškodnění pracovního úrazu''' nakonec ve svém důsledku není třeba ani záznam o úrazu ani kniha úrazů, je možno provést důkaz o vzniku úrazu a o tom, že skutečně šlo o úraz pracovní i jinými důkazními prostředky - zejména svědecky. Pracovními úrazy totiž nejsou výhradně jen úrazy utrpěné v pracovní době a na pracovišti, ale i úrazy utrpěné tzv. při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním a výklad těchto pojmů je velice široký (mimo jiné je obsažen v ustanoveních § 25 a 26 nař. vl. č. 108/1994 Sb.,), vždyť např. za pracovní úrazy se považují i úrazy utrpěné pro plnění pracovních úkolů, kdy zaměstnanec kontrolního úřadu je za výkon své činnosti napaden ve svém volnu mimo pracoviště apod. Z toho důvodu je nejlepší, když zaměstnavatel stanoví v pracovním řadu přesná pravidla pro ohlašování pracovních úrazů a seznámí zaměstnance s nimi. Případy, že zaměstnanec oznámí svůj úraz např. až za dva dny a bude tvrdit, že se jedná o úraz pracovní asi nelze v praxi zcela vyloučit, ale každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance (mistra, vedoucího čety apod.) a ten by měl mít neustálý přehled o tom, co jeho podřízení skutečně dělají a zda konají činnost, při které může dojít k poškození na zdraví, aby např. dotyčný nemohl tvrdit, že před týdnem přenášel břemena a udělal si kýlu, když nikdo z vedoucích zaměstnanců nebude vědět jaká břemena že přenášel apod. a jeho stanovisko bude také při sepisování záznamu o úrazu rozhodující. Povinnost každého vedoucího zaměstnance zaměstnavatele neustále den za dnem hodinu za hodinu dohlížet na BOZP svých podřízených totiž není podle § 132 zákoníku práce samoúčelná.<ref>http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/faq/pracovni_uraz.php</ref>
 
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references/>
 
<references/>
  
[[Viz též::úrazy| ]]
+
[[Nadřazený termín::Úrazy| ]]
 +
 
 +
[[Viz::Záznam o vyšetřování úrazu| ]]
 +
[[Viz::Odškodňování pracovních úrazů| ]]
 +
[[Viz::Prevence úrazů| ]]
 +
[[Viz::Povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při pracovních úrazech| ]]
 +
[[Nadřazený termín::Mimořádná událost| ]]
 +
[[Podřazený termín::Pracovní úraz smrtelný| ]]
 +
[[Podřazený termín::Pracovní úraz těžký| ]]
 +
[[Podřazený termín::Pracovní úraz hromadný| ]]
 +
[[Podřazený termín::Pracovní úraz ostatní| ]]
  
[[Kategorie:Ochrana zdraví, hygiena práce]]
+
[[Kategorie:Mimořádné události a nežádoucí situace|π]]
[[Kategorie:Právo]]
+
 
[[Kategorie:Bezpečnost strojů a zařízení]]
+
[[clav:úrazy pracovní]]
[[Kategorie:Dozor, inspekce]]
 
[[Kategorie:Statistiky]]
 
[[Kategorie:Technologie, pracovní postupy a procesy]]
 
[[clav:%FArazy pracovn%ED%]]
 
 
[[aip:1860]]
 
[[aip:1860]]
 
[[enwiki:Industrial injury]]
 
[[enwiki:Industrial injury]]
 
[[google:Pracovní úraz]]
 
[[google:Pracovní úraz]]
[[nkp:Pracovní úrazy]]
 
[[stk:Pracovní úrazy]]
 
[[uk:Pracovní úrazy]]
 
  
{{jazyky3|en=Occupational Injury |de=Arbeitsunfall (r)|fr=Accident du travail (m)|zdroj=JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X.}}
+
 
 +
{{jazyky3|en=Occupational Injury |de=Arbeitsunfall (r)|fr=Accident du travail (m)|}}

Aktuální verze z 11. 4. 2019, 10:10

Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.


Podle zákoníku práce se pracovním úrazem rozumí poškození zaměstnance na zdraví nebo jeho smrt, ke kterým došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pracovním úrazem není úraz, který se pracovníku přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Speciální definice pracovního úrazu pro potřeby evidence a registrace pracovních úrazů (např. těžké, hromadné, a ostatní pracovní úrazy) skončily zrušením vyhlášky č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení dopravních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Nařízení vlády č. 170/2014 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznam o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, definuje pro účely hlášení pracovního úrazu pouze smrtelný pracovní úraz.

Smrtelným pracovním úrazem podle nařízení vlády č. 170/2014 Sb. se rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku. [1]

K odškodnění pracovního úrazu nakonec ve svém důsledku není třeba ani záznam o úrazu ani kniha úrazů, je možno provést důkaz o vzniku úrazu a o tom, že skutečně šlo o úraz pracovní i jinými důkazními prostředky - zejména svědecky. Pracovními úrazy totiž nejsou výhradně jen úrazy utrpěné v pracovní době a na pracovišti, ale i úrazy utrpěné tzv. při plnění pracovních úkolů a v přímé souvislosti s ním a výklad těchto pojmů je velice široký (mimo jiné je obsažen v ustanoveních § 25 a 26 nař. vl. č. 108/1994 Sb.,), vždyť např. za pracovní úrazy se považují i úrazy utrpěné pro plnění pracovních úkolů, kdy zaměstnanec kontrolního úřadu je za výkon své činnosti napaden ve svém volnu mimo pracoviště apod. Z toho důvodu je nejlepší, když zaměstnavatel stanoví v pracovním řadu přesná pravidla pro ohlašování pracovních úrazů a seznámí zaměstnance s nimi. Případy, že zaměstnanec oznámí svůj úraz např. až za dva dny a bude tvrdit, že se jedná o úraz pracovní asi nelze v praxi zcela vyloučit, ale každý zaměstnanec má svého vedoucího zaměstnance (mistra, vedoucího čety apod.) a ten by měl mít neustálý přehled o tom, co jeho podřízení skutečně dělají a zda konají činnost, při které může dojít k poškození na zdraví, aby např. dotyčný nemohl tvrdit, že před týdnem přenášel břemena a udělal si kýlu, když nikdo z vedoucích zaměstnanců nebude vědět jaká břemena že přenášel apod. a jeho stanovisko bude také při sepisování záznamu o úrazu rozhodující. Povinnost každého vedoucího zaměstnance zaměstnavatele neustále den za dnem hodinu za hodinu dohlížet na BOZP svých podřízených totiž není podle § 132 zákoníku práce samoúčelná.[2]


Reference

  1. JANÁKOVÁ, Anna. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 3. aktual. vyd. Olomouc : ANAG, 2004. 215 s. ISBN 80-7263-223-X.
  2. http://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/faq/pracovni_uraz.php



Pracovní úrazy - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Occupational Injury Arbeitsunfall (r) Accident du travail (m)