Pracovní poloha

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Poloha těla, v níž je vykonávána práce. Je určena používanými technickými prostředky, výrobní technologií a organizací práce na pracovišti./ref>NOVOTNÝ, Karel. Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s.</ref>


Pracovní poloha je determinována řadou objektivních podmínek jako je konstrukce používaných technologických prostředků, rozměry a vybavení pracovního místa, pracovními pohyby atd. Subjektivně je ovlivňována tělesnými rozměry. Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem na stejném pracovním místě, nebo provádí-li zaměstnanec opakující se úkony, při nichž si nemůže volit pracovní polohu sám, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa a prostorovém uspořádání pracoviště. Pracovní poloha je zajišťována složitým systémem reflexů, které prostřednictvím centrálního nervového systému přizpůsobují svalový tonus určité poloze těla. Hodnocení zdravotního rizika pracovních poloh, které se dělí na přijatelné, podmíněn přijatelné a nepřijatelné je upraveno v NV č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví zaměstnanců při práci ve znění pozdějších předpisů. Při hodnocení pracovní polohy se používá dvoukrokový systém. První krok zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí úhlů, druhý krok zahrnuje podmínky, za kterých lze polohu označenou v prvním kroku za podmíněně přijatelnou zařadit mezi polohy přijatelné anebo polohu nepřijatelnou zařadit za polohu podmíněně přijatelnou. Za podmíněně přijatelnou pracovní polohu se považuje pracovní poloha upravena v příloze č. 5, části C k tomuto nařízení vlády. Doba práce v charakteristické směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Za nepřijatelnou pracovní polohu se považuje pracovní poloha upravena v příloze č. 5, části C k tomuto nařízení vlády. Celková doba práce v charakteristické směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut. Pracovní polohy jsou podle druhu vykonávané práce zařazované do kategorií ve Vyhlášce Ministerstva zdravotnictví ČR č.432/2003 Sb.. Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu. Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4 stupně.. Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině. Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.[1]

Reference

  1. MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.



Pracovní poloha - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Working position Arbeitslage (e) Posture de travail (f)