Smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb

Z Encyklopedie BOZP
Verze z 29. 3. 2021, 12:50, kterou vytvořil Ulmanova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „Pojem smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb je stanoven v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Zaměstnav…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání

Pojem smlouva o poskytování pracovnělékařských služeb je stanoven v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích, pokud dále není stanoveno jinak,

  • a) je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
  • b) může, jde-li o práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy, zajišťovat provádění pracovnělékařských prohlídek, posuzování zdravotní způsobilosti k práci a vydávání lékařských posudků o zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u poskytovatele, který je registrujícím poskytovatelem zaměstnance nebo osoby ucházející se o zaměstnání, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak); ostatní součásti pracovnělékařských služeb podle § 53 odst. 1 zaměstnavatel zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým pro zajištění konkrétní služby uzavře smlouvu,
  • c) je povinen, dojde-li ke změně zařazení práce do kategorie vyšší než kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo ke změně činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy, uzavřít novou nebo doplnit dosavadní písemnou smlouvu s poskytovatelem podle odstavce 1 o ty pracovnělékařské služby, které doposud nepožadoval, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy k této změně došlo. [1]

Náležitosti smlouvy o poskytování pracovnělékařských služeb nejsou v zákoně upraveny, také nový občanský zákoník nerozlišuje tento konkrétní typ smlouvy. Při jejím uzavírání je možné použít tyto smluvní typy v rámci NOZ:

  • § 1746 odst. 2 NOZ, který umožňuje uzavírání nepojmenovaných smluv (označovaných též jako „inominátní smlouvy”), a
  • § 2636 až § 2651 NOZ, které upravují smlouvu o péči o zdraví.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb, který má uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem podle § 54 odst. 2 písm. a), může některou součást pracovnělékařských služeb uvedených v § 53 odst. 1 zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele pracovnělékařských služeb (dále jen "pověřený poskytovatel") na základě písemné smlouvy s ním uzavřené, pokud je takový postup dohodnut v písemné smlouvě se zaměstnavatelem; tím nesmí být dotčen postup podle § 42 odst. 1.[2]

Obsah smlouvy mezi poskytovateli pracovnělékařských služeb je uveden v § 57a odst. 2 zák. č. 373/2011 Sb.

Zaměstnavatel může pro výkon práce na svých pracovištích uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s více poskytovateli těchto služeb zejména, je-li to vzhledem k počtu zaměstnanců nebo umístění jednotlivých pracovišť účelné.[3]

Ve dvou případech umožňuje zákon výjimku, kdy není nutné uzavírat písemnou smlouvu poskytování pracovnělékařských služeb. V těchto dvou případech pak poskytuje zaměstnavatel pracovnělékařské služby vlastními zaměstnanci:

  • Pokud je Vězeňská služba zaměstnavatelem, poskytuje pracovnělékařské služby zaměstnancům a osobám ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence zařazeným do práce ve svých zdravotnických zařízeních.[4]
  • Zaměstnavatel, který získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona o zdravotních službách v oboru podle § 54 odst. 1 písm. a) nebo b), může pro výkon práce na svých pracovištích poskytovat pracovnělékařské služby prostřednictvím:
    • a) lékaře se specializovanou způsobilostí anebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství anebo se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství a
    • b) dalších zdravotnických pracovníků podílejících se na poskytování pracovnělékařských služeb, se kterými uzavřel pracovněprávní nebo obdobný vztah. Zaměstnavatel je povinen zajistit odbornou nezávislost zaměstnanců uvedených v písmenech a) a b).[5]

<ref>/ref>

Reference

  1. § 54 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách
  2. § 57a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách
  3. § 3 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb., Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče)
  4. § 69 odst. 2 zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách
  5. § 58a odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., zákon o specifických zdravotních službách