Zátěž: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
1) Souhrn vnějších podmínek a požadavků v pracovním systému (vnější zátěž), který působí rušivě na fyziologický a psychický stav člověka. Jeho účinek na člověka (vnitřní reakce) se zřetelem na individuální vlastnosti a schopnosti určují stupeň pracovní námahy.
+
# Souhrn vnějších podmínek a požadavků v pracovním systému (vnější zátěž), který působí rušivě na fyziologický a psychický stav člověka. Jeho účinek na člověka (vnitřní reakce) se zřetelem na individuální vlastnosti a schopnosti určují stupeň pracovní námahy.
2) Výsledek vzájemného působení dvou faktorů: -a) souboru vnějších podmínek a nároků, kladených na člověka, pro něž je typická nečekanost, neobvyklost nebo intenzita a trvání, -b) vlastností osobnosti člověka zvládat tyto nároky. Zátěž může být optimální, přiměřená, škodlivá. Obecně lze každou pracovní i jinou činnost považovat za zátěž lidského organismu. [[Kategorie: Ergonomie; Sociální aspekty ]] {{jazyky3|en= |de= |fr= |zdroj= |aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}
+
# Souhrn vnějších podmínek a nároků v rámci pracovního systému (vnější napětí), které jsou rušivé pro fyziologický a psychologický stav člověka.
 +
# Výsledek vzájemného působení dvou faktorů:
 +
#* souboru vnějších podmínek a nároků, kladených na člověka, pro něž je typická nečekanost, neobvyklost nebo intenzita a trvání,
 +
#* vlastností osobnosti člověka zvládat tyto nároky. Zátěž může být optimální, přiměřená, škodlivá. <ref>MUDr. Eva Hanáková</ref>
 +
# Obecně lze každou pracovní (i jinou) činnost považovat za zátěž lidského organismu.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
 +
==POZNÁMKA==
 +
# V pracovních systémech je nejčastější příčinou vzniku zátěže (smyslové, psychické, fyzické) nesoulad mezi výkonovou kapacitou (připraveností, způsobilostí, zdatností atd.) a požadavky a nároky úkolu (činnosti).
 +
# '''Zátěž můžeme chápat ve významu:'''
 +
#* jako subjektivní pocit - (prožívání), který se objevuje v mimořádných situacích (stav napětí, nasycenosti, nesou ladu mezi vnitřní situací organismu a vnějšími podmínkami;
 +
#* jako objektivní změny organismu - např. ve vegetativních funkcích, tj. zvýšená srdeční frekvence, dechová frekvence, tělesná teplota, změny v humorálních mechanismech atd.;
 +
#* jako vnější podmínky - tj.jako příčiny, jež vyvolávají jak psychické, tak somatické odchylky organismu.
 +
# Vnější zátěž (stresor) - viz ČSN EN 6 14-1.
 +
 
 +
== Reference ==
 +
<references/>
 +
[[Kategorie:Ergonomie]]
 +
[[Kategorie:Sociální aspekty]]
 +
 
 +
{{jazyky3|en=Stress|de=Belastung (e)|fr=Ballast|zdroj=MUDr. Eva Hanáková}}

Aktuální verze z 19. 5. 2010, 08:19

  1. Souhrn vnějších podmínek a požadavků v pracovním systému (vnější zátěž), který působí rušivě na fyziologický a psychický stav člověka. Jeho účinek na člověka (vnitřní reakce) se zřetelem na individuální vlastnosti a schopnosti určují stupeň pracovní námahy.
  2. Souhrn vnějších podmínek a nároků v rámci pracovního systému (vnější napětí), které jsou rušivé pro fyziologický a psychologický stav člověka.
  3. Výsledek vzájemného působení dvou faktorů:
    • souboru vnějších podmínek a nároků, kladených na člověka, pro něž je typická nečekanost, neobvyklost nebo intenzita a trvání,
    • vlastností osobnosti člověka zvládat tyto nároky. Zátěž může být optimální, přiměřená, škodlivá. [1]
  4. Obecně lze každou pracovní (i jinou) činnost považovat za zátěž lidského organismu.[2]

POZNÁMKA

  1. V pracovních systémech je nejčastější příčinou vzniku zátěže (smyslové, psychické, fyzické) nesoulad mezi výkonovou kapacitou (připraveností, způsobilostí, zdatností atd.) a požadavky a nároky úkolu (činnosti).
  2. Zátěž můžeme chápat ve významu:
    • jako subjektivní pocit - (prožívání), který se objevuje v mimořádných situacích (stav napětí, nasycenosti, nesou ladu mezi vnitřní situací organismu a vnějšími podmínkami;
    • jako objektivní změny organismu - např. ve vegetativních funkcích, tj. zvýšená srdeční frekvence, dechová frekvence, tělesná teplota, změny v humorálních mechanismech atd.;
    • jako vnější podmínky - tj.jako příčiny, jež vyvolávají jak psychické, tak somatické odchylky organismu.
  3. Vnější zátěž (stresor) - viz ČSN EN 6 14-1.

Reference

  1. MUDr. Eva Hanáková
  2. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.


Zátěž - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Stress Belastung (e) Ballast