Psychologie práce: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledáváníŘádek 1: | Řádek 1: | ||
# Odvětví psychologie, jež se zabývá studiem zákonitostí, kterými lidská psychika řídí pracovní činnosti a je jimi zpětně ovlivňována.<ref>Terminologický slovník BOZP, VÚBP Praha 1972</ref> | # Odvětví psychologie, jež se zabývá studiem zákonitostí, kterými lidská psychika řídí pracovní činnosti a je jimi zpětně ovlivňována.<ref>Terminologický slovník BOZP, VÚBP Praha 1972</ref> | ||
− | # Aplikované odvětví psychologie, jejímž předmětem studia jsou psychické funkce a vlastnosti člověka, jež jsou podmínkou jeho pracovní činnosti a ovlivňují tak jeho výkonnosti osobnost. | + | # Aplikované odvětví psychologie, jejímž předmětem studia jsou psychické funkce a vlastnosti člověka, jež jsou podmínkou jeho pracovní činnosti a ovlivňují tak jeho výkonnosti osobnost. K základním '''psychickým složkám''', jež se promítají v pracovní činnosti patří schopnosti (úroveň představivosti, paměti, myšlení,..), dovednosti a návyky (rukodělné a mentální), motivace, postoje, aspirace (náročnost úkolů) a psychické stavy. |
− | K základním '''psychickým složkám''', jež se promítají v pracovní činnosti patří schopnosti (úroveň představivosti, paměti, myšlení,..), dovednosti a návyky (rukodělné a mentální), motivace, postoje, aspirace (náročnost úkolů) a psychické stavy. | ||
'''Cílem psychologie práce''' je na základě analýzy vztahů mezi objektivními determinantami práce (druh pracovní činnosti, pracovních prostředků, způsob organizace práce atd.) a psychickou vybaveností člověka vytvářet, resp. přetvářet pracovní podmínky tak, aby docházelo k optimální aktivaci psychických funkcí, k jejich dalšímu rozvíjení a seberealizaci osobnosti. | '''Cílem psychologie práce''' je na základě analýzy vztahů mezi objektivními determinantami práce (druh pracovní činnosti, pracovních prostředků, způsob organizace práce atd.) a psychickou vybaveností člověka vytvářet, resp. přetvářet pracovní podmínky tak, aby docházelo k optimální aktivaci psychických funkcí, k jejich dalšímu rozvíjení a seberealizaci osobnosti. | ||
V '''systémově pojaté ergonomii''' se psychologická problematika týká především příčin vzniku nepřiměřené psychické zátěže.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | V '''systémově pojaté ergonomii''' se psychologická problematika týká především příčin vzniku nepřiměřené psychické zátěže.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> |
Aktuální verze z 3. 4. 2008, 10:55
- Odvětví psychologie, jež se zabývá studiem zákonitostí, kterými lidská psychika řídí pracovní činnosti a je jimi zpětně ovlivňována.[1]
- Aplikované odvětví psychologie, jejímž předmětem studia jsou psychické funkce a vlastnosti člověka, jež jsou podmínkou jeho pracovní činnosti a ovlivňují tak jeho výkonnosti osobnost. K základním psychickým složkám, jež se promítají v pracovní činnosti patří schopnosti (úroveň představivosti, paměti, myšlení,..), dovednosti a návyky (rukodělné a mentální), motivace, postoje, aspirace (náročnost úkolů) a psychické stavy.
Cílem psychologie práce je na základě analýzy vztahů mezi objektivními determinantami práce (druh pracovní činnosti, pracovních prostředků, způsob organizace práce atd.) a psychickou vybaveností člověka vytvářet, resp. přetvářet pracovní podmínky tak, aby docházelo k optimální aktivaci psychických funkcí, k jejich dalšímu rozvíjení a seberealizaci osobnosti. V systémově pojaté ergonomii se psychologická problematika týká především příčin vzniku nepřiměřené psychické zátěže.[2]
Reference
Psychologie práce - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Work psychology | Arbeitspsychologie (e) | Psychologie du travail (f) |