Barviva: Porovnání verzí
m (1 revision(s)) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | barviva {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}} | + | Barvivem se rozumí látka, která je dostatečně zbarvená a má schopnost vybarvovat různé přírodní i syntetické hmoty. V minulosti až do konce devatenáctého století sloužily k barvení minerální látky (např. okr), a z organických sloučenin přírodní barviva rostlinného i živočišného původu, např. z rostlin modré indigo z indigovníku, červeně vybarvující alizarin z kořenů mořeny barvířské; ze živočišné říše např. antický purpur z mořských plžů rodu ostranek nebo červený karmín ze samiček červce nopálového. V současnosti jsou to hlavně syntetická barviva na bázi organických sloučenin, na jejich počátku stály objevy anilínových barviv, vyřešení struktury alizarinu a indiga a objev diazosloučenin. |
| − | + | ||
| − | + | Různé zbarvení látek kolem nás je výsledkem interakce světelné energie s hmotou. Hmota se jeví našim očím barevná, když pohlcuje část viditelného čili bílého světla. Bílé světlo je elektromagnetické vlnění složené ze světelných paprsků různé barvy, o vlnové délce 400 až 800 nm (nanometrů), viz známé duhové spektrum viditelného světla vzniklé disperzí skleněným hranolem. Hmotu vnímáme jako bezbarvou či bílou, pokud z barevných paprsků bílého světla žádný neabsorbuje a všechny dokonale odráží. Pokud absorbuje všechny paprsky, jeví se nám jako černá. Pohltí-li předmět paprsky modré, pak odražené paprsky v našem oku vytvoří vjem barvy žluté. Odražené a pohlcené paprsky viditelného světla se doplňují na světlo bílé a dvojice takových barev se nazývají doplňkové neboli komplementární barvy. Selektivní absorpce, tj. pohlcování světelných paprsků určitých vlnových délek, je podmíněna druhem vazeb a druhem určitých atomových seskupení v molekule. Vazby nebo atomová seskupení, která způsobují absorpci v blízké ultrafialové oblasti a ve viditelné oblasti spektra, se nazývají chromofory. | |
| − | + | <ref>ČERVINKA, O. ...[et al]. ''Chemie organických sloučenin : 2.díl''. Praha : SNTL/ALFA, 1987.</ref> | |
| + | |||
| + | {{jazyky3|en=Dye|de=Farbstoff|fr=Colorant|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}} | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | [[Nadřazený termín::chemická rizika vyplývající z jejich používání| ]] | ||
| + | [[Asociovaný termín::inkousty| ]] | ||
| + | [[Asociovaný termín::laky| ]] | ||
Aktuální verze z 6. 3. 2009, 09:50
Barvivem se rozumí látka, která je dostatečně zbarvená a má schopnost vybarvovat různé přírodní i syntetické hmoty. V minulosti až do konce devatenáctého století sloužily k barvení minerální látky (např. okr), a z organických sloučenin přírodní barviva rostlinného i živočišného původu, např. z rostlin modré indigo z indigovníku, červeně vybarvující alizarin z kořenů mořeny barvířské; ze živočišné říše např. antický purpur z mořských plžů rodu ostranek nebo červený karmín ze samiček červce nopálového. V současnosti jsou to hlavně syntetická barviva na bázi organických sloučenin, na jejich počátku stály objevy anilínových barviv, vyřešení struktury alizarinu a indiga a objev diazosloučenin.
Různé zbarvení látek kolem nás je výsledkem interakce světelné energie s hmotou. Hmota se jeví našim očím barevná, když pohlcuje část viditelného čili bílého světla. Bílé světlo je elektromagnetické vlnění složené ze světelných paprsků různé barvy, o vlnové délce 400 až 800 nm (nanometrů), viz známé duhové spektrum viditelného světla vzniklé disperzí skleněným hranolem. Hmotu vnímáme jako bezbarvou či bílou, pokud z barevných paprsků bílého světla žádný neabsorbuje a všechny dokonale odráží. Pokud absorbuje všechny paprsky, jeví se nám jako černá. Pohltí-li předmět paprsky modré, pak odražené paprsky v našem oku vytvoří vjem barvy žluté. Odražené a pohlcené paprsky viditelného světla se doplňují na světlo bílé a dvojice takových barev se nazývají doplňkové neboli komplementární barvy. Selektivní absorpce, tj. pohlcování světelných paprsků určitých vlnových délek, je podmíněna druhem vazeb a druhem určitých atomových seskupení v molekule. Vazby nebo atomová seskupení, která způsobují absorpci v blízké ultrafialové oblasti a ve viditelné oblasti spektra, se nazývají chromofory. [1]
Reference
- ↑ ČERVINKA, O. ...[et al]. Chemie organických sloučenin : 2.díl. Praha : SNTL/ALFA, 1987.
| Barviva - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Dye | Farbstoff | Colorant |
