Absorpce kůží: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Neporušená lidská kůže tvoří určitou bariéru pro vstup cizorodých látek do těla. Na jejím povrchu je tenká vrstva keratinizovaných buněk, škára (stratum corneum), pod ní se nachází vrstvy živých buněk, epidermis a dermis. Kůže netvoří kompaktní celek, je protkána kanálky potních a mazových žláz. Spodní vrstva, dermis, je prokrvena krevními vlásečnicemi. Po '''absorpci kůží''' se látka dostane do krevního oběhu a s krví pak do celého těla. Účinek látky aplikované na kůži může být buď lokální (řada látek kůži dráždí, některé leptají) a nebo systémový, pokud se látka vstřebá. Lipofilní látky mohou procházet přes buněčné membrány epidermálních a dermálních buněk. Na rozdíl od nich hydrofilní látky procházejí kanálky potních a mazových žláz. Průřez těchto kanálků tvoří však jen asi 0.1 - 1 % povrchu kůže. Je těžké předpovídat schopnost látek procházet kůží. | Neporušená lidská kůže tvoří určitou bariéru pro vstup cizorodých látek do těla. Na jejím povrchu je tenká vrstva keratinizovaných buněk, škára (stratum corneum), pod ní se nachází vrstvy živých buněk, epidermis a dermis. Kůže netvoří kompaktní celek, je protkána kanálky potních a mazových žláz. Spodní vrstva, dermis, je prokrvena krevními vlásečnicemi. Po '''absorpci kůží''' se látka dostane do krevního oběhu a s krví pak do celého těla. Účinek látky aplikované na kůži může být buď lokální (řada látek kůži dráždí, některé leptají) a nebo systémový, pokud se látka vstřebá. Lipofilní látky mohou procházet přes buněčné membrány epidermálních a dermálních buněk. Na rozdíl od nich hydrofilní látky procházejí kanálky potních a mazových žláz. Průřez těchto kanálků tvoří však jen asi 0.1 - 1 % povrchu kůže. Je těžké předpovídat schopnost látek procházet kůží. | ||
Svou roli zde hraje mnoho faktorů, jako např. vlhkost kůže, teplota, věk... Jak bylo naznačeno, kůží mohou procházet jak látky lipofilní, tak hydrofilní. Jsou známy případy smrtelných otrav po absorpci kůží. | Svou roli zde hraje mnoho faktorů, jako např. vlhkost kůže, teplota, věk... Jak bylo naznačeno, kůží mohou procházet jak látky lipofilní, tak hydrofilní. Jsou známy případy smrtelných otrav po absorpci kůží. | ||
| − | Největší '''bariérou''' pro vstup cizorodých látek je povrchová vrstva, stratum corneum. Touto vrstvou mohou nejlépe procházet polární aprotická rozpouštědla, jako dimethylsulfoxid, dimethylformamid, a pod. Tato rozpouštědla, zejména dimethylsulfoxid, mohou velmi významně usnadňovat přestup v nich rozpuštěných látek. Ochranné schopnosti kůže jsou výrazně oslabeny, je-li povrchová vrstva porušena. Stačí k tomu i malé oděrky. | + | Největší '''bariérou''' pro vstup cizorodých látek je povrchová vrstva, stratum corneum. Touto vrstvou mohou nejlépe procházet polární aprotická rozpouštědla, jako dimethylsulfoxid, dimethylformamid, a pod. Tato rozpouštědla, zejména dimethylsulfoxid, mohou velmi významně usnadňovat přestup v nich rozpuštěných látek. Ochranné schopnosti kůže jsou výrazně oslabeny, je-li povrchová vrstva porušena. Stačí k tomu i malé oděrky.<ref>Osud cizorodých prvků v organismu : vsup, metabolické přeměny a vylučování [online]. Praha : Vysoká škola chemicko technologická [2009-03-06]. Dostupný na www: <http://www.vscht.cz/kot/resources/studijni-materialy/tox-011/prezentace.ppt>.</ref> |
| + | {{jazyky3|en=Skin absorption|de=Hautabsorption|fr=Absorptivité; par absorption d’un poison|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}} | ||
| − | + | == Reference == | |
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | |||
[[Nadřazený termín::cesty expozice| ]] | [[Nadřazený termín::cesty expozice| ]] | ||
[[Asociovaný termín::látky senzibilizující kůži| ]] | [[Asociovaný termín::látky senzibilizující kůži| ]] | ||
[[google:absorpce{{m}}kůží]] | [[google:absorpce{{m}}kůží]] | ||
Verze z 6. 3. 2009, 12:48
Neporušená lidská kůže tvoří určitou bariéru pro vstup cizorodých látek do těla. Na jejím povrchu je tenká vrstva keratinizovaných buněk, škára (stratum corneum), pod ní se nachází vrstvy živých buněk, epidermis a dermis. Kůže netvoří kompaktní celek, je protkána kanálky potních a mazových žláz. Spodní vrstva, dermis, je prokrvena krevními vlásečnicemi. Po absorpci kůží se látka dostane do krevního oběhu a s krví pak do celého těla. Účinek látky aplikované na kůži může být buď lokální (řada látek kůži dráždí, některé leptají) a nebo systémový, pokud se látka vstřebá. Lipofilní látky mohou procházet přes buněčné membrány epidermálních a dermálních buněk. Na rozdíl od nich hydrofilní látky procházejí kanálky potních a mazových žláz. Průřez těchto kanálků tvoří však jen asi 0.1 - 1 % povrchu kůže. Je těžké předpovídat schopnost látek procházet kůží. Svou roli zde hraje mnoho faktorů, jako např. vlhkost kůže, teplota, věk... Jak bylo naznačeno, kůží mohou procházet jak látky lipofilní, tak hydrofilní. Jsou známy případy smrtelných otrav po absorpci kůží. Největší bariérou pro vstup cizorodých látek je povrchová vrstva, stratum corneum. Touto vrstvou mohou nejlépe procházet polární aprotická rozpouštědla, jako dimethylsulfoxid, dimethylformamid, a pod. Tato rozpouštědla, zejména dimethylsulfoxid, mohou velmi významně usnadňovat přestup v nich rozpuštěných látek. Ochranné schopnosti kůže jsou výrazně oslabeny, je-li povrchová vrstva porušena. Stačí k tomu i malé oděrky.[1]
Reference
- ↑ Osud cizorodých prvků v organismu : vsup, metabolické přeměny a vylučování [online]. Praha : Vysoká škola chemicko technologická [2009-03-06]. Dostupný na www: <http://www.vscht.cz/kot/resources/studijni-materialy/tox-011/prezentace.ppt>.
| Absorpce kůží - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Skin absorption | Hautabsorption | Absorptivité; par absorption d’un poison |
