Toxicita (látky): Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
# Jedovatost. Základním kriteriem jedovatosti látky je účinek po jednorázové dávce, označený jako akutní toxicita. Vyjadřuje se pomocí smrtící dávky, označované symbolem DL 50, (někdy LD 50) t.j. dávky, kterou 50% pokusných zvířat přežije a 50% nepřežije. <ref>NOVOTNÝ, Karel. Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s. </ref>
+
# Jedovatost. Základním kriteriem jedovatosti látky je účinek po jednorázové dávce, označený jako akutní toxicita. Vyjadřuje se pomocí smrtící dávky, označované symbolem DL 50, (někdy LD 50) t.j. dávky, kterou 50% pokusných zvířat přežije a 50% nepřežije. <ref>NOVOTNÝ, Karel. ''Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce''. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s. </ref>
 
#  Schopnost látky mít škodlivý účinek na lidský organismus. <ref>ČSN EN ISO 13943 (73 0801). ''Požární bezpečnost - Slovník''. Praha : Český normalizační institut, 2001. </ref>
 
#  Schopnost látky mít škodlivý účinek na lidský organismus. <ref>ČSN EN ISO 13943 (73 0801). ''Požární bezpečnost - Slovník''. Praha : Český normalizační institut, 2001. </ref>
 
# Relativní schopnost toxického materiálu vyvolat škodu na živých organismech.
 
# Relativní schopnost toxického materiálu vyvolat škodu na živých organismech.
−
# Schopnost chemické látky způsobit poškození živé tkáně, narušení centrálního nervového systému, závažné zranění, nebo smrt po požití, inhalaci nebo absorpcí kůží. Toxicita se často dělí na akutní toxicitu, subakutní (subchronickou) a chronickou. Příloha k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 251/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování toxicity chemických látek a přípravků (nyní vyhláška č. 443/2004 Sb.), uvádí, že akutní toxicita zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví během určité doby (většinou 14 dní) po podání jedné dávky nějaké látky. Pro toxicitu po opakované dávce (subchronická toxicita) se uvádí, že zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví u pokusných zvířat v důsledku opakovaného denního podávání nebo expozice chemické látce, po dobu představující krátký úsek očekávané délky života příslušného živočišného druhu. Dále se uvádí význam pro výraz zjevná toxicita, což je všeobecný termín popisující jasné příznaky toxicity po aplikaci testované látky. Jsou to příznaky dostačující pro posouzení rizika a měly by být takové, že po zvýšení podávané dávky může být očekáván vznik těžkých toxických příznaků a pravděpodobně i úmrtí. V zahraničních pramenech se uvádí pro akutní toxicitu (nevratné následky) krátká doba expozice dané chemické látce, která může být buď jedna dávka, nebo krátká kontinuální expozice nebo opakované dávky po dobu 24 hodin nebo menší. Pro subakutní (subchronickou) toxicitu jsou to nevratné účinky pozorované po opakované denní expozici chemické látce, nebo expozici po významnou část života organismu (obvykle nepřesahující 10%). Pro pokusná zvířata perioda expozice může být v rozsahu od několika dní do 6 měsíců. Chronická toxicita je tehdy, kdy nevratné účinky jsou pozorovány po opakované expozici během podstatné části života organismu (obvykle více než 50%). Pro lidi se rozumí chronickou expozicí několik desetiletí, pro pokusná zvířata více než 3 měsíce (pro hodnocení karcinogenního potenciálu se např. užívá doba 2 let u krys a myší). <ref>Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 55 s. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf>.</ref>
+
# Schopnost chemické látky způsobit poškození živé tkáně, narušení centrálního nervového systému, závažné zranění, nebo smrt po požití, inhalaci nebo absorpcí kůží. Toxicita se často dělí na akutní toxicitu, subakutní (subchronickou) a chronickou. Příloha k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 251/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování toxicity chemických látek a přípravků (nyní vyhláška č. 443/2004 Sb.), uvádí, že '''akutní toxicita''' zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví během určité doby (většinou 14 dní) po podání jedné dávky nějaké látky. Pro '''toxicitu po opakované dávce (subchronická toxicita)''' se uvádí, že zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví u pokusných zvířat v důsledku opakovaného denního podávání nebo expozice chemické látce, po dobu představující krátký úsek očekávané délky života příslušného živočišného druhu. Dále se uvádí význam pro výraz '''zjevná toxicita''', což je všeobecný termín popisující jasné příznaky toxicity po aplikaci testované látky. Jsou to příznaky dostačující pro posouzení rizika a měly by být takové, že po zvýšení podávané dávky může být očekáván vznik těžkých toxických příznaků a pravděpodobně i úmrtí. V zahraničních pramenech se uvádí pro '''akutní toxicitu''' (nevratné následky) krátká doba expozice dané chemické látce, která může být buď jedna dávka, nebo krátká kontinuální expozice nebo opakované dávky po dobu 24 hodin nebo menší. Pro '''subakutní (subchronickou) toxicitu''' jsou to nevratné účinky pozorované po opakované denní expozici chemické látce, nebo expozici po významnou část života organismu (obvykle nepřesahující 10%). Pro pokusná zvířata perioda expozice může být v rozsahu od několika dní do 6 měsíců. '''Chronická toxicita''' je tehdy, kdy nevratné účinky jsou pozorovány po opakované expozici během podstatné části života organismu (obvykle více než 50%). Pro lidi se rozumí chronickou expozicí několik desetiletí, pro pokusná zvířata více než 3 měsíce (pro hodnocení karcinogenního potenciálu se např. užívá doba 2 let u krys a myší). <ref>''Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií'' [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 55 s. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf>.</ref>
  
−
[[Kategorie:Ochrana zdraví, hygiena práce]]
+
== Reference ==
 +
<references/>
 +
 
 +
[[Kategorie:Hygiena práce]]
  
 
{{jazyky3|en=Toxicity (of a substance)|de=Toxizität (eines Stoffes) (e)|fr=Toxicité (d’une substance) (f)|zdroj=CEOC|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}
 
{{jazyky3|en=Toxicity (of a substance)|de=Toxizität (eines Stoffes) (e)|fr=Toxicité (d’une substance) (f)|zdroj=CEOC|aip=a|svi=a|klslovo=absorpce}}
−
 
−
== Reference ==
 
−
<references/>
 

Aktuální verze z 4. 9. 2015, 15:21

  1. Jedovatost. Základním kriteriem jedovatosti látky je účinek po jednorázové dávce, označený jako akutní toxicita. Vyjadřuje se pomocí smrtící dávky, označované symbolem DL 50, (někdy LD 50) t.j. dávky, kterou 50% pokusných zvířat přežije a 50% nepřežije. [1]
  2. Schopnost látky mít škodlivý účinek na lidský organismus. [2]
  3. Relativní schopnost toxického materiálu vyvolat škodu na živých organismech.
  4. Schopnost chemické látky způsobit poškození živé tkáně, narušení centrálního nervového systému, závažné zranění, nebo smrt po požití, inhalaci nebo absorpcí kůží. Toxicita se často dělí na akutní toxicitu, subakutní (subchronickou) a chronickou. Příloha k vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 251/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování toxicity chemických látek a přípravků (nyní vyhláška č. 443/2004 Sb.), uvádí, že akutní toxicita zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví během určité doby (většinou 14 dní) po podání jedné dávky nějaké látky. Pro toxicitu po opakované dávce (subchronická toxicita) se uvádí, že zahrnuje nepříznivé účinky, které se objeví u pokusných zvířat v důsledku opakovaného denního podávání nebo expozice chemické látce, po dobu představující krátký úsek očekávané délky života příslušného živočišného druhu. Dále se uvádí význam pro výraz zjevná toxicita, což je všeobecný termín popisující jasné příznaky toxicity po aplikaci testované látky. Jsou to příznaky dostačující pro posouzení rizika a měly by být takové, že po zvýšení podávané dávky může být očekáván vznik těžkých toxických příznaků a pravděpodobně i úmrtí. V zahraničních pramenech se uvádí pro akutní toxicitu (nevratné následky) krátká doba expozice dané chemické látce, která může být buď jedna dávka, nebo krátká kontinuální expozice nebo opakované dávky po dobu 24 hodin nebo menší. Pro subakutní (subchronickou) toxicitu jsou to nevratné účinky pozorované po opakované denní expozici chemické látce, nebo expozici po významnou část života organismu (obvykle nepřesahující 10%). Pro pokusná zvířata perioda expozice může být v rozsahu od několika dní do 6 měsíců. Chronická toxicita je tehdy, kdy nevratné účinky jsou pozorovány po opakované expozici během podstatné části života organismu (obvykle více než 50%). Pro lidi se rozumí chronickou expozicí několik desetiletí, pro pokusná zvířata více než 3 měsíce (pro hodnocení karcinogenního potenciálu se např. užívá doba 2 let u krys a myší). [3]

Reference

  1. ↑ NOVOTNÝ, Karel. Slovník vybraných pojmů vztahujících se k hodnocení rizik podle § 132a odst. 3 zákoníku práce. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 2000. 104 s.
  2. ↑ ČSN EN ISO 13943 (73 0801). Požární bezpečnost - Slovník. Praha : Český normalizační institut, 2001.
  3. ↑ Výkladový terminologický slovník některých pojmů používaných v analýze a hodnocení rizik pro účely zákona o prevenci závažných havárií [online]. Praha : Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 2005. 55 s. Dostupný z WWW: <http://www.vubp.cz/html_oppzh/metodiky/vykladovy_slovnik_brezen05.pdf>.


Toxicita (látky) - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Toxicity (of a substance) Toxizität (eines Stoffes) (e) Toxicité (d’une substance) (f)
Citováno z „https://ebozp.vubp.cz/wiki/index.php?title=Toxicita_(látky)&oldid=20137“