Herbert William Heinrich: Porovnání verzí
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
H. W. Heinrich se narodil 6. října 1886 v Benningtonu ve Vermontu, byl americkým průkopníkem průmyslové bezpečnosti. Když se v roce 1929 zabýval analýzou 50 tisíc různých nehod, havárií a úrazů v průmyslu, | H. W. Heinrich se narodil 6. října 1886 v Benningtonu ve Vermontu, byl americkým průkopníkem průmyslové bezpečnosti. Když se v roce 1929 zabýval analýzou 50 tisíc různých nehod, havárií a úrazů v průmyslu, | ||
| − | všiml si zvláštní skutečnosti, a to, že nehody s různou závažností se v rámci podobných statistických podskupin (např. firem, odvětví apod.) vyskytují v určitém nepříliš se lišícím poměru. Svou průkopnickou prací<sup>1</sup> z roku 1930, ve které konstatoval, že na každý těžký pracovní úraz připadá přibližně 29 menších zranění a 300 poruch bez ohlášených zranění, vyvolal velký ohlas. Heinrich tak jako první vyslovil, že '''„těžkému zranění předchází tisíce skoronehod“''' (tzv. '''první Heinrichův postulát'''). Grafické vyjádření tohoto poměru se nazývá Heinrichova pyramida (viz obrázek). | + | všiml si zvláštní skutečnosti, a to, že nehody s různou závažností se v rámci podobných statistických podskupin (např. firem, odvětví apod.) vyskytují v určitém nepříliš se lišícím poměru. Svou průkopnickou prací<sup>1</sup> z roku 1930, ve které konstatoval, že na každý těžký pracovní úraz připadá přibližně 29 menších zranění a 300 poruch bez ohlášených zranění, vyvolal velký ohlas. Heinrich tak jako první vyslovil, že '''„těžkému zranění předchází tisíce skoronehod“''' (tzv. '''první Heinrichův postulát'''). Grafické vyjádření tohoto poměru se nazývá '''Heinrichova pyramida''' (viz obrázek). |
| − | O rok později Heinrich ve své další knize<sup>2</sup> svou teorii rozšířil o další empiricky zjištěný postulát: | + | O rok později Heinrich ve své další knize<sup>2</sup> svou teorii rozšířil o další empiricky zjištěný postulát: '''„Havárie jsou výsledkem nebezpečných činností a nebezpečných podmínek, přičemž lidé způsobují mnohem více havárií, než nebezpečné podmínky“.''' K těmto závěrům Heinrich došel díky pečlivému analyzování průběhů nehod a jejich příčin. Vypočítal, že až 95 % z veškerých nehod na pracovištích je způsobeno nebezpečným jednáním, přičemž selhání lidského činitele je přímou příčinou 88 % nehod. Lidské chování spolu s výcvikem a bezpečnostními předpisy proto označil za klíčové faktory ovlivňující vznik nehod. V souvislosti s tím jako první také vypracoval koncepční model pro teoretický rámec průmyslové bezpečnosti a předložil '''„teorii domino efektu“''' vedoucího k havárii, která je ovšem v porovnání s dnešními teoriemi značně zjednodušená. |
| − | „Havárie jsou výsledkem nebezpečných činností a nebezpečných podmínek, | ||
| − | přičemž lidé způsobují mnohem více havárií, než nebezpečné podmínky“. K těmto | ||
| − | závěrům Heinrich došel díky pečlivému analyzování průběhů nehod a jejich příčin. | ||
| − | Vypočítal, že až 95 % z veškerých nehod na pracovištích je způsobeno | ||
| − | |||
| − | Lidské chování spolu s výcvikem a bezpečnostními předpisy proto označil za | ||
| − | |||
| − | koncepční model pro teoretický rámec průmyslové bezpečnosti a předložil „teorii | ||
| − | domino efektu“ vedoucího k havárii, která je ovšem v porovnání s dnešními teoriemi | ||
| − | značně zjednodušená. | ||
===POZNÁMKA=== | ===POZNÁMKA=== | ||
Verze z 26. 2. 2018, 14:39
(6. října 1886 - 22. června 1962)
H. W. Heinrich se narodil 6. října 1886 v Benningtonu ve Vermontu, byl americkým průkopníkem průmyslové bezpečnosti. Když se v roce 1929 zabýval analýzou 50 tisíc různých nehod, havárií a úrazů v průmyslu, všiml si zvláštní skutečnosti, a to, že nehody s různou závažností se v rámci podobných statistických podskupin (např. firem, odvětví apod.) vyskytují v určitém nepříliš se lišícím poměru. Svou průkopnickou prací1 z roku 1930, ve které konstatoval, že na každý těžký pracovní úraz připadá přibližně 29 menších zranění a 300 poruch bez ohlášených zranění, vyvolal velký ohlas. Heinrich tak jako první vyslovil, že „těžkému zranění předchází tisíce skoronehod“ (tzv. první Heinrichův postulát). Grafické vyjádření tohoto poměru se nazývá Heinrichova pyramida (viz obrázek).
O rok později Heinrich ve své další knize2 svou teorii rozšířil o další empiricky zjištěný postulát: „Havárie jsou výsledkem nebezpečných činností a nebezpečných podmínek, přičemž lidé způsobují mnohem více havárií, než nebezpečné podmínky“. K těmto závěrům Heinrich došel díky pečlivému analyzování průběhů nehod a jejich příčin. Vypočítal, že až 95 % z veškerých nehod na pracovištích je způsobeno nebezpečným jednáním, přičemž selhání lidského činitele je přímou příčinou 88 % nehod. Lidské chování spolu s výcvikem a bezpečnostními předpisy proto označil za klíčové faktory ovlivňující vznik nehod. V souvislosti s tím jako první také vypracoval koncepční model pro teoretický rámec průmyslové bezpečnosti a předložil „teorii domino efektu“ vedoucího k havárii, která je ovšem v porovnání s dnešními teoriemi značně zjednodušená.
POZNÁMKA
- Heinrich, H. W. et al. (1930). Casualty Insurance Principles, New York: McGraw Hill Book Company.
- Heinrich, H. W. (1931). Industrial Accident Prevention: A Scientific Approach, 1st Edition. New York: McGraw Hill Book Company – kniha se stala fenoménem a postupně vydána ještě třikrát (v r. 1941, 1950 a 1959).
