Nervový systém člověka

Stavba nervového systému člověka

Nervový systém je tvořen centrálním nervovým systémem (CNS) a periferním nervovým systémem. CNS se skládá z mozku a míchy. Periferní nervový systém se skládá z mozkových a míšních nervů.

Centrální nervový systém

• Mozek

Mozek leží v ochranné kostěné schránce, lebce, a to v její mozkové části zvané neurocranium. Je tvořen prodlouženou míchou, mostem, mozečkem, středním mozkem, mezimozkem a koncovým mozkem. Koncový neboli velký mozek je tvořen dvěma polokoulemi (hemisférami), navzájem propojenými svazky drah. Jejich povrch tvoří šedá hmota, mozková kůra (cortex), která obsahuje většinu nervových buněk. Mozek má hmotnost přibližně v průměru 1470 g (muže) a 1280 g (ženy) a obsahuje asi 30 miliard nervových buněk (neuronů).

• Mícha

Mícha (lat. medulla spinalis) je dlouhá, tenká nervová trubice nervové tkáně a podpůrných buněk uvnitř páteře, která navazuje na prodlouženou míchu v mozkovém kmeni, vede skrz velký týlní otvor a končí nad druhým bederním obratlem v místě zvaném conus medullaris, kde se definitivně rozpadá z tzv. filum terminale na jednotlivé míšní nervy. Délka míchy člověka je cca 45 cm u mužů a 43 cm u žen a průměr se snižuje směrem dolů z 13 mm na 6.4 mm s tím, že na přechodu krční páteře v hrudní a v lumbální části je zesílena v místech, kde vystupují nervy pro ruce a nohy. Z míchy vycházejí nervy a jejím prostřednictvím přenáší organismus informaci mezi mozkem a periferní nervovou soustavou a reaguje na změny venkovního prostředí. Mícha je také schopná některých autonomních funkcí (míšní reflexy) a koordinuje některé reflexy. Uprostřed míchy leží centrální kanálek míšní, který obsahuje mozkomíšní mok.

CNS člověka

V oblasti spojení míchy s mozkovým kmenem je umístěna tzv. prodloužená mícha. Tento zhruba 2,5 cm dlouhý pruh fibrózní tkáně na počátku mozkového kmene vytváří reflexní centrum celého organismu, evoluční kůru a primitivní místo určující naše přežití. Zde se nacházejí shluky šedé mozkové hmoty, které kontrolují a řídí dýchání, srdeční frekvenci, krevní tlak i pohyby trávicího systému. Z prodloužené míchy vycházejí rovněž vůlí neřízené pokyny k polykání, kýchání či kašli. Prodloužená mícha ovšem není pouhým „automatickým pilotem“, současně s tím plní také funkci hlavní dopravní křižovatky. Prodlouženou míchou totiž procházejí dva silné svazky nervových vláken, nazývané pyramidy, které spojují mozek s končetinovými svaly. V místě nazývaném „dekusace“ (což znamená tvar písmene X) se tyto pyramidy kříží, a většina nervových vláken tu přechází z jedné strany na druhou. Vzhledem k tomu levá strana mozku kontroluje pravou stranu těla a naopak.

Z prodloužené míchy a přilehlých oblastí nad překřížením vystupuje dvanáct párů mozkových nervů, které slouží senzorickým i motorickým potřebám hlavy, krku, hrudníku a břicha. Jsou číslovány odpředu dozadu a shora dolů římskými číslicemi.

Periferní nervový systém

S CNS je spojen periferní nervový systém zasahující do každé části těla. Má také dvě části: mozkové a míšní nervy ovládané vůlí a autonomní nervstvo, které řídí vnitřní orgány bez našeho vědomí. Mozkové a míšní nervy zajišťují vedení především vědomých počitků a řídí činnost kosterního svalstva. Dostředivá nervová vlákna vedou do CNS řadu informací z jednotlivých smyslových orgánů, tj. z orgánů zrakových, sluchových, z chuťových pohárků, ústrojí rovnováhy a ze svalových vřetének atd., ale také z milionů dotykových, teplotních a tlakových receptorů a volných nervových zakončení reagujících na bolestivé podněty. Tyto receptory jsou v kůži. V těle jsou i receptory vnímající stupeň natažení svalů a šlach a jiné, které registrují krevní tlak, napětí stěn cév a hladinu kyslíku, glukózy a oxidu uhličitého v krvi. Motorické (odstředivé) nervové dráhy vycházející z CNS vedou povely ke svalům a ovládají jejich pohyb.

Reference

Nemoc-pomoc: Anatomie centrálního nervového systému [online] [cit. 2018-03-07]. Dostupné z: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1631.