Hluk: Porovnání verzí
m (1 revision(s)) |
|||
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | Za hluk označujeme jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. | + | # Za hluk označujeme jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. Stanovení expozice hluku na pracovišti a posouzení zhoršení sluchu vlivem hluku viz ČSN ISO 1999 a ČSN ISO 7029.<ref>KRÁL, Miroslav. ''Ergonomický výkladový slovník''. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> |
− | Stanovení expozice hluku na pracovišti a posouzení zhoršení sluchu vlivem hluku viz ČSN ISO 1999 a ČSN ISO 7029. | + | # Hluk je označován za jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. Z fyzikálního hlediska představuje zvuk mechanické vlnění pružného prostředí v kmitočtovém rozsahu normálního lidského sluchu od 20 Hz do 20 kHz. Zvuk se šíří od zdroje prostřednictvím vln přenášejících akustickou energii. |
+ | Před nadměrným hlukem je třeba se chránit. Je totiž dobře známo, že dlouhodobá expozice nadměrnému hluku vede k trvalému poškození sluchu. Závažné však jsou i mimosluchové účinky hluku. | ||
+ | Hluk vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti při provozu jakéhokoliv stacionárního nebo mobilního strojního zařízení používaného v řadě průmyslových oborů (např. strojírenství, hutnictví, hornictví), dopravě, zemědělství atd. Vhodným příkladem zdrojů hluku mohou být strojní zařízení a ruční nářadí s pneumatickým, hydraulickým nebo elektrickým pohonem, nebo stroje či dopravní prostředky vybavené vlastním spalovacím motorem. Přitom je nutné rozlišovat hluk daný provozem pohonné jednotky a hluk z vlastní technologie pracovní činnosti. | ||
+ | Limity hluku na pracovišti upravuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb.<ref>MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ''ABC ergonomi''e. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
− | + | ==POZNÁMKA== | |
− | + | * Zvuk, z fyzikálního hlediska, představuje mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu normálního lidské ho sluchu od 16 Hz do 20 kHz. | |
+ | * Zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz označujeme za '''infrazvuk'''. Zvuk o frekvenci nad 20kHz za '''ultrazvuk'''. | ||
+ | * Rychlost šíření zvuku závisí na prostředí, např. ve vzduchu při teplotě 20°C a atmosférickém tlaku 101,325 kPa se zvuk šíří rychlostí 340 m za sekundu, ve vodě 1480 m/s, v oceli 5000 mls. Ve vakuu se zvukové vlny nešíří. | ||
+ | * Limity hluku na pracovišti upravuje vyhláška MZ ČR č.13/1 977 Sb., a navazující hygienické předpisy sv. 37/1977 Sb., č.41,42,43 a 44. | ||
+ | * Stanovení expozice hluku na pracovišti a posouzení zhoršení sluchu vlivem hluku - viz ČSN ISO 1999 a ČSN ISO 7029. | ||
− | {{jazyky3|en=Noise|de=Lärm (r)|fr=Bruit (m)| | + | [[Kategorie:Faktory prostředí, stresory]] |
+ | |||
+ | {{jazyky3|en=Noise|de=Lärm (r)|fr=Bruit (m)|}} | ||
+ | |||
+ | [[clav:Hluk]] | ||
+ | [[cswiki:Hluk]] | ||
+ | [[enwiki:Noise]] | ||
+ | [[google:Hluk]] | ||
+ | |||
+ | [[aip:2174]] | ||
+ | |||
+ | [[Asociovaný termín::chrániče sluchu| ]] | ||
+ | [[Asociovaný termín::kontroly hluku| ]] | ||
+ | [[Nadřazený termín::fyzikální rizika| ]] | ||
+ | [[Asociovaný termín::ochrana sluchu| ]] | ||
+ | [[Asociovaný termín::ztráta sluchu| ]] | ||
+ | [[Asociovaný termín::měření hladiny hluku| ]] | ||
+ | [[Asociovaný termín::akustika| ]] | ||
+ | [[Nadřazený termín::Fyzikální faktory| ]] |
Aktuální verze z 2. 8. 2019, 13:40
- Za hluk označujeme jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. Stanovení expozice hluku na pracovišti a posouzení zhoršení sluchu vlivem hluku viz ČSN ISO 1999 a ČSN ISO 7029.[1]
- Hluk je označován za jakýkoliv nepříjemný, rušivý nebo pro člověka škodlivý zvuk. Z fyzikálního hlediska představuje zvuk mechanické vlnění pružného prostředí v kmitočtovém rozsahu normálního lidského sluchu od 20 Hz do 20 kHz. Zvuk se šíří od zdroje prostřednictvím vln přenášejících akustickou energii.
Před nadměrným hlukem je třeba se chránit. Je totiž dobře známo, že dlouhodobá expozice nadměrnému hluku vede k trvalému poškození sluchu. Závažné však jsou i mimosluchové účinky hluku. Hluk vzniká jako vedlejší produkt lidské činnosti při provozu jakéhokoliv stacionárního nebo mobilního strojního zařízení používaného v řadě průmyslových oborů (např. strojírenství, hutnictví, hornictví), dopravě, zemědělství atd. Vhodným příkladem zdrojů hluku mohou být strojní zařízení a ruční nářadí s pneumatickým, hydraulickým nebo elektrickým pohonem, nebo stroje či dopravní prostředky vybavené vlastním spalovacím motorem. Přitom je nutné rozlišovat hluk daný provozem pohonné jednotky a hluk z vlastní technologie pracovní činnosti. Limity hluku na pracovišti upravuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb.[2]
Reference
POZNÁMKA
- Zvuk, z fyzikálního hlediska, představuje mechanické vlnění pružného prostředí ve frekvenčním rozsahu normálního lidské ho sluchu od 16 Hz do 20 kHz.
- Zvuk o frekvenci nižší než 20 Hz označujeme za infrazvuk. Zvuk o frekvenci nad 20kHz za ultrazvuk.
- Rychlost šíření zvuku závisí na prostředí, např. ve vzduchu při teplotě 20°C a atmosférickém tlaku 101,325 kPa se zvuk šíří rychlostí 340 m za sekundu, ve vodě 1480 m/s, v oceli 5000 mls. Ve vakuu se zvukové vlny nešíří.
- Limity hluku na pracovišti upravuje vyhláška MZ ČR č.13/1 977 Sb., a navazující hygienické předpisy sv. 37/1977 Sb., č.41,42,43 a 44.
- Stanovení expozice hluku na pracovišti a posouzení zhoršení sluchu vlivem hluku - viz ČSN ISO 1999 a ČSN ISO 7029.
Hluk - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Noise | Lärm (r) | Bruit (m) |