Rtuť: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Rtuť (chemická značka Hg, latinsky Hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický [[Kovy|kovový prvek]]. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice [[Toxická látka|toxické látky]]. | + | [[Soubor:Rtuť.jpg|náhled|Rtuť]] Rtuť (chemická značka Hg, latinsky Hydrargyrum), přezdívaná '''živé stříbro''', je těžký, toxický [[Kovy|kovový prvek]]. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice [[Toxická látka|toxické látky]]. |
Rtuť je kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je nápadně těžká a dobře vede [[Elektrický proud|elektrický proud]]. Je supravodičem 1. typu, a to za teplot pod 4,154 K (Hg – α) a 3,949 K (Hg - β). Patří mezi přechodné kovy, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Hg+ (kovalentní vazba rtuť-rtuť) a Hg2+, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám stříbrným, zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny měďnaté. | Rtuť je kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je nápadně těžká a dobře vede [[Elektrický proud|elektrický proud]]. Je supravodičem 1. typu, a to za teplot pod 4,154 K (Hg – α) a 3,949 K (Hg - β). Patří mezi přechodné kovy, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Hg+ (kovalentní vazba rtuť-rtuť) a Hg2+, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám stříbrným, zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny měďnaté. | ||
| − | Rtuť je dobře rozpustná v kyselině dusičné za vývoje oxidů dusíku. Na vzduchu je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární sírou a halogeny. | + | Rtuť je dobře rozpustná v kyselině dusičné za vývoje oxidů dusíku. Na vzduchu je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární sírou a [[Halogenované organické sloučeniny|halogeny]]. |
S některými kovy tvoří kapalné i pevné slitiny – amalgámy. Zvláště snadno vzniká amalgám zlata a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem alchymistů, kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. transmutace. | S některými kovy tvoří kapalné i pevné slitiny – amalgámy. Zvláště snadno vzniká amalgám zlata a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem alchymistů, kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. transmutace. | ||
V zemské kůře je rtuť velmi vzácná. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg. I v mořské vodě je její koncentrace téměř na hranici měřitelnosti – 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom rtuti přibližně 120 miliard atomů vodíku. | V zemské kůře je rtuť velmi vzácná. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg. I v mořské vodě je její koncentrace téměř na hranici měřitelnosti – 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom rtuti přibližně 120 miliard atomů vodíku. | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
V přírodě se rtuť vyskytuje poměrně vzácně i jako elementární prvek. Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je však sulfid rtuťnatý, HgS, česky rumělka neboli cinabarit. Největší světová ložiska tohoto nerostu se nacházejí ve Španělsku, Slovinsku, Itálii, USA a Rusku. | V přírodě se rtuť vyskytuje poměrně vzácně i jako elementární prvek. Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je však sulfid rtuťnatý, HgS, česky rumělka neboli cinabarit. Největší světová ložiska tohoto nerostu se nacházejí ve Španělsku, Slovinsku, Itálii, USA a Rusku. | ||
| − | Průmyslové využití rtuti přináší vážné ekologické, zdravotní a společenské problémy. Evropská unie proto přijala strategii eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s odpady. | + | Průmyslové využití rtuti přináší vážné '''ekologické, zdravotní a společenské problémy'''. Evropská unie proto přijala strategii eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s [[Nakládání s nebezpečnými látkami|odpady]]. |
Ceny rtuti za rok 2010 vzrostly v EU téměř 3×.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Rtuť</ref> | Ceny rtuti za rok 2010 vzrostly v EU téměř 3×.<ref>https://cs.wikipedia.org/wiki/Rtuť</ref> | ||
== Reference == | == Reference == | ||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
[[aip:3076]] | [[aip:3076]] | ||
[[cswiki:rtuť]] | [[cswiki:rtuť]] | ||
| − | [[enwiki: | + | [[enwiki:mercury_(element)]] |
[[google:rtuť]] | [[google:rtuť]] | ||
[[nkp:rtuť]] | [[nkp:rtuť]] | ||
Aktuální verze z 27. 4. 2021, 10:39
Rtuť (chemická značka Hg, latinsky Hydrargyrum), přezdívaná živé stříbro, je těžký, toxický kovový prvek. Slouží jako součást slitin (amalgámů) a jako náplň různých přístrojů (teploměry, barometry). Je jediným z kovových prvků, který je za normálních podmínek kapalný. Rtuť se rovněž řadí mezi velice toxické látky.
Rtuť je kapalný kovový prvek stříbřitě bílé barvy. Je nápadně těžká a dobře vede elektrický proud. Je supravodičem 1. typu, a to za teplot pod 4,154 K (Hg – α) a 3,949 K (Hg - β). Patří mezi přechodné kovy, které mají valenční elektrony v d-sféře. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství Hg+ (kovalentní vazba rtuť-rtuť) a Hg2+, přičemž vlastnosti sloučenin rtuťných se podobají sloučeninám stříbrným, zatímco rtuťnaté soli připomínají spíše sloučeniny měďnaté.
Rtuť je dobře rozpustná v kyselině dusičné za vývoje oxidů dusíku. Na vzduchu je rtuť neomezeně stálá, velmi ochotně však reaguje s elementární sírou a halogeny. S některými kovy tvoří kapalné i pevné slitiny – amalgámy. Zvláště snadno vzniká amalgám zlata a rtuť proto vzbuzovala již odedávna zájem alchymistů, kteří věřili, že s její pomocí vytvoří zlato i z jiných prvků pomocí tzv. transmutace. V zemské kůře je rtuť velmi vzácná. Průměrný obsah činí kolem 0,1–0,3 mg/kg. I v mořské vodě je její koncentrace téměř na hranici měřitelnosti – 0,03 mikrogramu v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom rtuti přibližně 120 miliard atomů vodíku.
V přírodě se rtuť vyskytuje poměrně vzácně i jako elementární prvek. Hlavním minerálem a zdrojem pro výrobu je však sulfid rtuťnatý, HgS, česky rumělka neboli cinabarit. Největší světová ložiska tohoto nerostu se nacházejí ve Španělsku, Slovinsku, Itálii, USA a Rusku.
Průmyslové využití rtuti přináší vážné ekologické, zdravotní a společenské problémy. Evropská unie proto přijala strategii eliminace rtuti, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla bezprostředně dotýkat také sektoru nakládání s odpady. Ceny rtuti za rok 2010 vzrostly v EU téměř 3×.[1]
Reference
| Rtuť - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Mercury | Mercure | Quecksilver |
