Vlny veder: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
(Založena nová stránka s textem „Světová meteorologická organizace definuje vlnu veder jako '''pět nebo více po sobě jdoucích dnů dlouhotrvajících veder''', kdy je maximální de…“)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Světová meteorologická organizace definuje vlnu veder jako '''pět nebo více po sobě jdoucích dnů dlouhotrvajících veder''', kdy je maximální denní teplota vyšší než průměrná maximální teplota o 5 °C nebo více.<ref>RAFFERTY, John P. Heat wave: meteorology. ''Encyclopedia Britannica'' [online] [cit. 2023-10-30]. Dostupný z: https://www.britannica.com/science/heat-wave-meteorology.</ref>
 
Světová meteorologická organizace definuje vlnu veder jako '''pět nebo více po sobě jdoucích dnů dlouhotrvajících veder''', kdy je maximální denní teplota vyšší než průměrná maximální teplota o 5 °C nebo více.<ref>RAFFERTY, John P. Heat wave: meteorology. ''Encyclopedia Britannica'' [online] [cit. 2023-10-30]. Dostupný z: https://www.britannica.com/science/heat-wave-meteorology.</ref>
  
−
Vlnami veder (neboli horké vlny) se nazývají několikadenní události - '''období, které je spjaté s horkým počasím a vysokou vlhkostí vzduchu'''. I když se definice liší, vlna veder se obvykle měří vzhledem k obvyklému počasí v dané oblasti a vzhledem k běžným teplotám v daném ročním období. Teploty, které lidé z teplejších klimatických oblastí považují za normální, mohou být v chladnější oblasti nazývány vlnou veder, pokud se vymykají běžnému klimatu pro danou oblast.<ref>Vlny veder. ''Klimaweb'' [online]. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, 2022 [cit. 2023-10-30]. Dostupný z:http://www.klimaweb.cz/vlny-veder</ref>ROBINSON, Peter J. On the Definition of a Heat Wave. ''Journal of Applied Meteorology and Climatology''. 2001, roč. 40, čís. 4, s. 762–775. ISSN 1520-0450.</ref>
+
Vlnami veder (neboli horké vlny) se nazývají několikadenní události - '''období, které je spjaté s horkým počasím a vysokou vlhkostí vzduchu'''. I když se definice liší, vlna veder se obvykle měří vzhledem k obvyklému počasí v dané oblasti a vzhledem k běžným teplotám v daném ročním období. Teploty, které lidé z teplejších klimatických oblastí považují za normální, mohou být v chladnější oblasti nazývány vlnou veder, pokud se vymykají běžnému klimatu pro danou oblast.<ref>Vlny veder. ''Klimaweb'' [online]. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, 2022 [cit. 2023-10-30]. Dostupný z:http://www.klimaweb.cz/vlny-veder</ref><ref>ROBINSON, Peter J. On the Definition of a Heat Wave. ''Journal of Applied Meteorology and Climatology''. 2001, roč. 40, čís. 4, s. 762–775. ISSN 1520-0450.</ref>
  
 
Vlna veder je '''považována za extrémní počasí''', které může být přírodní katastrofou a nebezpečím, protože teplo a sluneční záření mohou přehřát lidský organismus. Vlny veder lze obvykle předpovědět několik dnů předem, takže je možné vydat včas varovný signál.
 
Vlna veder je '''považována za extrémní počasí''', které může být přírodní katastrofou a nebezpečím, protože teplo a sluneční záření mohou přehřát lidský organismus. Vlny veder lze obvykle předpovědět několik dnů předem, takže je možné vydat včas varovný signál.
Řádek 12: Řádek 12:
 
* '''Vyčerpání z horka''' - Považuje se za předstupeň úpalu. Vyznačuje se nadměrnou dehydratací. Příznaky mohou zahrovat průjem, bolesti hlavy, nevolnost, tachykardii a malátnost.<ref>WHO. ''Health and Global Environmental Change''. Denmark, World Health Organization: Regional Office for Europe, 2004. (Series, no. 2.). 124 s. ISBN 92-890-1094-0.</ref>
 
* '''Vyčerpání z horka''' - Považuje se za předstupeň úpalu. Vyznačuje se nadměrnou dehydratací. Příznaky mohou zahrovat průjem, bolesti hlavy, nevolnost, tachykardii a malátnost.<ref>WHO. ''Health and Global Environmental Change''. Denmark, World Health Organization: Regional Office for Europe, 2004. (Series, no. 2.). 124 s. ISBN 92-890-1094-0.</ref>
 
* '''Mdloby z horka''' - Souvisí s působením tepla, které může vyvolat snížení krevního tlaku (hypotenzi). Předpokládá se, že se jedná o důsledek intenzivního pocení.<ref>NIOSH. ''NIOSH criteria for a recommended standard: occupational exposure to heat and hot environments''. Cincinnati: U.S. Department of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Prevention, National Institute for Occupational Safety and Health, 2016. (NIOSH Publication, 2016-106).</ref>
 
* '''Mdloby z horka''' - Souvisí s působením tepla, které může vyvolat snížení krevního tlaku (hypotenzi). Předpokládá se, že se jedná o důsledek intenzivního pocení.<ref>NIOSH. ''NIOSH criteria for a recommended standard: occupational exposure to heat and hot environments''. Cincinnati: U.S. Department of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Prevention, National Institute for Occupational Safety and Health, 2016. (NIOSH Publication, 2016-106).</ref>
−
* '''Křeče z hork'''a - Bolestivé mimovolní křeče velkých svalových skupin, které způsobuje ztráta sodíku a někdy i draslíku a hořčíku z důvodu nadměrné fyzické aktivity ve vysokých teplotách. Objevují se u manuálně pracujících dělníků a dalších osob, které nejsou aklimatizovány. Nástup je často náhlý.<ref>SAFE WORK AUSTRALIA (2017). ''Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material''. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.</ref>
+
* '''Křeče z hork'''a - Bolestivé mimovolní křeče velkých svalových skupin, které způsobuje ztráta sodíku a někdy i draslíku a hořčíku z důvodu nadměrné fyzické aktivity ve vysokých teplotách. Objevují se u manuálně pracujících dělníků a dalších osob, které nejsou aklimatizovány. Nástup je často náhlý.<ref>SAFE WORK AUSTRALIA. ''Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material''. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.</ref>
−
* '''Tepelný edém''' - Projevuje se jako přechodný otok nohou a rukou. Obykle odezní do několika dnů poté co se tělo aklimatizuje na teplejší prostředí.<ref>SAFE WORK AUSTRALIA (2017). ''Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material''. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.</ref>
+
* '''Tepelný edém''' - Projevuje se jako přechodný otok nohou a rukou. Obykle odezní do několika dnů poté co se tělo aklimatizuje na teplejší prostředí.<ref>SAFE WORK AUSTRALIA. ''Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material''. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.</ref>
−
* '''Vyrážka z horka, potničky''' - Vyrážka z horka postihuje oblasti těla zakryté těsným oděvem. Pokud trvá delší dobu, může vést ke vzniku chronické dermatitidy nebo sekundární bakteriální infekce. Lidská kůže totiý tímto ztrácí část své ochrané funkce.<ref>SAFE WORK AUSTRALIA (2017). ''Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material''. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.</ref>
+
* '''Vyrážka z horka, potničky''' - Vyrážka z horka postihuje oblasti těla zakryté těsným oděvem. Pokud trvá delší dobu, může vést ke vzniku chronické dermatitidy nebo sekundární bakteriální infekce. Lidská kůže totiý tímto ztrácí část své ochrané funkce.<ref>SAFE WORK AUSTRALIA. ''Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material''. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.</ref>
  
  

Aktuální verze z 30. 10. 2023, 14:29

Světová meteorologická organizace definuje vlnu veder jako pět nebo více po sobě jdoucích dnů dlouhotrvajících veder, kdy je maximální denní teplota vyšší než průměrná maximální teplota o 5 °C nebo více.[1]

Vlnami veder (neboli horké vlny) se nazývají několikadenní události - období, které je spjaté s horkým počasím a vysokou vlhkostí vzduchu. I když se definice liší, vlna veder se obvykle měří vzhledem k obvyklému počasí v dané oblasti a vzhledem k běžným teplotám v daném ročním období. Teploty, které lidé z teplejších klimatických oblastí považují za normální, mohou být v chladnější oblasti nazývány vlnou veder, pokud se vymykají běžnému klimatu pro danou oblast.[2][3]

Vlna veder je považována za extrémní počasí, které může být přírodní katastrofou a nebezpečím, protože teplo a sluneční záření mohou přehřát lidský organismus. Vlny veder lze obvykle předpovědět několik dnů předem, takže je možné vydat včas varovný signál.


Zdravotní důsledky

Při vysokých teplotách může dojít k přehřátí organismu, tedy stavu, kdy lidský organismus není schopen adekvátně reagovat na podmínky vnějšího okolí. Nejvíce jsou zdravotními důsledky ohroženy děti, starší dospělí, chronicky nemocní a lidé s nadváhou. Zpozornět by rovněž měly osoby užívající určité lékové skuliny, například diuretika, anticholinergika, hypertenziva a antipsychotika. Mezi zdravotní důsledky způsobené vlnami veder, patří:

  • Úpal - Úpal je přehřátí organismu, k němuž může dojí i bez přítomnosti slunečního záření. Pokud je tělo dlouhodobě vystaveno vyšším teplotám, například v autě nebo v nevětrané místnosti, může dojít k přehřátí a ztrátě tekutin. Mezi příznaky patří: navolnost, zvracení, bolest hlavy, zrychlený tep a dýchání, zmatenost a závratě. První pomocí je přemístění nemocného na stinné a dobře větrané místo, ochlazení obklady, doplnění tekutin, sledování stavu – v případě těžších stavů, je třeba kontaktovat lékaře.[4]
  • Vyčerpání z horka - Považuje se za předstupeň úpalu. Vyznačuje se nadměrnou dehydratací. Příznaky mohou zahrovat průjem, bolesti hlavy, nevolnost, tachykardii a malátnost.[5]
  • Mdloby z horka - Souvisí s působením tepla, které může vyvolat snížení krevního tlaku (hypotenzi). Předpokládá se, že se jedná o důsledek intenzivního pocení.[6]
  • Křeče z horka - Bolestivé mimovolní křeče velkých svalových skupin, které způsobuje ztráta sodíku a někdy i draslíku a hořčíku z důvodu nadměrné fyzické aktivity ve vysokých teplotách. Objevují se u manuálně pracujících dělníků a dalších osob, které nejsou aklimatizovány. Nástup je často náhlý.[7]
  • Tepelný edém - Projevuje se jako přechodný otok nohou a rukou. Obykle odezní do několika dnů poté co se tělo aklimatizuje na teplejší prostředí.[8]
  • Vyrážka z horka, potničky - Vyrážka z horka postihuje oblasti těla zakryté těsným oděvem. Pokud trvá delší dobu, může vést ke vzniku chronické dermatitidy nebo sekundární bakteriální infekce. Lidská kůže totiý tímto ztrácí část své ochrané funkce.[9]


Reference

  1. ↑ RAFFERTY, John P. Heat wave: meteorology. Encyclopedia Britannica [online] [cit. 2023-10-30]. Dostupný z: https://www.britannica.com/science/heat-wave-meteorology.
  2. ↑ Vlny veder. Klimaweb [online]. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, 2022 [cit. 2023-10-30]. Dostupný z:http://www.klimaweb.cz/vlny-veder
  3. ↑ ROBINSON, Peter J. On the Definition of a Heat Wave. Journal of Applied Meteorology and Climatology. 2001, roč. 40, čís. 4, s. 762–775. ISSN 1520-0450.
  4. ↑ WHO. Health and Global Environmental Change. Denmark, World Health Organization: Regional Office for Europe, 2004. (Series, no. 2.). 124 s. ISBN 92-890-1094-0.
  5. ↑ WHO. Health and Global Environmental Change. Denmark, World Health Organization: Regional Office for Europe, 2004. (Series, no. 2.). 124 s. ISBN 92-890-1094-0.
  6. ↑ NIOSH. NIOSH criteria for a recommended standard: occupational exposure to heat and hot environments. Cincinnati: U.S. Department of Health and Human Services, Centers for Disease Control and Prevention, National Institute for Occupational Safety and Health, 2016. (NIOSH Publication, 2016-106).
  7. ↑ SAFE WORK AUSTRALIA. Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.
  8. ↑ SAFE WORK AUSTRALIA. Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.
  9. ↑ SAFE WORK AUSTRALIA. Managing the Risks of Working in Heat: Guidance Material. Canberra: Safe Work Australia, 2017. 13 s. ISBN 978-1-76051-339-9.


Vlny veder - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Heat waves Hitzewellen Vague de chaleur
Citováno z „https://ebozp.vubp.cz/wiki/index.php?title=Vlny_veder&oldid=24968“
...více o "Vlny veder"
RDF kanál
Asociovaný termín
Tepelný stres v pracovním prostředí +