Baterie: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | baterie {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}} | + | Baterie (elektrochemicky) je sestava elektrochemických (galvanických) článků primárních nebo sekundárních (akumulátorů), zapojených sériově nebo paralelně. Tímto spojením se získávají zdroje stejnosměrného proudu s vyšším napětím (sériové zapojení) nebo s vyšší kapacitou (paralelní zapojení). |
| − | + | ||
| + | Elektrochemický (galvanický) článek je soustava schopná přímo měnit chemickou energii na energii elektrickou. Obecně se každý elektrochemický článek skládá alespoň ze dvou elektrod (katoda a anoda), a každá elektroda alespoň ze dvou vodičů, kovového a elektrolytického. Na rozhraní těchto vodičů vzniká elektrodový potenciál. Při vybíjení akumulátoru se energie chemické reakce, která v akumulátoru probíhá, mění v energii elektrickou. | ||
| + | |||
| + | Primární elektrochemický (galvanický) článek je elektrochemický zdroj proudu, v němž vzniká elektrická energie samovolnou nevratnou chemickou reakcí elektroaktivních látek. Dříve se používalo řada primárních (galvanických) článků, které měly kapalný elektrolyt. Jako příklad lze uvést LeClancheův článek, který je podstatou tzv. suchých článků. Klasické provedení tohoto článku je zinková elektroda (záporný pól), která má tvar válcové nádobky, do níž se vkládá sáček z gázy, naplněný směsí oxidu manganičitého (burel) a grafitu, rozmíchanou s koncentrovaným roztokem chloridu amonného (salmiaku). Do této směsi je zasazena uhlíková elektroda (kladný pól). Z primárních článků se sestavují baterie různých typů. | ||
| + | |||
| + | Sekundární elektrochemický (galvanický) článek (také nazývaný polarizační článek, obecně akumulátory) je elektrochemický článek, který využívá vratné chemické reakce jako zdroj stejnosměrného elektrického proudu. Při nabíjení akumulátoru dochází k chemickým změnám jak na elektrodách, tak i v roztoku elektrolytu. Nabíjením článek polarizujeme dostatečně dlouhým průchodem proudu, čímž vznikne dosti trvalé polarizační napětí, které při spojení elektrod udržuje po jistou dobu průchod proudu. Klasickým akumulátorem je akumulátor olověný (kladný pól je olověná elektroda s vrstvou oxidu olovičitého, záporný pól je olověná elektroda, elektrolyt je kyselina sírová o určité koncentraci), dalšími akumulátory jsou akumulátory ocelový (NiFe), stříbrné, nikl-kadmiové a jiné. <ref>''Technický naučný slovník''. Praha : SNTL, 1981-1986.</ref> <ref>HORÁK, Z.; KRUPKA, F. ''Fyzika''. Praha : SNTL/ALFA, 1981.</ref> <ref>BRDIČKA, R. ''Základy fysikální che''mie. Praha : Přírodovědecké nakladatelství, 1952.</ref> <ref>Dyeing. In ''Wikipedia : the free encyclopedia'' [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2009-03-06]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Dyeing>. </ref> | ||
| + | |||
| + | {{jazyky3|en=Battery|de=Batterie|fr=Batterie|zdroj=|aip=a|svi=a|klslovo=aa}} | ||
| + | |||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | [[Nadřazený termín::elektrická zařízení| ]] | ||
Aktuální verze z 6. 3. 2009, 09:58
Baterie (elektrochemicky) je sestava elektrochemických (galvanických) článků primárních nebo sekundárních (akumulátorů), zapojených sériově nebo paralelně. Tímto spojením se získávají zdroje stejnosměrného proudu s vyšším napětím (sériové zapojení) nebo s vyšší kapacitou (paralelní zapojení).
Elektrochemický (galvanický) článek je soustava schopná přímo měnit chemickou energii na energii elektrickou. Obecně se každý elektrochemický článek skládá alespoň ze dvou elektrod (katoda a anoda), a každá elektroda alespoň ze dvou vodičů, kovového a elektrolytického. Na rozhraní těchto vodičů vzniká elektrodový potenciál. Při vybíjení akumulátoru se energie chemické reakce, která v akumulátoru probíhá, mění v energii elektrickou.
Primární elektrochemický (galvanický) článek je elektrochemický zdroj proudu, v němž vzniká elektrická energie samovolnou nevratnou chemickou reakcí elektroaktivních látek. Dříve se používalo řada primárních (galvanických) článků, které měly kapalný elektrolyt. Jako příklad lze uvést LeClancheův článek, který je podstatou tzv. suchých článků. Klasické provedení tohoto článku je zinková elektroda (záporný pól), která má tvar válcové nádobky, do níž se vkládá sáček z gázy, naplněný směsí oxidu manganičitého (burel) a grafitu, rozmíchanou s koncentrovaným roztokem chloridu amonného (salmiaku). Do této směsi je zasazena uhlíková elektroda (kladný pól). Z primárních článků se sestavují baterie různých typů.
Sekundární elektrochemický (galvanický) článek (také nazývaný polarizační článek, obecně akumulátory) je elektrochemický článek, který využívá vratné chemické reakce jako zdroj stejnosměrného elektrického proudu. Při nabíjení akumulátoru dochází k chemickým změnám jak na elektrodách, tak i v roztoku elektrolytu. Nabíjením článek polarizujeme dostatečně dlouhým průchodem proudu, čímž vznikne dosti trvalé polarizační napětí, které při spojení elektrod udržuje po jistou dobu průchod proudu. Klasickým akumulátorem je akumulátor olověný (kladný pól je olověná elektroda s vrstvou oxidu olovičitého, záporný pól je olověná elektroda, elektrolyt je kyselina sírová o určité koncentraci), dalšími akumulátory jsou akumulátory ocelový (NiFe), stříbrné, nikl-kadmiové a jiné. [1] [2] [3] [4]
Reference
- ↑ Technický naučný slovník. Praha : SNTL, 1981-1986.
- ↑ HORÁK, Z.; KRUPKA, F. Fyzika. Praha : SNTL/ALFA, 1981.
- ↑ BRDIČKA, R. Základy fysikální chemie. Praha : Přírodovědecké nakladatelství, 1952.
- ↑ Dyeing. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2009-03-06]. Anglické rozhraní. Dostupný z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/Dyeing>.
| Baterie - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Battery | Batterie | Batterie |
