...vaše brána do světa bezpečnosti
Kapacita člověka: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | V ergonomickém významu je to rozsah a kvalita vlastností člověka v oblasti senzorické způsobilosti (zrak, sluch, hmat,..), mentální způsobilosti (paměť, představivost, myšlení,..) a motorické způsobilosti (pohyby těla a jeho částí, jejich dosahy, síla svalů,..). | + | # V ergonomickém významu je to rozsah a kvalita vlastností člověka v oblasti senzorické způsobilosti (zrak, [[sluch]], hmat,..), mentální způsobilosti (paměť, představivost, [[myšlení]],..) a motorické způsobilosti (pohyby těla a jeho částí, jejich dosahy, síla svalů,..). V ergonomii je obvykle kalkulováno s „průměrným“, „standardním“ člověkem (viz [[Člověk - standardní údaje|Člověk]]) v rámci příslušné etnické skupiny.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> |
| − | V ergonomii je obvykle kalkulováno s „průměrným“, „standardním“ člověkem (viz | + | # Pod pojmem psychická kapacita člověka si představujeme jeho vybavenost pro výkon činností, jejichž podmínkou je aktivace psychických funkcí. Psychická kapacita je komplexní záležitostí, na níž se podílejí v určité souhře pozornost, paměť, představivost, myšlení atd., tj. mentální schopnosti. Tím, že se na řešení mentálních úloh zúčastňují ve složitých vzájemných vazbách různé dílčí schopnosti, je velmi obtížné stanovit psychickou kapacitu. Obecně platí zásada optimální aktivační úrovně, aby bud v důsledku úplné pasivity mentální činnosti nedocházelo ke stavům útlumu, nebo naopak k překročení kapacity v mentální výkonnosti. |
| + | V obou případech těchto extrémů může tak dojít k selháni, k chybným výkonům a k dalším negativním důsledkům pro člověka. | ||
| + | Rozdíly mezi lidmi v kapacitě psychické vybavenosti jsou velmi značné a jsou závislé na řadě subjektivních i objektivních činitelů, jako jsou osobnostní vlastnosti,motivace, míra sebeuplatnění, výcvik atd. | ||
| + | Ke stanovení maximálního počtu informací, jež může člověk za určitý časový interval přijmout a též zpracovat, je využíváno poznatků z teorie informací. Zatím však tento způsob určení limitujících hodnot má jen teoretický význam. <ref>MALÝ, Stanislav; KRÁL, Miroslav; HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0. </ref> | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
| − | {{jazyky3|en=|de=|fr=|zdroj=Ergonomický výkladový slovník | + | {{jazyky3|en=Human Capacity|de=|fr=Capacités humaines|zdroj=KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.}} |
[[Kategorie:Ergonomie]] | [[Kategorie:Ergonomie]] | ||
Aktuální verze z 30. 9. 2014, 21:07
- V ergonomickém významu je to rozsah a kvalita vlastností člověka v oblasti senzorické způsobilosti (zrak, sluch, hmat,..), mentální způsobilosti (paměť, představivost, myšlení,..) a motorické způsobilosti (pohyby těla a jeho částí, jejich dosahy, síla svalů,..). V ergonomii je obvykle kalkulováno s „průměrným“, „standardním“ člověkem (viz Člověk) v rámci příslušné etnické skupiny.[1]
- Pod pojmem psychická kapacita člověka si představujeme jeho vybavenost pro výkon činností, jejichž podmínkou je aktivace psychických funkcí. Psychická kapacita je komplexní záležitostí, na níž se podílejí v určité souhře pozornost, paměť, představivost, myšlení atd., tj. mentální schopnosti. Tím, že se na řešení mentálních úloh zúčastňují ve složitých vzájemných vazbách různé dílčí schopnosti, je velmi obtížné stanovit psychickou kapacitu. Obecně platí zásada optimální aktivační úrovně, aby bud v důsledku úplné pasivity mentální činnosti nedocházelo ke stavům útlumu, nebo naopak k překročení kapacity v mentální výkonnosti.
V obou případech těchto extrémů může tak dojít k selháni, k chybným výkonům a k dalším negativním důsledkům pro člověka. Rozdíly mezi lidmi v kapacitě psychické vybavenosti jsou velmi značné a jsou závislé na řadě subjektivních i objektivních činitelů, jako jsou osobnostní vlastnosti,motivace, míra sebeuplatnění, výcvik atd. Ke stanovení maximálního počtu informací, jež může člověk za určitý časový interval přijmout a též zpracovat, je využíváno poznatků z teorie informací. Zatím však tento způsob určení limitujících hodnot má jen teoretický význam. [2]
Reference
| Kapacita člověka - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Francouzsky: | |
| Human Capacity | Capacités humaines | |
