Barviva

Barvivem se rozumí látka, která je dostatečně zbarvená a má schopnost vybarvovat různé přírodní i syntetické hmoty. V minulosti až do konce devatenáctého století sloužily k barvení minerální látky (např. okr), a z organických sloučenin přírodní barviva rostlinného i živočišného původu, např. z rostlin modré indigo z indigovníku, červeně vybarvující alizarin z kořenů mořeny barvířské; ze živočišné říše např. antický purpur z mořských plžů rodu ostranek nebo červený karmín ze samiček červce nopálového. V současnosti jsou to hlavně syntetická barviva na bázi organických sloučenin, na jejich počátku stály objevy anilínových barviv, vyřešení struktury alizarinu a indiga a objev diazosloučenin.

Různé zbarvení látek kolem nás je výsledkem interakce světelné energie s hmotou. Hmota se jeví našim očím barevná, když pohlcuje část viditelného čili bílého světla. Bílé světlo je elektromagnetické vlnění složené ze světelných paprsků různé barvy, o vlnové délce 400 až 800 nm (nanometrů), viz známé duhové spektrum viditelného světla vzniklé disperzí skleněným hranolem. Hmotu vnímáme jako bezbarvou či bílou, pokud z barevných paprsků bílého světla žádný neabsorbuje a všechny dokonale odráží. Pokud absorbuje všechny paprsky, jeví se nám jako černá. Pohltí-li předmět paprsky modré, pak odražené paprsky v našem oku vytvoří vjem barvy žluté. Odražené a pohlcené paprsky viditelného světla se doplňují na světlo bílé a dvojice takových barev se nazývají doplňkové neboli komplementární barvy. Selektivní absorpce, tj. pohlcování světelných paprsků určitých vlnových délek, je podmíněna druhem vazeb a druhem určitých atomových seskupení v molekule. Vazby nebo atomová seskupení, která způsobují absorpci v blízké ultrafialové oblasti a ve viditelné oblasti spektra, se nazývají chromofory.

Reference

Barviva - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Dye	Farbstoff	Colorant