Myšlení: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Řádek 1: Řádek 1:
 
Schopnost poznávat nové jevy a zobecňovat poznané. V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
 
Schopnost poznávat nové jevy a zobecňovat poznané. V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref>
 +
Specificky lidskou formou poznávání je myšlení. Rozumí se jím zobecněné a zprostředkované poznávání předmětů a jevů a jejich vzájemných vztahů. Myšlení
 +
překračuje hranice bezprostředního poznávání (vnímání), umožňuje postihovat souvislosti mezi předměty a jev a  předvídat jevy, které nastanou v budoucnosti, hodnotit jejich závaznost.
 +
V myšlení člověk používá pojmy, soudy a úsudky. Dále používá myšlenkové operace, mezi něž především patří analýza {rozčleňování jevů a vydělování jejich elementů), syntéza (obnovování celku a zjišťování souvislostí a vztahů), srovnávání, generalizace (zobecňování), klasifikace, abstrakce (vydělování podstatných znaků) a konkretizace.
  
 +
'''Myšlení bývá chápáno často také jako řešení problému. Má 4 etapy:'''
 +
# Počátek myšlenkového řešení problému - dospívá k formulaci otázky
 +
# Hledání prostředků, které vedou k řešení.
 +
# Ověřování hypotéz, kdy člověk zkouší použitelnost a správnost možných řešení.
 +
# Závěrečnou část tvoří odpověď na otázku, přijetí řešení a rozhodnutí. Tato část bývá doplňována kontrolou a ověřením zvoleného řešení.
 +
V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref>
 
== Reference ==
 
== Reference ==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 19. 5. 2015, 20:23

Schopnost poznávat nové jevy a zobecňovat poznané. V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.[1] Specificky lidskou formou poznávání je myšlení. Rozumí se jím zobecněné a zprostředkované poznávání předmětů a jevů a jejich vzájemných vztahů. Myšlení překračuje hranice bezprostředního poznávání (vnímání), umožňuje postihovat souvislosti mezi předměty a jev a předvídat jevy, které nastanou v budoucnosti, hodnotit jejich závaznost. V myšlení člověk používá pojmy, soudy a úsudky. Dále používá myšlenkové operace, mezi něž především patří analýza {rozčleňování jevů a vydělování jejich elementů), syntéza (obnovování celku a zjišťování souvislostí a vztahů), srovnávání, generalizace (zobecňování), klasifikace, abstrakce (vydělování podstatných znaků) a konkretizace.

Myšlení bývá chápáno často také jako řešení problému. Má 4 etapy:

  1. Počátek myšlenkového řešení problému - dospívá k formulaci otázky
  2. Hledání prostředků, které vedou k řešení.
  3. Ověřování hypotéz, kdy člověk zkouší použitelnost a správnost možných řešení.
  4. Závěrečnou část tvoří odpověď na otázku, přijetí řešení a rozhodnutí. Tato část bývá doplňována kontrolou a ověřením zvoleného řešení.

V pracovní činnosti má za funkci posuzovat situaci a vybírat řešení z několika alternativ. U tvůrčích pracovníků (např. konstruktérů) je důležitá hloubka a šířka myšlení, v některých profesích (např. dispečer, operátor) zase rychlost myšlení.[2]

Reference

  1. KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
  2. MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.



Myšlení - (Diskuse k heslu)
Anglicky: Německy: Francouzsky:
Thinking Denken (s) Penséee (f)