Nemoci oběhového systému: Porovnání verzí
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Z fyzikálních faktorů může např. horké a vlhké prostředí nepříznivé působit na osoby s kardiovaskulárním onemocněním, výrazný je účinek chladu, který způsobuje vzestup krevního tlaku a srdeční frekvence a také účinek hluku a vibrací. | Z fyzikálních faktorů může např. horké a vlhké prostředí nepříznivé působit na osoby s kardiovaskulárním onemocněním, výrazný je účinek chladu, který způsobuje vzestup krevního tlaku a srdeční frekvence a také účinek hluku a vibrací. | ||
Nepřiměřená fyzická zátěž může nepříznivě ovlivnit zdravotní stav osob s oběhovými potížemi právě tak jako směnová a zejména dlouhodobá noční práce. | Nepřiměřená fyzická zátěž může nepříznivě ovlivnit zdravotní stav osob s oběhovými potížemi právě tak jako směnová a zejména dlouhodobá noční práce. | ||
| − | Pokud jde o souvislost mezi nepřiměřenou (nadlimitní) psychickou zátěží a jejím ovlivněním oběhového systému v závislosti na typu a délce působení pracovních stresorů a typu osobnosti (schopnosti adaptace), může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence včetně různých typů arytmie | + | Pokud jde o souvislost mezi nepřiměřenou (nadlimitní) psychickou zátěží a jejím ovlivněním oběhového systému v závislosti na typu a délce působení pracovních stresorů a typu osobnosti (schopnosti adaptace), může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence včetně různých typů arytmie. <ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> |
| − | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references/> | <references/> | ||
[[Kategorie:Ergonomie]] | [[Kategorie:Ergonomie]] | ||
{{jazyky3|en=|de=|fr=|}} | {{jazyky3|en=|de=|fr=|}} | ||
Aktuální verze z 11. 8. 2015, 11:06
Nemoci oběhového (kardiovaskulárního) systému mohou být ovlivněny některými fyzikálně chemickými faktory a mohou vést ke vzniku ischemické nemoci srdeční (nedostatečné prokrvení srdce), angióznÍch (cévních) potíží a poruchám srdečního rytmu, až po infarkt myokardu (odumření části svaloviny přerušením krevního zásobení). Např. chemické působení některých těžkých kovů (olova, kadmia aj.) vede k zvýšení tepenného krevního tlaku, organická rozpouštědla způsobují srdeční arytmii, intoxikace oxidem uhelnatým může u lidí s koronární aterosklerosou (kornatění tepen) vyvolat nebo zvýraznit angiozní potíže.
Z fyzikálních faktorů může např. horké a vlhké prostředí nepříznivé působit na osoby s kardiovaskulárním onemocněním, výrazný je účinek chladu, který způsobuje vzestup krevního tlaku a srdeční frekvence a také účinek hluku a vibrací. Nepřiměřená fyzická zátěž může nepříznivě ovlivnit zdravotní stav osob s oběhovými potížemi právě tak jako směnová a zejména dlouhodobá noční práce. Pokud jde o souvislost mezi nepřiměřenou (nadlimitní) psychickou zátěží a jejím ovlivněním oběhového systému v závislosti na typu a délce působení pracovních stresorů a typu osobnosti (schopnosti adaptace), může docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení tepové frekvence včetně různých typů arytmie. [1]
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
| Nemoci oběhového systému - (Diskuse k heslu) | ||
