Syndrom nemocných budov: Porovnání verzí
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Souhrnně jsou tyto případy označovány jako „syndrom nezdravých budov" (sick buílding syndroms - SBS).<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | Souhrnně jsou tyto případy označovány jako „syndrom nezdravých budov" (sick buílding syndroms - SBS).<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | ||
| − | + | Jedná se o soubor nespecifických obtíží, které zpravidla nejsou tak závažné, aby způsobily pracovníkům pracovní neschopnost pro nemoc. Tyto problémy se objevují u lidí pracujících v nově vybudovaných administrativních budovách přibližně od 70. let 20. století. Konkrétní příčina SBS (z angl. Sick Building Syndrome) není zatím dostatečně objasněna. Udává se, že více než 30 % nově postavených a rekonstruovaných budov má příznaky SBS. Společným risem těchto budov je vyšší výskyt negativních zdravotních příznaků, pocity nepohody a nespokojenosti. Nejčastějšími příznaky jsou zrakové potíže (slzení, pálení, zarudlé, suché oči), záněty horních cest dýchacích (ucpaný nos, svědění, sucho a škrábání v nose), kožní příznaky (svědící, suchá kůže, vyrážky). Časté jsou taky bolesti hlavy, celková únava, nespavost, zažívací potíže, podrážděnost, zhoršená pozornost, pocity ztráty soukromí atd. | |
| + | |||
| + | <ref>SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 ''Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály.'' Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.</ref> | ||
== Reference == | == Reference == | ||
Verze z 6. 2. 2018, 09:10
Nejde o nemoci v pravém slova smyslu, spíše o soubor subjektivních pocitů a příznaků, jež se vyskytují u zaměstnanců v budovách s umělým ovzduším. Budovy mohou být bezokenní či s okny, případně se světlíky, které neslouží k větrání ale zajišťují alespoň zčásti denní osvětlení. Nejčastější potíže, které zaměstnanci uvádějí, jsou pocity suchého vzduchu, zrakové potíže (pálení, slzení), vysychání sliznic v ústech, v nosu, v krku, bolesti hlavy, ospalost, větší výskyt zánětů horních cest dýchacích, stísňující pocity z uzavřeného prostoru, diskomfort, pocit nedostatku kyslíku atd. Souhrnně jsou tyto případy označovány jako „syndrom nezdravých budov" (sick buílding syndroms - SBS).[1]
Jedná se o soubor nespecifických obtíží, které zpravidla nejsou tak závažné, aby způsobily pracovníkům pracovní neschopnost pro nemoc. Tyto problémy se objevují u lidí pracujících v nově vybudovaných administrativních budovách přibližně od 70. let 20. století. Konkrétní příčina SBS (z angl. Sick Building Syndrome) není zatím dostatečně objasněna. Udává se, že více než 30 % nově postavených a rekonstruovaných budov má příznaky SBS. Společným risem těchto budov je vyšší výskyt negativních zdravotních příznaků, pocity nepohody a nespokojenosti. Nejčastějšími příznaky jsou zrakové potíže (slzení, pálení, zarudlé, suché oči), záněty horních cest dýchacích (ucpaný nos, svědění, sucho a škrábání v nose), kožní příznaky (svědící, suchá kůže, vyrážky). Časté jsou taky bolesti hlavy, celková únava, nespavost, zažívací potíže, podrážděnost, zhoršená pozornost, pocity ztráty soukromí atd.
Reference
- ↑ MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.
- ↑ SKŘEHOT, Petr...[et al.].2009 Prevence nehod a havárií; 1.díl:Nebezpečné látky a materiály. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce a T-SOFT, 2009, 341 s., ISBN 978-80-86973-70-8.
| Syndrom nemocných budov - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | ||
| Sick building syndrom | ||
