Baktérie: Porovnání verzí
Řádek 75: | Řádek 75: | ||
'''Bakterie významné v lékařství:''' | '''Bakterie významné v lékařství:''' | ||
* ulEscherichia coli, geneticky upravené formy produkují lidskou formu inzulinu | * ulEscherichia coli, geneticky upravené formy produkují lidskou formu inzulinu | ||
+ | [[Soubor:listerioza.jpg|listerioza]] | ||
{{jazyky3|en=Bacteria|de=Bakterie(e)|fr=Bactérie(f)|zdroj=http://biologie.webz.cz/www/bakterie.html}} | {{jazyky3|en=Bacteria|de=Bakterie(e)|fr=Bactérie(f)|zdroj=http://biologie.webz.cz/www/bakterie.html}} | ||
[[Nadřazený termín::mikroorganismy| ]] | [[Nadřazený termín::mikroorganismy| ]] |
Verze z 5. 10. 2007, 09:18
Bakterie jsou jednoznačně nejrozšířenější skupinou organismů na světě. Je možno je nalézt v půdě, vodě, ovzduší i jakošto symbionty uvnitř a na povrchu mnohobuněčných organismů. Vyskytují se mezi nimi druhy, které se specializují na osidlování prostředí, kde by ostatní organismy mohly přežívat jen stěží (vroucí voda v sopečných jezerech, nejvyšší vrstvy atmosféry. Některé druhy jsou dle výzkumů sto přežít i ve vesmíru - ve vakuu a o teplotě - 270 stupňů Celsia. Studiem bakterií se zabývá bakteriologie, za jejíhož zakladatele je považován Robert Koch.
Bakterie (Bacteria) jsou prokaryotické organismy a vyznačují se jistými charakteristickými vlastnostmi:
- přítomnost mureinové buněčné stěny
- nukleoidem (jaderná oblast, která je jen u velmi málo druhů oddělena od cytoplazmy membránou)
- prokaryotický typ ribozómů
- DNA bez intronů a plazmidy a absencí klasického pohlavního rozmnožování.
Velikost bakterií
Velikost bakterií je velice rozmanitá. Obvykle se pohybuje mezi desetinami a desítkami mikrometrů. V mnoha ohledech klasická bakterie Escherichia coli má velikost 5 mikrometrů. Dříve se mělo za to, že prokaryotická buňka nemůže být větší než řádově desítky mikrometrů vzhledem k omezeným možnostem difuze, která hraje hlavní úlohu při transportu látek buňkou. Existují však bakterie, které obecnost této teorie popírají. Nejradikálnější je v tomto ohledu Epulopiscium fishelsoni, jejíž buňky o velikosti 0,5 mm jsou větší než buňky většiny prvoků.
Tvar bakteriálních buněk a jejich kolonií:
- kulovitý - obecně je nazýváme koky. Pokud vytvářejí kolonie, dělíme je dále na diplokoky (kolonie tvořené dvěma buňkami), tetrakoky (čtyři buňky v kolonii), streptokoky (řetízkovité kolonie), stafylokoky (hroznovité kolonie) a sarciny (balíčkovité kolonie).
- tyčinkovitý - jeho zástupci se mohou sdružovat v koloniích po dvou (diplobakterie), řetízcích (streptobakterie) a "palisádách" (palisádové bakterie).
- zakřivený - nevytvářejí kolonie a dělí se na vibria (krátké lehce zakřivené tyčinky), spirily (lehce zvlněné tyčinky),spirochety (tyčinky šroubovitého tvaru).
- vláknitý
- větvený - Vytvářejí buďto náznaky větvení nebo větvení úplné. Druhá skupina může vytvářet bakteriální mycelia.
Některé typy bakterií disponují bakteriálními bičíky. Podle množství bičíků na buňce rozlišujeme typy monotrichální (jeden bičík na konci buňky), amfitrichální (po bičíku na obou koncích), lofotrichální (vícero bičíků, ale jen an jednom konci buňky) a peritrichální (bičíky jsou po celém povrchu). Některé bakterie (klostridie, bacily) dokáží vytvářet tzv. endospory - obzvlášť; odolné spory vytvářené uvnitř buňky. V nich přežívají nehostinné podmínky a později za příznivějších okolností vyklíčí ve vegetativní buňky.
Systematické členění bakterií
Bakterie se tradičně dělí dle barvitelnosti jejich buněčné stěny Gramovým barvením na bakterie:
- grampozitivní (Firmicutes),
- gramnegativní (Gracilicutes)
- bakterie bez buněčné stěny (Tenericutes).
Tyto skupiny jsou pak dále členěny dle klasické binomické taxonomie živých organismů. Z fylogenetického hlediska je ovšem správnost tohoto dělení velice pochybná.
Význam bakterií
Bakterie patří k nejstarším organismům nalézaných ve formě fosílií. Nacházíme je již ve starším proterozoiku. Skupina bakterií se považuje za nejrozšířenější skupinu živých organismů (konkurovat jim mohou maximálně organismy skupiny Archea) . Dokáží přežít ve vesmíru, ve 100 stupňů Celsia horkých pramenech i v činných kráterech na dně Mariánského příkopu. Jsou nezastupitelné ve svém významu pro koloběh látek, jako symbiotické organismy či jako výrobní prostředek v biotechnologiích. Dále jsou tu také bakterie způsobující choroby a bakterie podílející se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Hydrolytické baktérie jsou bakterie zodpovědné za hydrolýzu organických látek.
Seznam významných bakteriálních nemocí člověka
- anthrax
- bakteriální úplavice
- záškrt
- tetanus
- zápal plic
- tyfus
- paratyfus
- mor
- cholera
- tuberkulóza
- angína
- dávivý kašel
- spála
- růže
- salmonelóza
- enterotoxikóza
- trachom
- syfilis
- kapavka
- vozhřivka
- vlnivá horečka
- borrelióza
- lepra
Bakterie významné pro potravinářský průmysl:
- Streptococcus cremoris - výroba šlehaček
- Lactobacillus bulgaricus - výroba jogurtů
- Lactobacillus acidophilus - výroba acidofilního mléka
- Streptococcus thermophillus - výroba jogurtů
Bakterie významné v chemickém průmyslu:
- Clostridium acetobutylicum (výroba acetonu a butanolu)
Bakterie významné v lékařství:
- ulEscherichia coli, geneticky upravené formy produkují lidskou formu inzulinu
Baktérie - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
Bacteria | Bakterie(e) | Bactérie(f) |