Barvení

Výraz „barvení“ je obecně použit pro postup, kterým se mění původní barva nějakého objektu. Nejznámější je barvení textilních materiálů, usní, kožišin, dřeva, kovů, skla, potravinářských výrobků, vybarvování biochemických preparátů aj.

Při barvení textilních materiálů se textilní substrát zabarví barvivy, která jsou vázána na textilii. Toto lze provést buď barvením ve hmotě, kdy je barvivo vmícháno při výrobě chemických vláken již při polymeraci vláken, nebo pigmentovým barvením, kdy jsou nerozpustné pigmenty ukládány na povrch vláken a fixovány pojivem, nebo povrchovým barvením, kdy rozpustné nebo částečně rozpustné barvivo proniká povrchem vlákna dovnitř a je zde fixováno.

Barvení usní se provádí máčením v lázni, ve které je obsaženo barvivo a další přísady, nebo se používá natírání.

Barvení kožišin, kde se kromě barvení v lázni a barvení natíráním také používá barvení stříkáním a tiskem.

Barvení dřeva se provádí nátěrem, máčením nebo stříkáním tekutými barvami a laky.

Barvení kovů je chemické vytváření tenké vrstvičky na povrchu kovů, která je tvořena oxidy, hydroxidy nebo jinými sloučeninami. Barvení skla je prováděno buď tavením sklářského kmene s přídavkem barviv, nebo v případě lazur difúzí barviva do povrchu hotového výrobku.

Barvení potravinářských výrobků se týká jak pevných, tak kapalných výrobků z různých důvodů, např. odstranění „úbytku“ přirozeného zabarvení výrobku působením světla, vzduchu, extrémní teploty, vlhkosti, popř. skladovacím podmínkám, dále maskováním původního přírodního zabarvení, značkování potraviny, ochrana složení před působením světla, ozdobení hotového jídla apod.

Reference

Barvení - (Diskuse k heslu)
Anglicky:	Německy:	Francouzsky:
Colouring	Färbung	Colorisation