Kybernetika: Porovnání verzí
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
===POZNÁMKA=== | ===POZNÁMKA=== | ||
| − | U živých organismů je to nervová soustava, která je význačným reprezentantem pro přenos informací v lidském těle. Obdobně, jakou technických soustav, tak i u jednotlivých nervových cest můžeme měřit přenosovou kapacitu kanálů, abychom určili množství informací, které může kanál za časovou jednotku přenést. Ze smyslů člověka má největší přenosovou kapacitu zrak, po něm hmat a potom sluch. | + | U živých organismů je to nervová soustava, která je význačným reprezentantem pro přenos informací v lidském těle. Obdobně, jakou technických soustav, tak i u jednotlivých nervových cest můžeme měřit přenosovou kapacitu kanálů, abychom určili množství informací, které může kanál za časovou jednotku přenést. Ze smyslů člověka má největší přenosovou kapacitu zrak, po něm hmat a potom [[sluch]]. |
<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | <ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | ||
Verze z 28. 5. 2009, 11:45
Kybernetika je vědní obor zabývající se obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích, živých organismech a ve společnosti.
Slovo „kybernetika“ je převzato z řečtiny, kde kybernetos znamená kormidelník. Poprvé použil tohoto slova filosof Platon ve smyslu vědy o řízení lodi. Teprve po stu letech zavedl opět tento název profesor matematiky messachussetskéh technologického ústavu Norbert Wiener ve své knize „Cybernetics or control and communication in the animal and the machine“ z roku 1948. Kybernetika bývá členěna do těchto tří hlavních částí:
- Teorie přenosu informací - je založena na metodách statistiky a teorie pravděpodobnosti.
Jejím úkolem je řešit problémy propustnosti přenosových kanálů v přenosové soustavě, problémy optimálního kódování informací a stanovit podmínky pro maximální množství, které může být přeneseno kanálem za jednotku času.
- Teorie zpracování informací - má původ v oboru strojů na zpracování informací a dat.
- Teorie řízení - zabývá se studiem problémů řízení v technických systémech (např. v automatické regulaci strojů), v živých organismech (např. v řídící funkci mozku), ve společnosti (např. v analýze podnikání).
POZNÁMKA
U živých organismů je to nervová soustava, která je význačným reprezentantem pro přenos informací v lidském těle. Obdobně, jakou technických soustav, tak i u jednotlivých nervových cest můžeme měřit přenosovou kapacitu kanálů, abychom určili množství informací, které může kanál za časovou jednotku přenést. Ze smyslů člověka má největší přenosovou kapacitu zrak, po něm hmat a potom sluch. [1]
Reference
- ↑ KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
| Kybernetika - (Diskuse k heslu) | ||
| Anglicky: | Německy: | Francouzsky: |
| Cybernetics | Kybernetik (e) | Cybernétique (f) |
