Hodnocení účinku hluku na člověka: Porovnání verzí
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
* hladina vnímaného hluku (L<sub>PN</sub> – [dB]) | * hladina vnímaného hluku (L<sub>PN</sub> – [dB]) | ||
* riziko poškození sluchového ústrojí způsobeného hlukem (viz ČSN ISO 1999) | * riziko poškození sluchového ústrojí způsobeného hlukem (viz ČSN ISO 1999) | ||
| − | * stupeň obtěžování a rušení lidských činností (např. verbální komunikace, práce, odpočinku nebo spánku) hlukem. | + | * stupeň obtěžování a rušení lidských činností (např. verbální komunikace, práce, odpočinku nebo spánku) hlukem.<ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> |
| − | {{jazyky3|en=|de=|fr=| | + | |
| + | Hluk působí na člověka v podstatě dvojím způsobem. Vyvolává účinky přímým působením na sluchový orgán nebo vyvolává odvozené poruchy fyziologické a psychologické. | ||
| + | Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například ke: | ||
| + | • zvýšení krevního tlaku | ||
| + | • zrychlení tepu | ||
| + | • stažení periferních cév | ||
| + | • zvýšení hladiny adrenalinu | ||
| + | • ztrátám hořčíku | ||
| + | Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. | ||
| + | Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí. | ||
| + | Jelikož sluch funguje, i když člověk spí, hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku. Dlouhodobě se to pak projevuje již zmíněnou trvalou únavou. | ||
| + | Všeobecně známým účinkem hluku na zdraví je poškození sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).<ref>MALÝ, Stanislav, KRÁL, Miroslav a HANÁKOVÁ, Eva. ABC ergonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 386 s. ISBN 978-80-7431-027-0.</ref> | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
| + | |||
| + | {{jazyky3|en=|de=|fr=|)}} | ||
[[Kategorie:Ergonomie]] | [[Kategorie:Ergonomie]] | ||
[[Nadřazený termín::Hluk| ]] | [[Nadřazený termín::Hluk| ]] | ||
Aktuální verze z 3. 6. 2014, 20:36
Cílem je znát ty veličiny, které zachycují vztah mezi velikostí zvukového podnětu a jeho hlukovým účinkem, a to jak pro jednotlivce, tak i pro větší či menší části pracovní skupiny. Hodnocené veličiny:
- hladina hlasitosti hluku (LN - [dB])
- hladina vnímaného hluku (LPN – [dB])
- riziko poškození sluchového ústrojí způsobeného hlukem (viz ČSN ISO 1999)
- stupeň obtěžování a rušení lidských činností (např. verbální komunikace, práce, odpočinku nebo spánku) hlukem.[1]
Hluk působí na člověka v podstatě dvojím způsobem. Vyvolává účinky přímým působením na sluchový orgán nebo vyvolává odvozené poruchy fyziologické a psychologické. Sluch prvotně slouží člověku především jako varovný systém. Organismus kvůli tomu reaguje na hluk jako na poplašný signál a spouští celou řadu mechanismů. Dochází například ke: • zvýšení krevního tlaku • zrychlení tepu • stažení periferních cév • zvýšení hladiny adrenalinu • ztrátám hořčíku Hluk má poměrně významný vliv na psychiku jednotlivce a často způsobuje únavu, depresi, rozmrzelost, agresivitu, neochotu, zhoršení paměti, ztrátu pozornosti a celkové snížení výkonnosti. Dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku pak způsobuje hypertenzi (vysoký krevní tlak), poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí. Jelikož sluch funguje, i když člověk spí, hluk během spánku snižuje jeho kvalitu i hloubku. Dlouhodobě se to pak projevuje již zmíněnou trvalou únavou. Všeobecně známým účinkem hluku na zdraví je poškození sluchu. K němu může dojít buď při krátkodobém vystavení hluku přesahujícímu 130 dB (o něco větší hluk, než vydává startující letadlo), nebo častému a dlouhodobému vystavování hluku nad 85 dB (např. velmi hlasitá hudba).[2]
Reference
| Hodnocení účinku hluku na člověka - (Diskuse k heslu) | ||
