Komunikace: Porovnání verzí
Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledáváníŘádek 5: | Řádek 5: | ||
Slovo komunikace je jedním z četných slov, která pocházejí z latinského základu communis, tj. společný, pospolitý, obecný. Podstatné jméno communicatio, -ionis, f. pak označuje společnou účast, sdílení a sdělení. | Slovo komunikace je jedním z četných slov, která pocházejí z latinského základu communis, tj. společný, pospolitý, obecný. Podstatné jméno communicatio, -ionis, f. pak označuje společnou účast, sdílení a sdělení. | ||
<ref>http://web.sks.cz/users/ku/uis/komunika.htm</ref> | <ref>http://web.sks.cz/users/ku/uis/komunika.htm</ref> | ||
+ | |||
+ | Komunikativnost řeči je posuzována podle snadnosti, s jakou je řečová komunikace prováděna. Řečová komunikace má tři související složky: řečníka, přenosový kanál a posluchače. | ||
+ | Řečovou komunikací se rozumí předávání nebo výměna informací prostřednictvím hlasu, sluchu, a porozumění jim. | ||
+ | '''Komunikativnost řeči zahrnuje:''' | ||
+ | * srozumitelnost řeči, tj. stanovení poměrné části srozumitelné řeči (míra účinnosti řečové komunikace). Obvykle je kvantifikována jako procento správně pochopeného sdělení. | ||
+ | * sílu hlasu, tj. úsilí řečníka objektivně kvantifikované jako hladina akustického tlaku A řeči ve vzdálenosti 1 metru čelně od úst, a subjektivně hodnocené popisem. | ||
+ | <ref>KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.</ref> | ||
+ | |||
== Reference == | == Reference == | ||
Řádek 10: | Řádek 18: | ||
{{jazyky3|en=Communication|de=Komunikation (e)|fr=|zdroj=}} | {{jazyky3|en=Communication|de=Komunikation (e)|fr=|zdroj=}} | ||
[[Nadřazený termín::pracovní psychologie| ]] | [[Nadřazený termín::pracovní psychologie| ]] | ||
+ | [[Kategorie:Ergonomie]] |
Verze z 1. 10. 2014, 09:11
- spojení, přenos
- proces předávání informace od zdroje k příjemci
- výměna významů (smysluplných sdělení) mezi individui prostřednictvím společného systému symbolů
Slovo komunikace je jedním z četných slov, která pocházejí z latinského základu communis, tj. společný, pospolitý, obecný. Podstatné jméno communicatio, -ionis, f. pak označuje společnou účast, sdílení a sdělení. [1]
Komunikativnost řeči je posuzována podle snadnosti, s jakou je řečová komunikace prováděna. Řečová komunikace má tři související složky: řečníka, přenosový kanál a posluchače. Řečovou komunikací se rozumí předávání nebo výměna informací prostřednictvím hlasu, sluchu, a porozumění jim. Komunikativnost řeči zahrnuje:
- srozumitelnost řeči, tj. stanovení poměrné části srozumitelné řeči (míra účinnosti řečové komunikace). Obvykle je kvantifikována jako procento správně pochopeného sdělení.
- sílu hlasu, tj. úsilí řečníka objektivně kvantifikované jako hladina akustického tlaku A řeči ve vzdálenosti 1 metru čelně od úst, a subjektivně hodnocené popisem.
Reference
- ↑ http://web.sks.cz/users/ku/uis/komunika.htm
- ↑ KRÁL, Miroslav. Ergonomický výkladový slovník. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm : Rožnovský vzdělávací servis, 1999. 139 s.
Komunikace - (Diskuse k heslu) | ||
Anglicky: | Německy: | |
Communication | Komunikation (e) |