Odborová organizace: Porovnání verzí

Z Encyklopedie BOZP
Skočit na navigaciSkočit na vyhledávání
Řádek 30: Řádek 30:
 
Základní odborové organizace u zaměstnavatelů se sdružují u odborových svazů podle oboru, ve kterém působí (například Odborový svaz dopravy; zdravotnictví a sociální péče; hasičů; pracovníků školství; státních orgánů a organizací apod.). [[Českomoravská konfederace odborových svazů]] sdružuje 29 odborových svazů. Působí zde okolo 70 svazových inspektorů BOZP. Na základě § 322 ZP, kde je uvedeno, že odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů, mohou svazoví inspektoři vstupovat na pracoviště ke všem zaměstnavatelům. <ref>http://www.bozpinfo.cz/vyznam-odborove-organizace-zastupcu-zamestnancu-pro-bozp-v-podniku</ref>
 
Základní odborové organizace u zaměstnavatelů se sdružují u odborových svazů podle oboru, ve kterém působí (například Odborový svaz dopravy; zdravotnictví a sociální péče; hasičů; pracovníků školství; státních orgánů a organizací apod.). [[Českomoravská konfederace odborových svazů]] sdružuje 29 odborových svazů. Působí zde okolo 70 svazových inspektorů BOZP. Na základě § 322 ZP, kde je uvedeno, že odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů, mohou svazoví inspektoři vstupovat na pracoviště ke všem zaměstnavatelům. <ref>http://www.bozpinfo.cz/vyznam-odborove-organizace-zastupcu-zamestnancu-pro-bozp-v-podniku</ref>
 
 
 
 
 
+
<references>
 
[[Nadřazený termín::Českomoravská konfederace odborových svazů| ]]
 
[[Nadřazený termín::Českomoravská konfederace odborových svazů| ]]
 
[[Kategorie:instituce, organizace]]
 
[[Kategorie:instituce, organizace]]

Verze z 6. 12. 2017, 10:47

Odbory jsou sdružení zaměstnanců, založené s cílem prosazovat jejich pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy. Odbory jednají jménem pracovníků, které zastupují, pokud jednají se zaměstnavatelem nebo státem, například ohledně výše mezd nebo pracovních podmínek.

Odborová organizace je právnická osoba, která je povinná svůj vznik oznámit Ministerstvu vnitra České republiky (nemůže návrh odmítnout). Odborové organizace vznikají nezávisle na státu a jejich počet není omezen, a to ani v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele. Omezování počtu odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňování některých z nich v podniku nebo v odvětví. Činnost odborových organizací může být omezena zákonem jen, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu bezpečnosti státu, veřejného pořádku nebo práv a svobod druhých.[1]


Zaměstnanci mají právo účastnit se řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci prostřednictvím odborové organizace, mohou založit radu zaměstnanců a stanovit zástupce pro BOZP. Tam, kde působí odborová organizace, může zároveň být zvolena i rada zaměstnanců a zástupce pro BOZP.

Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. U zaměstnavatele může působit více odborových organizací, za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí-li tento zaměstnanec jinak.

Rada zaměstnanců má nejméně 3, nejvýše 15 členů. Počet členů je vždy lichý. Celkový počet zástupců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci závisí na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele a na rizikovosti vykonávaných prací (nejvýše jeden na 10 zaměstnanců). Funkční období rady zaměstnanců a zástupce pro BOZP trvá 3 roky. Volby do rady zaměstnanců jsou podrobně popsány v § 281 a následujících zákoníku práce (dále ZP).

Zaměstnavatel je povinen odborové organizaci a zástupcům pro BOZP umožnit účastnit se jednání týkající se BOZP, poskytnout jim informace (právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP a doklady o rizicích, o pracovních úrazech a nemocech z povolání, výkonu kontroly a opatřeních orgánů, které kontrolují BOZP), vyslechnout jejich návrhy a připomínky, mimo jiné projednat opatření týkající se BOZP, vyhodnocení rizik, výkon prací v kontrolovaných pásmech a zařazení prací do kategorií, organizaci školení BOZP, určení odborně způsobilé osoby v prevenci rizik. Dále je musí informovat o zaměstnancích určených k organizování poskytnutí první pomoci, k zajištění přivolání lékařské pomoci, hasičského záchranného sboru a Policie ČR a k organizování evakuace zaměstnanců nebo o výběru a poskytovatele pracovnělékařských služeb. Společně s nimi je zaměstnavatel povinen organizovat nejméně jednou v roce prověrky BOZP na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele a zjištěné nedostatky odstraňovat.

Obsah či rozsah prověrky není určen. Osnova prověrky BOZP může například obsahovat:

  • Prověření organizace bezpečnosti práce (čerpání přestávek, dodržování zákazu kouření, zvláštní pracovní podmínky – těhotné, kojící ženy, mladiství, dodržování hygienických limitů, provádění kontrol, dohledu, poskytování 1. pomoci, * * vyhledávání, analýza a vyhodnocení rizik, prověření plnění navržených opatření BOZP, objasňování pracovních úrazů a nemocí z povolání);
  • Prověření provozovaných budov a pracovišť (zařízení budov, stavební a jiné úpravy pracovišť, vybavení prostředky požární ochrany, bezpečnostní značky, údržba budov, kontroly, revize);
  • Prověření provozovaných strojů a zařízení (stav zařízení, organizace provozu, pracovní postupy, školení obsluh, údržba, kontroly, revize, zkoušky, záznamy v provozních denících, úplnost provozní dokumentace);
  • Prověření činnosti pracovníků a jejich způsobilosti (zdravotní, odborná, školení);
  • Prověření pracovních podmínek na pracovištích (stanovení zodpovědných osob, vybavení pracoviště vhodným materiálem, technickým zabezpečením, kontrolovaná pásma, riziková pracoviště).

Zaměstnavatel a odborová organizace uzavírají kolektivní smlouvu (dále KS) buď na dobu určitou, nebo neurčitou, která je závazná pro její smluvní strany. Může být uzavřena i mezi více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele (podniková KS). Je-li uzavřena mezi organizací nebo organizacemi zaměstnavatelů a odborovou organizací nebo odborovými organizacemi, jde o tzv. KS vyššího stupně.

Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni. Působí-li u zaměstnavatele více odborových organizací, musí zaměstnavatel jednat o uzavření KS se všemi odborovými organizacemi. Zaměstnanec má právo předkládat podněty ke kolektivnímu vyjednávání o KS. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby KS byla přístupná všem zaměstnancům.

V kolektivní smlouvě lze sjednat například delší vyrovnávací období u konta pracovní doby; vyšší příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí, noční práci, práci ve svátek; cenově zvýhodněné stravování zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené nebo po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti nebo bývalým zaměstnancům – důchodcům. Zaměstnavatel spolurozhoduje s odborovou organizací o přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a o jeho čerpání. Může vydat nebo změnit pracovní řád jen s předchozím písemným souhlasem odborové organizace, pokud u něj působí.

Základní odborové organizace u zaměstnavatelů se sdružují u odborových svazů podle oboru, ve kterém působí (například Odborový svaz dopravy; zdravotnictví a sociální péče; hasičů; pracovníků školství; státních orgánů a organizací apod.). Českomoravská konfederace odborových svazů sdružuje 29 odborových svazů. Působí zde okolo 70 svazových inspektorů BOZP. Na základě § 322 ZP, kde je uvedeno, že odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů, mohou svazoví inspektoři vstupovat na pracoviště ke všem zaměstnavatelům. [2]

<references>



Odborová organizace - (Diskuse k heslu)